A jak jste na tom vy?

 Jmenuju se Božena a myslím si, že mě takové jméno předurčilo k tomu, abych celý život byla nezajímavá a ošklivá. Nechápu, jak mohou rodiče, kteří své dítě milují, zkazit mu život takovým jménem. Maminka sice říká, že je to krásné tradiční český jméno, ale s tím já zásadně nesouhlasím- je to zkrátka katastrofa. Kdyby mě aspoň ostatní neoslovovali Božka nebo Bóža, připadám si jak nějaká vesnická husa, i když jsem z velkoměsta.

Nevím, proč píšu to, co píšu. Prostě se potřebuju vypovídat a nemám komu, nemám ani žádnou pořádnou kamarádku. Vlastně si s lidmi pořádně nerozumím, pokaždé, když mám s někým promluvit, začnu koktat a červenat se a místo toho, co mluvím, se soustředím na to, jak hrozně vypadám.

Kdysi jsem četla, že člověk, který si připadá ošklivý, by si měl stoupnout nahý před zrcadlo a najít na sobě alespoň jednu hezkou věc, které se pak má držet a říkat si, že má sice tlustý zadek, zato nádherné poprsí a tím si zvedne sebevědomí.Když jsem se vyslékla před zrcadlem s myšlenkou na to, že se budu pozorně prohlížet, styděla jsem se sama před sebou….A hlavně, ať jsem hledala, jak jsem hledala, nic hezkého jsem nenašla. Právě naopak, zjistila jsem, že zadek mám ještě větší, než jsem si myslela a nohy chlupaté jak opice.

Sice jsem už zkoušela něco se sebou dělat, nějakou dobu jsem cvičila, ale pak jsem si řekla, že já stejně nikdy hezčí nebudu a ten smutek jsem se snažila zahnat čokoládou Milka s jahodovou náplní. Pak jsem byla i běhat, ale píchalo mě v boku tak, že jsem myslela, že umřu.

Nakonec jsem si řekla, že učiním ještě jeden pokus směrem k tomu, abych byla hezčí a zašla jsem ke kadeřnici s tím, aby mě ostříhala a obarvila tak, jak vypadá slečna na obrázku, který jsem si vystřihla v časopisu a přinesla sebou. Barva nechytla a střih typu „helma“ vypadal hrozně.

Přítele nemám, žádný mě nechce. Ani se nedivím. Tak alespoň hodně čtu, říkám si totiž, že když už nejsem hezká, budu to alespoň vyvažovat chytrostí, vtipem a inteligencí. Vtipy zapomínám a chytré věci mě napadají asi hodinu poté, co bych to potřebovala.

Nicméně, ještě jsem nehodila flintu úplně do žita. Zkusím se znovu podívat do zrcadla a hledat a hledat. Budu vás informovat o průběhu, alespoň vám stoupne sebevědomí při vědomí toho, že jsou na tom lidi ještě hůř než vy!

Zdraví vás Božena