Starý nábytek? Pečujte o něj | e15.cz

Starý nábytek? Pečujte o něj

Terezie Benoni

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
„Neopouštěj staré věci pro nové, i když barva šediví a prýská...“ zpívá se v jedné písničce Zdeňka Svěráka. Jak zařídit chalupu, aby neztratila své kouzlo a zároveň sloužila náročným potřebám moderního člověka? Profesionál z oboru restaurátorství i zkušená chalupářka vám poradí, jak na to.

Současný uspěchaný život způsobuje, že čím dál víc utíkáme do klidu, který nám poskytují chalupy daleko od hluku rušných ulic měst. Ať už starý nábytek, nebo vhodně zvolené repliky dokážou navodit pocit, že se v místnosti zastavil čas, a můžeme se znovu nadechnout.

Jestli chcete také docílit takového kouzla, nepotřebujete k tomu zkušeného architekta ani spoustu peněz. Šikovné ruce a trocha vkusu promění starou i nově postavenou chalupu v oázu klidu. Jak skloubit staré s novým, aby bylo vše v harmonii?

CHALUPAŘENÍ 21. STOLETÍ

Když se chystáte do radikální rekonstrukce staré chalupy nebo se rozhodujete, jak zařídit novou chalupu tak, aby připomínala staré časy, zvolte si vhodnou dominantu, od které se bude vše odvíjet. Často se v interiéru chalupy dochovala kachlová kamna nebo sporáky, které jsou ústředním prvkem každé obytné kuchyně. Právě proto je důležité v interiéru chalupy tyto prvky zachovat a navázat na ně nebo pečlivě vybírat co nejvěrnější kopie.

Jak už bylo řečeno, od chalupy očekáváme především to, že nám tam bude dobře a odpočineme si. Když se bez výdobytků moderního světa, jako je televize nebo myčka, neumíme obejít, měli bychom je umístit tak, aby nebyly dominantami místnosti a nepřitahovaly zbytečně pozornost. Televizi lze šikovně schovat do skříně, moderní spotřebiče mohou být zabudovány nebo zvoleny v nenápadném hladkém dekoru.

NĚCO RADĚJI VYHOĎTE

Venkovský styl bydlení se dnes označuje pojmem „vintage“, pod kterým se skrývá láska ke všemu starému. To ale neznamená, že si schováte kdejaké haraburdí a ze své chalupy uděláte skladiště nepotřebného nábytku. Aby vám bylo na chalupě dobře, musíte se obklopit hezkými, ale také funkčními věcmi. Nebojte se tedy vyhazovat a pečlivě vybírejte, co se bude do interiéru hodit. Když budete cokoli postrádat, nebojte se vyrazit do jakéhokoli bazaru, kde jistě najdete nábytek nebo doplňky přesně podle vašich představ.

Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.Autor: Ženy - E15

ČIŠTĚNÍ STARÉHO NÁBYTKU

Než se pustíte do oprav, musíte si rozmyslet, jak má výsledný kousek vypadat. Zda mu chcete ponechat jeho starý vzhled, nebo ho obléct do nového kabátku. Prvním krokem je vyčištění. Zbavte nábytek všech nečistot nejdřív ometením a pak ho otřete vlhkým hadříkem. Zbytky starého nátěru můžete umýt, oškrábat nebo obrousit.

K tomu nejlépe poslouží odstraňovač starých nátěrů. Ten natřete na celou plochu nábytku a nechte působit 30 až 90 minut. Potom barvu odstraňte špachtlí. Použít můžete také ocelovou planžetu, pomocí které barvu seškrábete. Zaručené je koupání v louhové lázni. Jestli je pro vás čištění příliš náročné, můžete si nechat pomoct od profesionální firmy, kde odborné vyčištění skříně přijde asi na tisíc korun. Nabízí ho například firma Antik nábytek sídlící ve Spomyšli (www.antik-spomysl.cz).

