Chemická jarní bouře: Když si voníme láskou

Většina z nás to zná z vlastního života. V době dospívání si vytvoříme ideál, ze kterého ani za nic nehodláme slevit. Vysoký blonďák s modrýma očima je v naší mysli ten jediný. Pak se něco stane a naše srdce jako mávnutím kouzelného proutku začne tlouct pro hnědovlasého mladíka, který s naší původní představou má shodnou jen příslušnost k pohlaví. Čím to je? Proč jsme náhle slevily ze svých představ?

Za změnou stojí chemické látky zvané odoranty. „Odoranty plní funkci sexuální signalizace. V živočišné říši je označujeme jako feromony a jsou známy napříč mnoha živočišnými druhy. Jejich význam je v tom, že nám pomáhají najít si k sobě vhodného sexuálního partnera, ideální protějšek k početí potomků,“ popisuje psycholožka a sexuoložka doc. PhDr. Laura Janáčková, CSc., z Institutu partnerských vztahů.

Velká sexuální přitažlivost

Ač si to neuvědomujeme, odoranty v našem životě hrají velkou roli – přes čichové buňky působí na naše neurobiologické procesy a ovlivňují činnost mozku. Pokud si žena s mužem začnou navzájem „vonět“, vzniká silná sexuální přitažlivost, kterou vnímáme jako zamilování. Tato reakce je oboustranná a nelze ji vědomě regulovat.

Podvědomá přitažlivost, kterou odoranty způsobují, je pozůstatkem dávných dob a souvisí s naší imunitou. „Pokud se sešli dva jedinci s odlišnou imunitou a počali spolu potomka, tento potomek byl do drsné doby vybaven tím nejlepším, čím ho rodiče vybavit mohli. Silnou, dobře fungující obranyschopností, která mu pomohla přežít v těžkých podmínkách,“ uvádí docentka Janáčková.

Kde si voníme nejvíc

Odoranty velmi reagují na hormonální změny organismu. Ty nejnápadnější přicházejí v souvislosti s menstruačním cyklem žen, k nejintenzivnějšímu vylučování odorantů dochází v době plodnosti, kdy je žena schopna početí potomka – tedy v době ovulace. Tehdy „voní“ nejvíce.

Místem vylučování odorantů u žen je především okolí prsních dvorců a bradavky, poševní vchod a temeno hlavy. U mužů jsou odoranty vylučovány zejména v podpaží.

Když rušíme sílu odorantů

Studie ukazují, že používání hormonální antikoncepce může partnery mást a rušit podvědomé čichové vjemy, které k nám vysílají odoranty. „Pokud žena užívá hormonální antikoncepci, může dojít k pozměnění v působení, ale i ve vnímání odorantů, což představuje problém v okamžiku, kdy žena antikoncepci vysadí. Pak se může stát, že si dvojice navzájem přestane vonět a bez vědomé příčiny u páru dojde ke vzniku sexuálního nezájmu a nesouladu,“ doplňuje psycholožka.

Působení odorantů ovlivňuje i používání parfémů. I ony mají schopnost maskovat naše chemické signály, které vysíláme do okolí. „V tomto směru jsme jediným živočišným druhem, který takto uměle maskuje svou vůni. Většina samiček v přírodě naopak vysílá nějaký jasný signál, který samečkům v okolí říká: ‚Nyní jsem připravená se pářit a počít potomka.‘

Ženy, přestože se v době ovulace chovají podbízivěji a jsou svolnější k sexu, chemické signály vědomě ruší. Předpokládá se, že i toto je pozůstatkem z dávných dob, kdy pro ženu bylo výhodnější maskovat ovulaci a dobu početí, čímž se rozšiřoval okruh potenciálních biologických otců jejího dítěte za účelem zajistit mu obživu. Pokud si více mužů mohlo myslet, že dítě je jeho, byl větší předpoklad, že bude zabezpečeno, bude mít dostatek potravy a přežije,“ dodává psycholožka.