Zahrada po záplavách | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Zahrada po záplavách

Redakce

Nedávné povodně, které postihly obrovský kus Čech i Moravy, napáchaly na zahrádkách škody, které leckdy nestačí zahladit možná i několik generací. V takové chvíli  vzniká otázka, zda bude někdy zahrádka ještě tak krásná, a jestli stojí zato vynaložit námahu na její obnovu.

V takové chvíli si postižení kladou otázku, zda bude někdy zahrádka ještě tak krásná jako před pohromou, a jestli stojí zato vynaložit námahu na její obnovu.

Ale to víte, že stojí, pokud zdraví a věk dovolí. A protože odpovědět na otázky je více než složité, vydali jsme se na místo nad jiné povolané - na Českou zemědělskou univerzitu v Praze-Suchdole, abychom mohli našim čtenářům přinést alespoň trochu rad a pokynů.

Nebezpečí číhá na každém kroku


Především je nutné upozornit, že neexistuje nějaký univerzální recept na likvidaci škod. Voda si vzala nejen úrodu ze zahrádek, ale spláchla i spoustu nebezpečného materiálu, jako jsou fekální jímky, naftu, benzín a uhynulá domácí zvířata. Tato nebezpečí mohou mít spoustu podob, od dočasné „vymrskanosti“ půdy až po hrozbu infekcí.

Je nutné si uvědomit, že kontaminace na všech zaplavených místech není stejná. Tam, kde se do vody nedostal obsah benzinových nádrží, kde nebyly ve velké míře splaveny průmyslové chemikálie, kde pod nánosem nehnijí mrtvá těla většího počtu domácích zvířat a kde převažuje kanalizační potrubí (které někde ničivé síle vody odolalo) nad septiky, bude samozřejmě znečištění daleko menší, a proto zahrádkáři v takových oblastech mohou být o něco klidnější.

Autor: Ženy - E15


Očista půdy je nutná


Aby se vše navrátilo do původních kolejí, musí jako hlavní náprava proběhnout samočistění půdy, které má nejkratší termín přes zimu. Je nutné vyčkat, než se upraví fyzikální vlastnosti půdy do té míry, aby opět mohla dýchat. Vytěsněný vzduch po záplavě u písčitých půd není tak tragický jako v půdách těžších, která se po vyschnutí změní doslova v beton.

Přírodě však lze v jejím snažení pomoci. Vrchní vrstvu naplaveného (a poněkud vyschlého) kalu je potřeba „sloupnout“ a odvézt někam na skládku. V žádném případě naplavené bahno nevyužíváme k hnojení zahrady, neboť nevíme, není-li kontaminováno fekáliemi nebo jinou, rostlinám nebezpečnou látkou. Stejné pravidlo platí i pro kompostování, ani tam není bahno vhodné dávat s tím, že uzraje a škodlivé látky se časem vyplaví.

Se zpracováním půdy se vyplatí neotálet


Pro vlastní ozdravění půdy po zaplavení jsou paradoxně prospěšné zimní deště, které půdu proplavují a zbavují usazených škodlivin. Je samozřejmé, že písčitá půda se proplaví lépe, než půda těžká a právě zde může zahrádkář napomoci její obnově. Povrchově očištěnou půdu je nutné prokypřit rotavátorem nebo hluboko zkypřit rýčem, neboť provzdušněním se v půdě urychlí obnovení mikroorganismů a půda rychleji proschne.

Autor: Ženy - E15


Ke zpracování půdy je potřeba vystihnout správný okamžik. Pachtit se s rozblácenou půdou nemá význam a tak se vyplatí počkat, kdy je sypká a mírně vlhká. Prvotní zpracování půdy berme jako prevenci, protože se nevyplatí nechávat půdu ladem příliš dlouho. Až vyschne, stane se z půdy nezpracovatelný a tvrdý beton. Abychom tomu zabránili a půdě navrátili původní strukturu, můžeme plochu osít například hořčicí, kterou pak zapravíme do půdy jako zelené hnojivo.

Další rok na jaře


Po zimě, která bude pro zeminu ozdravným obdobím, už lze půdu zpracovat běžným způsobem a samozřejmě hnojit, protože je víc než pravděpodobné, že záplavami bude ochuzena o spoustu živin, včetně dusíku, nezbytného prvku pro růst. V každém případě zahrádkář neudělá chybu, když si nechá udělat půdní rozbor, který ukáže, o jaké živiny půda přišla a které je potřeba doplnit.

Určitě počítejme i s tím, že náplavová voda mohla do zahrádky přinést i řadu semen značně odolných a vytrvalých plevelů, které se v následující vegetační sezoně nesmírně rozbují. Tehdy nezbývá než použít herbicidy a mechanickou likvidaci.

A jak to bude vypadat s osázením? První rok po záplavách raději počkejte s pěstováním okurek, zelí i květin a raději nasázejte brambory nebo zasijte červený jetel, který půdu obohatí o chybějící živiny. Kytičky, rajčata a papriky se dají snadno pěstovat v nádobách, takže nepropadejte beznaději. Uvidíte, že začas vás bude zahrádka těšit stejně, ne-li více, protože jste ji pomohli vzkřísit.

Autorka: Irena Forejtová
10. července 2009

Autor: Redakce
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!