Charisma: Buďte i vy výjimeční!
Někde tam uvnitř se skrývá. V každém z nás. Někdo s ním umí pracovat přirozeně a my mu visíme na rtech, vpíjíme se do něj pohledem a cítíme se polichoceni už jen tím, že můžeme být v jeho společnosti. Říkáme si: „Páni, jak ten to dělá…“ A jen málokdy si uvědomíme, že to, co nás k dotyčnému táhne, je vlastně dobře promyšlená taktika poskládaná z několika pilířů. Z jakých? A jak na nich můžete zapracovat i vy sami?
POD DROBNOHLEDEM
„Charisma, to je například schopnost intenzivně vnímat toho druhého, všímat si detailů, pamatovat si je a ve vhodný okamžik je použít. Charisma, to je úsměv, kterého si všimnete v davu. A je to také řeč těla. Dobře naučená a dovedená k dokonalosti tak, že se stane automatickou, přirozenou,“ vyjmenovává pro příklad koučka Nikola Šraibová. Určitě to ale není všechno. Přidejte si ještě schopnost být vřelý, přátelský, lidský. Chybět nesmí ani ochota nepovyšovat se a hrubě se neprosazovat, odhodlání mít svůj vlastní názor, odvaha stávat se středem pozornosti i neustálé vědomí, že je na sobě potřeba dál pracovat, aby ta síla, kterou charisma má, nevyprchala a stále přinášela prospěch.
NEODDISKUTOVATELNÁ VÝHODA
„Lidé, kteří o sobě vědí, že působí charismaticky, si jsou vědomi své silné stránky. Jsou sebevědomější, cítí se dobře sami se sebou a každým dalším projevem svého kouzla osobnosti se stávají v určitém smyslu slova silnějšími. A přesto jim nechybí pokora, která je na nich nakonec tím nejpřitažlivějším,“ objasňuje koučka s tím, že díky kouzlu osobnosti je život v mnoha směrech snazší. Lidé s vámi rádi spolupracují, vyhledávají vaši společnost, ochotněji vyjednávají a nechávají se vámi strhnout.
„Udržování charismatu je podle mě ovšem nejpřínosnější proto, že představuje neustálou práci na sobě. Pokud máte být okouzlující, vyžaduje to kromě jiného mít přehled, určité vzdělání, vědomosti, sledovat život kolem sebe,“ zdůrazňuje Nikola Šraibová a pokračuje: „Když známe dobře sami sebe, cítíme se dobře a jsme vůči okolí vnímaví. Lidé to vycítí a přirozeně nás i následují. Pak také naplňujeme své charisma a jsme tak i vnímáni. Někdo to v sobě má více, někdo na tom potřebuje trochu zapracovat, ale být pro někoho výjimeční… můžeme všichni.“
3 KROKY K VĚTŠÍMU KOUZLU OSOBNOSTI
1. BUĎTE JAKO MALÉ DĚTI
Podívejte se na malé děti, batolata. Vždycky si vás získají! A je to mimo jiné tím, že na nich vidíte, jak dokonale prožívají každou vteřinu, jsou nadšené, bezprostřední a plně zaujaté. To většinou neumíme. Děláme milion věcí najednou, a když na někoho mluvíme, už jsme myšlenkami jinde. Jsme roztěkaní, síla okamžiku se tříští a spolu s ní se tříští i naše charisma. Ano, je těžké naučit se prožívat okamžik tady a teď. Ale lze to.
Olivia Fox Cabane ve své knize Charisma mýtů zbavené doporučuje začít tím, že se naučíte soustředit na své dýchání. Zastavte se a uvědomujte si vzduch proudící nosem až hluboko do plic… a pak zase sledujte výdech, cestu vzduchu ven, uvolnění celého těla, které výdech provází. Když s někým mluvíte, dívejte se mu více do očí. Vnímejte přitom i to, jak stojíte či sedíte, tělo musí hrát s vámi a mírným náklonem k dotyčnému podpořit upřímnost vašeho jednání. Neodtahujte se ani nestůjte nebo neseďte příliš blízko, respektujte osobní prostor druhých a nemůžete šlápnout vedle.
2. POUŽIJTE SVOJI SÍLU
Samozřejmě nikoli sílu fyzickou. Spíše skrytou sílu, určitou moc a vliv na ostatní, které v sobě možná zatím necítíte, ale které můžete natrénovat. Pro začátek začněte při konverzacích s následujícím: stoupněte si, mírně se rozkročte, uvolněte se v ramenou a lehce otevřete náruč. Jen trochu jakoby otevřete svůj osobní prostor – dáte tak najevo, že tam, kde jste, je vám dobře, vyšlete signály o své aktuální pohodě.
Pokud sedíte, seďte vzpřímeně, hlavu vzhůru. Aby bylo jasné, že se díváte na všechno zpříma. Zkuste se také naučit vnímat, kdy je čas mluvit, a kdy je čas mlčet. Nikdo totiž nemá rád sebestředné mluvky. A až budete mít slovo, mluvte tak, aby bylo jasné, že konstatujete. Důsledně proto klesněte s hlasovou intonací na konci věty. Nechávat viset ve vzduchu otazníky se nehodí.
3. UCHOVEJTE SI SVOU LIDSKOST
Třetí a možná nejdůležitější ingredience, když si chcete namíchat potřebné charisma, je také tou nejhůře naučitelnou. Je třeba zůstat přes to všechno učení lidský, vstřícný, přátelský, prostě milý. Jenže ono hrozí, že to se svou vřelostí přeženete a vyvoláte spíš dojem, že přehráváte nebo že nejste upřímní. Nejprve proto buďte takoví sami vůči sobě. Přijímejte sebe s vřelostí. A při kontaktu s ostatními si pomáhejte představivostí.
Když chcete být srdeční a nejde to, na chvíli nejdřív zavřete oči a vybavte si někoho, kdo pro vás představuje vzor vřelosti. Nemusí to být nikdo slavný, může to být třeba jen vaše babička, ale určitě někdo, z koho jste vždycky cítili lásku, klid, vyrovnanost. Nebo se v duchu nalaďte na své milované dítě, psa, kterého zbožňujete… To je jedno. Záleží totiž na tom pocitu, který vás prostoupí a který ve své vlastní vřelosti a srdečnosti potom dokážete předat dál.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie.