NEBEZPEČNÍ BROUCI

Když máte nábytek vyčištěný, zkontrolujte ho, zda není napadený červotočem. Signálem jsou hromádky jemných pilin a drobné dírky. V tu chvíli je nutné použít některý ze zabijáků těchto nezvaných škůdců, jako jsou Červostop, Lignofix, Lignostop, Bochemit a další. Většinou se aplikují tak, že se přípravek nasává do injekční stříkačky a vstřikuje do otvorů po škůdci, čímž červotoče zlikvidujete. Stoprocentní ochranu zajistí radioaktivní ozáření, které působí v celé hloubce dřeva. Tuto metodu nabízí Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy (www.muzeum-roztoky.cz).

Až se škůdce definitivně zbavíte, pokuste se také zamaskovat stopy po jeho činnosti. Do otvorů napusťte injekční stříkačkou přírodní pryskyřici nebo kalafunu rozpuštěnou v lihu a nechte je zaschnout. Pak dírky zatmelte. Části, které jsou poškozenější, je bohužel nutné nahradit. Měli byste zvolit dřevo, které bude odpovídat svým stářím, nebo si nechat poradit u zkušenějšího truhláře.

ZÁVĚREČNÁ POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Pokud jste nábytek vyspravili novými díly nebo maskovali dírky po červotoči, je nutné znovu celý povrch přebrousit smirkovým papírem, dokud plocha není hladká. U starého nábytku se nejčastěji používají dvě závěrečné povrchové úpravy. První úprava šelakem je poněkud složitější a je lepší ji svěřit truhláři. Jestli si i přesto troufnete, budete potřebovat spoustu času, trpělivosti a také dobrý šelak, který seženete např. na www.manahuna.cz. Samotné politurování se provádí na osmirkovaný povrch namaštěný lojem nebo sádlem, kam postupně nanášíte šelak smíchaný s lihem.

Druhá povrchová úprava voskem je o moc snadnější. Vosk se nanáší štětcem nebo hadrem po celé ploše, nechá se působit 24 hodin a potom se rozkartáčuje. Jestli bude nábytek konfrontovaný s vodou, použijte voděodolný vosk, který ztvrdne jako lak. Jeho výhodou je, že je příjemnější na omak a už se nekartáčuje. Lakování je vhodné jen pro méně hodnotný nábytek, protože má příliš tvrdý zrcadlový lesk, který způsobuje, že se jednotlivé barevné odstíny dřeva mění a spojují.

OSVĚDČENÉ RADY

Bohaté zkušenosti s opravami starého nábytku má čtenářka Markéta, která už bezmála třicet let pečuje o svou chalupu. Tato tři sta let stará stavba okouzlí každého návštěvníka interiérem typickým pro jihočeský venkov. Přitom se nejedná o žádný skanzen a svým majitelům už dlouhé roky slouží jako místo pro zasloužený odpočinek. Jak toho dosáhli?

„Pořizovali jsme minimum nového nábytku a snažili se využít původní vybavení, které se sem nejvíce hodí. Starou židli stačilo znovu oživit novým nátěrem a mnohdy pouhé vyčištění kartáčem probudilo staré dřevo a jeho krásnou kresbu,“ popisuje Markéta. „Naši předci přesně věděli, co kam umístit, aby to bylo praktické, a navíc byli velmi šikovní. Stačí se zamyslet nad tím, jak to asi tenkrát dělali nebo kam by to či ono umístili. Pak se nemusíte strachovat, že chalupu zařídíte nevhodně nebo nevkusně.“

Radost jí dělá také to, že si spoustu věcí může sama opravit. „Začalo to natíráním poliček, ale protože jsem amatér, často jsem je měla šmouhaté. Zjistila jsem, že věci takto natřené získají potřebnou patinu a tato moje nedokonalost působí v interiéru kouzelným dojmem. Dnes je to můj tvůrčí rukopis,“ vysvětluje s úsměvem.

