Víte, jak nakupovat a skladovat pečivo?
Nedělejte zásoby
Určitě je vhodnější nakupovat pečivo častěji. Vždyť kdo z nás by chtěl jíst gumové, nebo tři dny staré pečivo. Musíme mít na paměti, že pečivo je potravina, která podléhá okolním vlivům a stárnutí bez ohledu na to, zda je vyrobena z kvalitních surovin. Je to jen o zvyku. Místo půlky chleba kupujte čtvrtku, místo 10 rohlíků 5. Častěji si tak budete moci vychutnat křupavé, voňavé a čerstvé pečivo. Navíc některé pečivo, třeba rohlík, spadá mezi výrobky s krátkou trvanlivostí, které by se měly spotřebovat do 24 hodin po upečení, což si ne všichni uvědomují.
Neosahávejte chleba
Také patříte mezi zákazníky, kteří zjišťují u regálu s chlebem, zda je na dotyk měkký? Přestaňte s tím. „Právě díky tomuto tlaku spotřebitelů jsou pekaři nuceni plně nedopékat kůrku. V chlebu tak zůstává více vody, než by mělo, a vede to k jeho plesnivění,“ Jaroslava Nováková, manažerka kvality z pekárny La Lorraine. Správně propečený chléb má mít silnější a tvrdší kůrku, která po zmáčknutí křupe a na poklep zespoda dutě „zvoní“. Při nákupu kupujte raději chléb vcelku než krájený, který tvrdne rychleji. Střída by měla být přiměřeně pórovitá a elastická, po stlačení se vrátí do původního stavu. Chleba s vyšším podílem žita má delší trvanlivost.
Rovnoměrné vinutí croissantu
„Kvalitní croissant by měl být lesklý s rovnoměrným vinutím a máslovou vůní a posléze i chutí. Obecně více tuku, ideálně másla, stojí za křehkostí a má vliv na trvanlivost pečiva,“ upřesňuje Jaroslava Nováková. Ukazatelem kvality může být i pěkná vnitřní struktura. Dobrá kaiserka by měla být křupavá s pórovitou střídkou. Pokud je bez posypu, tak by její povrch měl být lesklý. Kvalitu rozpoznáte i podle pocitů při kousání a žvýkání střídy. Neměli byste zaznamenat rušivé pachutě pečiva. Pokud všechny kvalitativní charakteristiky jako vzhled, barva, vůně, konzistence a chuť nejsou dobré, víte, kterému pekařství se příště vyhnout.
Pokud chcete pečivo bohaté na vlákninu s obsahem významných látek, jako jsou vitamíny a minerály, tak byste měli sáhnout po celozrnném pečivu, kde podíl celozrnné mouky činí nejméně 80 %. Celozrnné výrobky i více zasytí, z tohoto důvodu by je ale neměly moc jíst děti. „Při výběru pečiva čtěte pozorně názvy, abyste nezaměnili celozrnné pečivo za vícezrnné, nebo cereální. Vícezrnné pečivo značí, že je vyrobené z více druhů mouky, ale nemusí celozrnnou mouku vůbec obsahovat,“ upozorňuje Jaroslava Nováková. Označení cereální jen dává na vědomí, že produkt je vyrobený z obilovin. V žitno-pšeničném pečivu pak převažuje žitná mouka a naopak.
Dopékané, nebo čerstvé
Rozdíl mezi dopékaným a klasickým pečivem není až tak velký. Příprava a kvalita surovin je shodná s běžnou pekařinou. Mnohdy se u dopékaného pečiva kvůli šokovému zmrazení používají naopak kvalitnější mouky a více tuku. Odlišnost u dopeků nastává v konečné fázi výroby, kdy je pečivo hluboce zamrazeno a poté dopraveno přímo na prodejny, kde se v pekařské peci výrobní proces dokončí. „Pečivo se tedy neohřívá, ale dopeče a získá vlastnosti, které lidé obecně přisuzují pojmu čerstvost, tedy objem, kůrku, barvu, chuť a vůni. Rozšířeným mýtem mezi spotřebiteli je obsah více přídatných látek – tzv. éček – v dopékaném pečivu, ale není tomu tak,“ říká manažerka kvality. Přestože dopékané pečivo cca po 8 hodinách začíná stárnout o něco rychleji než pečivo čerstvé, je zapotřebí si uvědomit, že dopeky se díky dopékání v místě prodeje dostanou k zákazníkovi o mnoho hodin dříve.
Čistá utěrka a chladno
Ve prospěch častějšího nákupu pečiva hovoří i nevhodné podmínky skladování. V místnostech je daleko tepleji než za časů našich babiček a místo čisté utěrky ukládáme pečivo do igelitového sáčku, který díky neprodyšnosti vytváří ideální místo pro mikroby. Igelitový sáček navíc způsobí, že pečivo gumovatí. Používejte čistou bavlněnou utěrku, nebo čistý jednorázový papírový obal, případně ještě pečivo umístěte do čistého dřevěného chlebníku. Poměrně oblíbeným se stalo domácí zamrazování pečiva, které ho však znehodnocuje. „V domácích podmínkách dochází, na rozdíl od průmyslového šokového mrazení, k mrazení postupnému, což dává prostor pro vznik krystalků vody, které pak při rozmrazení naruší strukturu pečiva,“ uzavírá Jaroslava Nováková.
