Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroidesť)
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
Rod: Rod Laburnum zahrnuje 2 druhy, které rostou ve Středozemí a na jihu střední Evropy.
Popis
Až 13 m vysoký, opadavý keř nebo strom. Větve zpočátku přitiskle chlupaté a zelené, později lysé, zelenohnědé až hnědé, kůra hladká. Listy střídavé, obvykle ve svazečcích po 2 až 6, řapíkaté, bez palistů, 3četné, lístky kratičce řapíčkaté, eliptické nebo vejčité, na vrcholu s nasazenou špičkou, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté. Květy v až 25 cm dlouhých hroznech, žluté, s hnědavou skvrnou na pavéze, květní stopky a kalich chlupaté. Lusk 4 až 6 cm dlouhý, nejčastěji se 2 až 6 semeny. Kvete v V až VI.
Stanoviště
Světlé lesy a jejich okraje, mýtiny, křoviny, kamenité stráně, na půdách vápnitých, často kamenitých, ale jinak bez specifických nároků, stanoviště světlé a teplé.
Zejména horské polohy jižní Evropy, od Francie na západě, po Balkán na východě, na severu po Maďarsko, u nás často pěstován a poměrně často i zplaňuje, takže může působit dojmem „původnosti“.
Jedy a jiné obsažené látky
V celé rostlině je přítomen zejména chinolizidinový alkaloid cytisin, který je chemicky podobný nikotinu, a také alkaloid laburnin. V semenech je cytisinu 1,5 až 3%, v sušených listech 0,3% a v květech okolo 2%. Dále je obsažen cholin, enzym ureasa, kyselina jablečná, v listech glykosid laurocerasin, v kůře pektin a v květech violaxanthin a peroxydasa.
Toxický je cytisin, otrava se objevuje velmi brzy po požití (cca za 30 minut) a projevuje se zvracením, průjmem, celkovou skleslostí, studeným potem, ospalostí nebo naopak blouzněním a halucinacemi, svalovými záškuby a křečemi, zorničky se rozšiřují, v těžkých případech se dostavují poruchy srdeční činnosti, zástava dechu a smrt, která může přijít ve velmi krátké době, někdy již během jedné hodiny. V drtivé většině případů však otrava nemá takto fatální důsledky, neboť štědřenec obvykle bývá ještě dříve, nežli se jeho účinné látky stačí vstřebat, spontánně a prudce vyzvracen. Nicméně otravy byly pozorovány zejména u dětí, které mohou zaměnit lusky štědřence za lusky hrachu nebo které ze zvědavosti okusují jeho nasládle chutnající větvičky. Uvádí se, že pro dítě tvoří smrtelnou dávku pouhá 2 semena (nebo 5 květů), takže otravy nelze rozhodně podceňovat a u postiženého je třeba vyvolat okamžitě zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc.
Léčitelství a lékařství
V minulosti se užívalo natě při léčbě migrény, hysterie, melancholie, při otravě arsenikem a při léčbě jaterních chorob. V současnosti již se naštěstí štědřence v lidové medicíně neužívá (vyjma homeopatie). Pro lékařské účely se z lusků izoluje cytisin, který se používá např. v přípravcích na odvykání kouření.
Další užití
Pevné, tvrdé, snadno leštitelné, hnědočervené dřevo štědřence bývá občas užíváno k výrobě drobných řezbářských výrobků nebo hudebních nástrojů, v minulosti se z něj dělaly i oblouky pro kuše.
V době 1. světové války se štědřenec užíval jako náhražka tabáku (na kuřáky působí podobně jako nikotin, u nekuřáků vyvolává - také podobně jako nikotin - nevolnost).
Pěstuje se již asi od 16. století, v současnosti v několika kultivarech (převislé větve, žlutě nebo bělavě skvrnité lístky aj.). Na půdu není náročný, může být i kamenitá, preferuje sice zásaditou reakci, ale poroste i v půdě mírně kyselé. Stanoviště by mělo být slunné a teplé. Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu prudce jedovatou, není vhodné ji vysazovat tam, kde se ve větším množství potulují dětí (mateřské školky, školy, dětská hřiště, sídliště apod.).
Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz
