Cizojazyčné střední školy - jsou to pravé pro vaše dítě?
Blíží se březen, a to je nejen měsíc příchodu jara, ale také měsíc termínu uzávěrek přihlášek na střední školy. Pokud máte doma žáka páté, sedmé či deváté třídy, určitě už jste se nad možnostmi výběru škol zamýšleli.
Vybrat si můžete školu s výukou angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny, určitě však takto široký výběr nebudete mít k dispozici v každém městě.
Pokud se vašemu potomkovi podaří úspěšně složit přijímací zkoušky a na školu bude přijat, což není úplně jednoduché, protože o studium je zájem, můžete se těšit nejen na cizím jazykem plynně mluvící dítě, ale taky na šest perných let - tyto školy jsou v drtivé většině šestileté a tak se tato možnost volby týká žáků, kteří jsou právě teď v sedmé třídě.
V současné době si lze vybrat ze tří délek studia střední školy - studovat lze na osmiletém, šestiletém nebo čtyřletém gymnáziu, ostatní střední školy, jako například obchodní akademie či průmyslovky, jsou pouze na čtyři roky.
Pro všechny délky studia platí, že uchazeč podává přihlášku pro první kolo přijímacího řízení do 15. března 2010 (přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou už se podávaly, a to do 30. listopadu 2009). Přihlášky se podávají přímo řediteli příslušné střední školy. Letos si žáci základních škol mohou podat až tři přihlášky na střední školy, což platí jak pro žáky pátých nebo sedmých ročníků základních školy podávajících přihlášky na víceletá gymnázia, tak pro žáky odcházející z devátých tříd.
Školy, které vyučují takto intenzivně nějaký jazyk, obvykle operují pod záštitou ministerstva školství nejenom České republiky, ale také země, jejíž jazyk vyučují. Zahraniční ministerstvo obvykle poskytuje škole učebnice, přispívá na zahraniční pobyty a kontroluje postup výuky, a v neposlední řadě také jejich zástupce dohlíží na průběh maturit.
Ale zpět na začátek, abyste měli představu o tom, jak to v takové škole vlastně probíhá. V prvním a druhém ročníku mají studenti jedenáct až dvanáct hodin cizího jazyka týdně - od třetího ročníku totiž v něm už mají několik předmětů. Druhý cizí jazyk se v té době vůbec neučí.
Většina škol se snaží studentům už v prvním ročníku zařídit výměnné pobyty v zemích, jejichž jazyky se učí, druháci však vyráží už jistě. Na studijní pobyty v zahraničí se jezdí i v průběhu dalšího studia, ti nejlepší studenti mají některé pobyty dokonce zdarma - bohužel však opravdu jen ti nejlepší. Kromě vysokých nároků kladených na studenta se tedy takříkajíc prohne i rodina, takové výlety ani pobyty cizích studentů v rodinách přece jenom nejsou úplně zadarmo.
Po dvou letech takto intenzivní výuky jsou studenti schopni se domluvit nejen v běžných každodenních situacích, ale díky nastudované terminologii dokážou poměrně plynně hovořit i o zlomeninách, Pythagorově větě, rodových jménech obojživelníků či nakloněné rovině.
Od třetího ročníku probíhá na školách výuka části předmětů v cizím jazyce, obvykle to bývá literatura, zeměpis, dějepis a matematika, a vrací se výuka druhého cizího jazyka. Předměty v cizím jazyce se vyučují podle osnov pro čtyřletá gymnázia země, v níž se mluví tímto jazykem, a pod jejíž ministerstvo školství příslušná škola spadá. Samozřejmě se vyučuje i podle českých osnov.
Na konci šestého ročníku jsou potom studenti logicky podrobeni dvěma maturitním zkouškám - podle osnov obou zemí, v jejichž jazycích se učí. Ze střední školy tedy odcházejí jednak výborně jazykově vybavení, a jednak se dvěma vysvědčeními, která jim umožňují bez problémů navázat ve studiu na vysoké škole či začít pracovat hned ve dvou zemích. A to za vynaložené úsilí určitě stojí…
Autor: Jana Michlová
24. února 2010
