Uvažujete o zimní zahradě?
Věc má ale jeden háček - systém zimní zahrady uspokojivě funguje, jen pokud při zadání projektu jasně definujeme, co od zimní zahrady očekáváme a jaká kritéria by měla splňovat.
Chcete pěstovat květiny nebo odpočívat?
V zásadě se typy zimních zahrad dělí na tři kategorie, které se od sebe liší využitím a technickými parametry.
Zimní zahrada může sloužit jako skleník pro pěstování exotických rostlin, které potřebují dostatek světla a tepla, a podle druhů rostlin může být vytápěná či nevytápěná. Je dobré, aby do zahrady mohly pronikat sluneční paprsky pokud možno z co největšího počtu stran. Důležitá je také dostatečná výška, aby se zamezilo dusnu, vlhku a horku. Při pěstovaní tropických rostlin musí být konstrukce přizpůsobena vysoké vlhkosti prostoru.
Nevytápěné zahrady, kde teplota v zimě klesne i mírně pod bod mrazu, jsou vhodným prostředím pro mediteránní (středozemní) rostliny a také pro přezimování subtropických rostlin (například citrusů). Při výběru rostlin přihlížíme nejen k teplotním nárokům konkrétních druhů, ale i k požadavkům na péči. Kvetoucí rostliny bývají náročnější než stálezelené, ale z estetických důvodů by rozhodně alespoň několik kvetoucích druhů nemělo v zimní zahradě chybět.
Zimní zahrada jako energetický systém
Tyto zimní zahrady využívají tzv. skleníkového efektu. Sluneční záření dopadá na absorpční plochy, kde se přeměňuje na tepelné, které nemůže pronikat zpět přes zasklení a ohřívá se tak vnitřní prostor. Teplota pak závisí na délce a intenzitě slunečního záření. Zimní zahrada může sloužit jako energetický nárazník, který snižuje tepelné ztráty prostoru nacházejícího se za ní.
Aby se prostor zimní zahrady příliš neochlazoval, neměla by být příliš hluboká, ale spíše široká a vysoká. Při včlenění do tělesa stavby lze dosáhnout pozoruhodných tepelných zisků. Zimní zahrada sloužící jako kolektor teplého vzduchu vyžaduje: orientaci na jih, strmé prosklené plochy, prostor přes dvě podlaží a cílené proudění vzduchu.
Zimní zahrada jako obytný prostor
Nejdůležitějším předpokladem pro využití zimních zahrad jsou stabilní klimatické podmínky v prostoru. Ze stavebního hlediska je pro zimní zahradu využívanou jako obytný prostor vyrovnané mikroklima, s teplotami 24 - 26 °C v létě a s minimálními tepelnými ztrátami v zimě. Toho lze dosáhnout několika opatřeními.
Tím prvním je dostatečný podíl dobře izolovaných ploch, které teplo po nějakou dobu akumulují a později je pomalu vydávají. S tím souvisí i jistá opatrnost při prosklívání střešních ploch. Nejjednodušším řešením je oddělit zimní zahradu od obytného prostoru velkými dveřmi, takže podle situace může být zimní zahrada začleněna do domu úplně nebo tvořit vlastní tepelný systém.
Nejoptimálnější pro zimní zahradu je východní a západní strana domu. Díky přiměřenému množství slunečního světla, které proniká dovnitř, máme možnost využít zimní zahradu jako odpočinkový odpolední salónek nebo ranní jídelnu.
Několik technických detailů, o kterých je dobré vědět
Velmi vhodné je proto začlenění zimní zahrady do půdorysu rodinného domu tak, aby střešní konstrukce domu zároveň tvořila i zastřešení zimní zahrady. Nejekonomičtějším řešením je naplánování konstrukce zimní zahrady již ve fázi projektování domu. Už proto je vhodná konstrukce zimní zahrady jednou ze zásadních otázek jak dobře a jak dlouho bude zimní zahrada sloužit svému účelu. Musí být vyprojektována tak, aby unesla váhu ležícího sněhu a byla odolná proti větru a nesmí ztratit těsnost, což se může stát zejména v místech spojení stěn zimní zahrady s budovou.
Dobrá ventilace zimní zahrady je důležitá nejen pro úspěšný rozvoj rostlin, ale má také přímý vliv na komfort uživatelů zahrady. Existuje několik ověřených způsobů účinné ventilace. Systém větrání může být gravitační: ventilátory těsně nad podlahou a ventilační mřížky nahoře, pod střechou.
Odborníky je doporučován větrací systém obracením ventilačního cyklu: přívod vzduchu do interiéru probíhá odshora a studený vzduch je odváděn ventilátory umístěnými ve spodní části konstrukce. Díky takovému pohybu vzduchu se vyhneme pocitu „studených nohou”. Nejjednodušším a nejlevnějším řešením je použití posuvných, harmonikových nebo sklápěcích dveří, které zaručují účinné a rychlé odvětrání místnosti.
Nejjednodušším a nejekonomičtějším způsobem pro dodání tepla v zimě je použití vodního nebo elektrického podlahového vytápění. Je třeba však pamatovat, že systém tohoto druhu je dost neovladatelný: v okamžiku, kdy slunce začíná rychle ohřívat vnitřek, předem ohřátá podlaha se poměrně dlouho ochlazuje. Jiným řešením je využití konvekčních ohřívačů nebo elektrických panelových ohřívačů, což je bohužel nejdražší vytápěcí systém.
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu zimní zahrady, nepodceňujte technické detaily a nechte si zpracovat návrh odbornou firmou, neboť různé svépomocné pokusy nejsou na místě a téměř vždy se prodraží.
Autor: Irena Forejtová
15. ledna 2011
