Co dělat, aby se vaše děti správně chovaly - výchova a vzory

Mateřský jazyk se učí prostým odposloucháváním, pozorováním a napodobováním. Podobně přejímají i hodnoty, postoje, osobní preference a zvyky. Právě proto, že děti odkoukávají své chování od lidí ve svém okolí, jste to právě vy, rodiče, kdo zásadním způsobem ovlivňuje, co se vaše děti naučí. Zamyslete se nad svým jednáním. Co před dětmi říkáte a děláte, ovlivňuje jejich myšlení a chování. Jste jejich vzorem. Jednou, když bylo Anthonymu pět let, jsme jeli na vánoční nákupy. Před obchodem jsem několik minut objížděl parkoviště a hledal prázdné místo. Bylo narváno k prasknutí. Konečně jsem zahlédl jedno auto couvat z řady. Přijel jsem tam a zapnul směrovku, abych dal najevo svůj úmysl na uvolněné místo zaparkovat. Zatímco jsem čekal, až se místo uvolní, jakýsi řidič si to drze zamířil přímo přede mne. Než jsem se stačil rozkoukat, už tam volno nebylo. Pěkně mě to dopálilo. Stáhl jsem okénko a zařval na toho hulváta za volantem pár slov, která se ve slušném slovníku nevyskytují. Po několika rozzuřených pohledech jsem dál hledal místo, kde bych mohl zaparkovat. dvacet minut později, to už jsem dávno vychladl, jsme s Anthonym procházeli obchoďákem a povídali si o tom, jaké dárky nakoupíme. Najednou se na mě Anthony podíval a zeptal se: „Tatínku, a co je to vlastně to h….o z…ý?“ V tu chvíli jako by mě trefil cihlou do hlavy. Rázem mi to došlo. Můj syn mě slyšel nadávat a pamatoval si všechno, co jsem řekl. Byla mi taková hanba, že bych se nejraději propadl. Vysvětlil jsem mu, že to nebylo nic hezkého a že jsem to vůbec neměl říkat. Přiznal jsem, že jsem byl pěkně nazlobený a nervózní, protože jsem nemohl najít místo k zaparkování. Nakonec jsem ho poprosil, aby taková slova nepoužíval. Byl to okamžik pravdy.

Je fascinující, jak snadno děti odhalují naše chyby. V devadesáti pěti procentech můžete být dobrým vzorem, a přesto jakmile uděláte nějakou chybu, děti ji hned odhalí. Někteří rodiče, když je děti nachytají při něčem špatném, se začnou bránit: „Po tom ti nic není, co to znamená. A nepřej si mě, jestli tě uslyším něco takového říkat.“ Podobné reakce nejsou správné a nepodporují komunikaci. Dítěti tím dáváte najevo, že vy mluvit sprostě můžete, ale ono ne. Řeknu vám, jak to dopadne. Hned druhý den ve škole se dítě začne na to slovo vyptávat svých spolužáků.

Jak být dobrým vzorem
Když vás dítě nachytá při něčem špatném, nesnažte se bránit. Překonejte své nepříjemné pocity a vytěžte z dané situace hodnotnou příležitost dítě poučit. Když mě syn přistihl při sprostém nadávání, vysvětlil jsem mu, že jsem nejednal správně, že jsem se neměl naštvat a být hrubý. Nevykrucoval jsem se a nesvaloval vinu za své jednání na někoho jiného. Neobviňoval jsem řidiče, který se mi před nosem nacpal na volné místo. Přiznal jsem svou chybu a omluvil jsem se. Rodiče nejsou bezchybní, a když nějakou chybu udělají, mají to uznat, přijmout zodpovědnost a omluvit se. To jsou velmi cenné vlastnosti, které můžete dětem svým chováním vštěpovat.

Děti se učí vším, co děláte. Pokud zatajujete věk dítěte, abyste za ně nemuseli platit plný lístek, učíte ho tím, že lhaní je správné. Pokud někomu do telefonu řeknete, že váš manžel není doma, i když doma je, dáváte tím dětem najevo, že zapírání je v pořádku. Když se nevhodně stravujete, budou se nevhodně stravovat i vaše děti. Jestli celý den civíte na televizi, budou to dělat i vaše děti. Pokud se hádáte, křičíte nebo lidem nadáváte, děti to od vás odkoukají. Když se na své děti každou chvíli naštvete, můžete čekat, že stejně se budou ony chovat k druhým. Pakliže na řidiče, který vám před nosem vyfoukl volné místo k parkování, zařvete něco vulgárního, učíte děti mluvit sprostě.

Nebudete-li mluvit rozzlobeně, ale klidně, naučíte děti zachovávat klid, když je někdo provokuje. Omluvíte-li se za svou chybu, učíte děti přijmout zodpovědnost za své omyly. Pokud neomlouváte svůj hněv, učíte děti, aby neomlouvaly ony svůj. Zdvořilým chováním učíte děti zdvořilosti. Štědrostí učíte štědrosti. Laskavostí učíte laskavosti. Jestliže se ze všech sil snažíte být co nejlepší, vštěpujete totéž svým dětem. Pokud si čtete, učíte děti správnému postoji ke knihám. Pokud se zdravě stravujete a sportujete, učíte děti zdravě se stravovat a zdravě žít. Jednáte-li zodpovědně, učíte zodpovědnému jednání i své děti.
Strašlivým příkladem je týrání dětí. Značná část rodičů, kteří bijí a týrají své děti, zažívala totéž od svých rodičů. Když násilnický a necitlivý otec v hněvu fyzicky trestá své dítě, ono usoudí, že tak rodiče s dětmi jednají. Až vyroste a bude mít vlastní děti, bude s nimi jednat podobně, jako jednali jeho rodiče s ním.
Pokud vám dělá chování vašeho dítěte starosti, zamyslete se pozorně nad svým chováním. Děti se učí z toho, co žijí. Když žijí se zodpovědnými rodiči, stanou se z nich zodpovědní lidé. Je vaší povinností, abyste byli dětem co nejlepším vzorem, a to vždycky. Vaše děti vás budou ve všem napodobovat.

Děti se učí od svého okolí
Kromě rodičů čerpají děti podněty pro svůj růst i z širšího okolí. Sem patří ostatní členové rodiny, kamarádi, sousedé, spolužáci, učitelé, lidé, s nimiž se setkávají v jídelně, na hřišti, dále je to televize, filmy, knihy, časopisy hudba atd. To jsou jednotlivé prvky prostředí, v němž vaše dítě žije – tedy světa, který ho obklopuje. Učení ze zkušeností je něco jiného než přímé napodobování. Když se dítě dotkne horkého jídla, zjistí, že horké jídlo pálí. Co to znamená, když je něco „horké“, to se dítě naučí ze zkušenosti, nikoli napodobováním.
Děti se chovají tak, aby nevyčnívaly z řady. Pokud žijí ve světě, kde se oceňuje hraní s panenkami, hrají si s panenkami. Když jejich okolí upřednostňuje fotbal, hrají fotbal. Hodnotí-li se kladně členství v gangu, sdružují se do gangů. Prostředí formuje názory a přístupy dětí. Děti rodičů, kteří si váží vzdělání, se obvykle dobře učí. V rodinách, kde je kladen důraz na týmovou práci, mají spolupracující a pilné děti. V harmonickém prostředí si děti spolu pěkně hrají.

Shrnutí
Vaše děti kopírují vše, co říkáte a děláte. Mnohé své návyky získávají od vás. Buďte proto dobrým příkladem. Děti se učí i ze svého okolí. Poskytněte jim zkušenosti, z nichž se naučí správným hodnotám, sebekázni a zodpovědnosti. Další část této knihy se zabývá tím, jak být dobrým vzorem a jak vytvořit dětem dobré učební prostředí.

Zdroj: Co dělat, aby se vaše děti chovaly správně, Sal Severe, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, www.portal.cz