NEBOJTE SE BAREV

Mnohdy si myslíme, že se do chalupářského interiéru nic barevného nehodí. Opak je ale pravdou a Markéta to potvrzuje z vlastní zkušenosti.

„Jihočeská stavení zářila všemi možnými barvami a vzory. A to nejen na fasádách, ale velmi zdobné byly také světnice. Při opravách jsme mnohdy narazili na spodní vrstvy omítky, které odhalily zelenou, žlutou, červenou i modrou barvu. Také na nábytku nebo zahradním nářadí se mnohdy objevují zbytky nátěru ukazující, že dřív vše jen hrálo barvami.“

Proto se nemusíte bát sáhnout po jiné barvě, než je klasická bílá. I tady sice platí všeho s mírou, ale chalupy často trpící nedostatkem světla si nějaký ten barevnější kousek určitě zaslouží.

FRANCOUZSKÁ ROMANTIKA V ČESKÉ CHALUPĚ? PROČ NE…

Francouzský styl dekoru už několik let okupuje české obchody a dříve zapomenutá levandule voní ze všech stran. Není divu. Interiér zařízený v duchu francouzského venkova totiž působí útulným a hřejivým dojmem. Myslíte si, že se do české chalupy takový nábytek a dekorace nehodí? To nemusí být tak úplně pravda. Venkovský styl je totiž všude v Evropě stejný. Výrobky z proutí, smaltu, drátů, textilií, jako je len či bavlna, a výrobky ze dřeva najdete zkrátka všude.

Při zařizování v tomto duchu si ale musíte dát pozor, abyste nepřestřelili a nesklouzli ke kýči. Vybírejte proto dekorace, které mají spíš skromnější vzhled a vhodně je kombinujte. Hrnek s levandulí nebo nápisem Provence raději vyměňte za puntíkovaný, ale jinak si s tím hlavu nelámejte a hledejte vše, co vás potěší a udělá z chalupy místo, kam budete rádi jezdit odpočívat.

NEZAPOMEŇTE NA DOBOVÉ KOVÁNÍ

Kování je nedílnou součástí starého nábytku. Pokud chcete, aby skříňka vypadala co možná nejpůvodněji, vybírejte stylové kování. U selského nábytku se dříve používalo jednoduché železné nebo mosazné kování v kombinaci s porcelánovými úchyty. Obojí je dnes snadno k dostání a nábytek tím získá osobité kouzlo.

KDYŽ KUS NÁBYTKU CHYBÍ

Velmi často je nutné u starého nábytku vyměnit nohy. Širokou nabídku smrkových a bukových noh nabízí například firma Europa antik (www.europaantik.com). Ta vyrábí široký sortiment smrkových a bukových noh k nábytku. Nohy můžete spojit buď klihem, nebo konstrukčním lepidlem.

OSVĚDČENÉ TECHNOLOGIE NAŠICH BABIČEK

Ozdravná lázeň

Dřevěné povrchy vyčistíte a ošetříte louhem rozpuštěným v horké vodě. Ideální je poměr asi 200 g na kbelík vody. Nanášejte jej štětcem na nábytek a ošetření zakončete nanesením neutralizující octové vody.

Víno dřevo oživí

Pro oživení povrchu smíchejte olivový olej a ocet v poměru 2 : 1. Přidejte červené víno podle toho, jaký potřebujete odstín.

Čím dřevo namořit

Také mořidlo si můžete vyrobit z přírodních surovin. Postačí smíchat líh s vařenou vodou ze škeblí nebo ořechových skořápek.

Přírodní lak

Konečnou úpravu proveďte přírodním lakem, který připravíte tak, že rozpustíte pryskyřici v lihu. Nasycený roztok podle potřeby zřeďte.

Vosk dodá dřevu lesk

Rozpuštěný včelí vosk smíchejte s barevnými pigmenty a rovnoměrně naneste na celý povrch.

Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Autor: Terezie Benoni

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video