Vrba jíva -vrba obecná
Název: Salix caprea - vrba jíva (vrba obecná)
Čeleď: Salicaceae - vrbovité
Rod Salix zahrnuje 300 až 600 druhů, které rostou téměř po celém světě vyjma Austrálie a Nového Zélandu, nejvíce pak v mírném a subarktickém pásmu severní polokoule.
Popis
Opadavý keř nebo strom dosahující výšky až 12 m. Kmen v průměru až 50 cm, borka zpočátku hladká, světle šedá, později podélně brázditá a tmavě šedá. Listy střídavé, eliptické, celokrajné nebo slabě vroubkované, na rubu šedobíle chlupaté, s vyniklou žilnatinou. Květy uspořádány v jehnědy, dvoudomé, rozkvétají před rašením listů v podobě známých „kočiček“, před rozkvětem stříbřitě plstnaté, samčí vejcovité, žluté, samičí delší, zelenavé a po opylení se dále prodlužující. Vrba jíva se dožívá až 50 let a plodí ve věku 3 až 4 roky. Kvete v III až IV.
Okraje lesů, svahy, paseky, křoviny, podél cest, skládky, náspy, lomy, pískovny apod., na půdách propustných, výživných i chudých, stanoviště světlé až slabě přistíněné, jde o rostlinu často průkopnickou a mimořádně přizpůsobivou.
Rozšíření
V ČR obecně od nížin až po hranici lesa, ojediněle i výš. Celkově roste v mírném a subarktickém pásmu Evropy a Asie.
Užitek
Vzhledem k časné době kvetení je vrba jíva významnou medonosnou rostlinou.
Jehnědy, čili kočičky, jsou s oblibou řezány pro okrasu. Měkké a pórovité dřevo vrby jívy bývá užíváno jako topivo, jinak se nevyužívá, v lesnictví je tato krásná rostlina považována spíše za plevel.
Pěstování
Občas bývá vrba jíva i pěstována, zejména odrůda Pendula s převislými větvemi, jež bývá roubována na vysokou podnož. Jde o nenáročnou dřevinu, která dobře poroste v téměř v jakékoliv půdě a na jakémkoliv slunném nebo polostinném stanovišti.
Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz
