Svída krvavá (Cornus sanguinea)
Čeleď: Cornaceae - dřínovité
Rod: Rod Cornus zahrnuje přibližně 45 až 50 druhů, které rostou nejvíce v mírném pásmu severní polokoule, na jihu po Středozemí, Himaláje a Mexiko, izolovaně pak i v horách Střední a Jižní Ameriky.
Popis
Opadavý, až 4 m vysoký keř nebo menší strom. Borka rozdělena na malá políčka, nepříjemně páchnoucí, mladé větvičky zelené, později leskle tmavočervené až červenohnědé, chlupaté. Listy vstřícné, krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na vrcholu zašpičatělé nebo hrotité, se 3 až 5 páry výrazných postranních žilek, na spodní straně chlupaté, na podzim červené (proto a pro zbarvení mladých větévek se jmenuje „krvavá“), řapík žlábkatý. Květy uspořádány v okolících na koncích větévek, 4četné, bílé, páchnoucí, korunní lístky podlouhle kopinaté, na spodní straně chlupaté, kališní lístky 4. Plodem jsou modročerné až černé a bělavě tečkované peckovice o průměru 6 až 8 mm, které jsou nechutně hořké. Kvete v V až VI.
Světlé křovinaté stráně, světlé lesy a jejich okraje, podél břehů, na půdách čerstvě vlhkých až vysýchavých, hlinitých až kamenitých, kyprých, vápnitých, kyselých až slabě zásaditých, na minerály bohatých.
Rozšíření
V ČR dosti hojně zejména v teplejších oblastech (max. asi 700 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu po jih Skandinávie a východní Pobaltí, na východě po Ukrajinu, na západě od Portugalska.
Léčitelství
Plody, jež mají svíravé účinky, se někdy užívají při průjmech.
Pěstuje se v několika pestrobarevných kultivarech (v různých barvách kůry nebo listů) zejména pro ozdobné zbarvení podzimního listí a mladých větévek, hodí se i ke zpevnění svahů nebo jako podrost pod vyšší dřeviny. Svídu je vhodné cca 1x za 3 roky seříznout asi 15 cm nad zemí, aby se vytvořily nové mladé větve, které od podzimu až do jara budou svým zářivým zbarvením skutečnou ozdobou zahrady.
Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz
