Co jíst a pít při běžných nemocech malých dětí
Zmíníme se jen stručně o častých a přechodných potížích, kde správná výživa může podpořit rychlejší vyléčení.
Pokud je dítě kojeno, je mateřské mléko tou nejvíce posilující stravou. Vůbec nevadí, pije-li častěji a odmítá cokoli jiného. Mateřské mléko díky propojení imunitního systému kojící matky a dítěte již obsahuje hotové protilátky proti aktuální nemoci, kterou děťátko prodělává. Hrubou chybou je zejména přerušit kojení při průjmu dítěte (nebo matky). U starších dětí v zásadě platí, že pokud někdy třeba při přechodné nemoci nemá chuť k jídlu, nenutíme ho. Dětský organismus se v první řadě musí vypořádat s nečekanou zátěží. Nebojíme se, když dítě výrazně omezí jídlo i na 5 dnů, ono to pak spontánně samo dožene.
Nachlazení je onemocnění virového původu, které nelze léky zničit, tělo ho musí překonat vlastním obranným mechanismem. Kojené děti dostávají protilátky mateřským mlékem, starší děti, ale i nekojená miminka mají velké problémy: ucpaný nos, těžké a rychlé dýchání, kašel, případně bolení ucha a teplota. Nosní kapky dítěti ihned uleví, kapeme před jídlem, aby při kojení nebo při krmení mohlo volně dýchat. Organismus posílí také vyšší množství vitaminu C, pokud možno z přirozených zdrojů, kde tvoří komplex s dalšími ochrannými látkami:
-teplý čaj s mrkvovou šťávou (později s medem a citronovou šťávou),
-čerstvé ovocné i zeleninové džusy ředěné horkou vodou,
-teplé zeleninové polévky a později masové vývary,
-šťáva z krájené cibule prosypaná hroznovým cukrem.
Zvýšená teplota a horečka -přirozená obrana organismu, pomáhá likvidovat patogenní mikroorganismy, a proto se nesnažíme hned ji potlačit. Dítě uložíme do postele a kromě léčebných procedur (např. vlažné zábaly lýtek) se snažíme o dostatečný přísun tekutin, především teplého čaje. Tekutiny podáváme raději v krátkých intervalech a v malých dávkách, jen několik lžiček. Velmi účinný, mírně ochlazující je odvar z ječných krup. Pro doplnění živin můžeme formou nápoje podat také zeleninový vývar nebo čerstvou zeleninovou šťávu. Občas podáme i slabší bylinné čaje, třeba z černého bezu nebo lipový, které podporují pocení. Pokud má dítě hlad, nesmíme ho zatížit těžkými pokrmy. Raději zcela vypustíme živočišné produkty a sladkosti. Pokrmy mají být vlažné a mít spíše kašovitou konzistenci, může to být např. nastrouhané ovoce, kompoty nebo ovocná pyré (čerstvě připravené, slazené sladěnkou, hroznovým cukrem nebo medem), bezmléčná kaše ovesná, rýžová nebo jahelná, které můžeme vařit dohromady se strouhanou mrkví a nakonec jemně přisladit, bezmléčný obilný pudink nebo ovocné želé.
Průjem může mít různé příčiny -od špatného jídla po virové, bakteriální, parazitární nebo jiné závažnější onemocnění. Vedle opatření doporučených lékařem se snažíme šetřit zažívací trakt dítěte a kompenzovat ztrátu tekutin. Mezi vhodné potraviny patří zejména:
-rozvařená rýže (kulatá, která obsahuje více škrobu), samostatně nebo s mrkví, jemně osolená,
-ječné krupky a kroupy, dobře uvařené s jablky, mírně osolené,
-mixovaná strava z brambor,
-jablečné, mrkvové nebo banánové pyré,
-větší děti dobře snášejí také kuřecí maso, suchary a starší bílé pečivo,
-silný hořký černý čaj,
-dostatek iontových nápojů a střídavě voda, čaj a minerálka.
Zácpa je u kojených dětí opravdu vzácná. U dětí do čtyř týdnů platí pravidlo 4 x 4: do 4 týdnů má mít dítě asi 4 stoličky denně. Pokud tomu tak není, svědčí to o nedostatečném kojení a je potřeba zvýšit počet kojení o 3-4 denně. Dítě s výkonným metabolismem nemusí mít stoličku denně, ale pokud je spokojené, neplačtivé, nemá napjaté bříško a vytlačení stoličky mu nečiní potíže, nezasahujeme. Četnost stoličky není od ukončeného 4. měsíce ukazatelem prospívání. Důležitější je její barva a konzistence -v období výlučného kojení je stolička pastovitá, vzhledu „míchaných vajec“. Častěji se zácpa vyskytuje u dětí nekojených. Jednou z příčin může být „silnější“ sušené mléko, než jak uvádí návod. Pokud se i pak miminko „kroutí“, má tvrdé, napjaté bříško a jeho stolička je formovaná podobně jako stolice dospělého (stolice kojence má být kašovitá) -je na místě u dětí do 6 měsíců změnit značku umělé mléčné výživy. U kojených dětí jí sušené či čerstvé švestky a meruňky a čaj z nich maminka. Po 6 měsících lze přidat do příkrmů vývar z domácích nesířených sušených švestek a meruněk, od 8. měsíce švestky a meruňky dušené -ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu. Při zácpě doporučujeme tyto nápoje a potraviny:
-ovocné šťávy, mošty, ovocná pyré, kompoty, meruňky, angrešt, jablka, ořechy, pomeranče,
-kysané mléčné výrobky bez cukru,
-kašovitá strava
-polévky z klíčených luštěnin, zeleninové vývary.
Zvracení může provázet infekční onemocnění, horečku, kašel, záněty, otravu nebo nervové vypětí. Většinou k němu dochází náhle a jednorázově, dítěti se uleví. Při opakovaném zvracení je nutná konzultace s lékařem, neboť může dojít k dehydrataci. Miminka ukládáme v poloze na bok nebo s podloženou hlavičkou. Batolata nespouštíme z očí -hrozí vdechnutí zvratků. Dbáme doporučení lékaře, dětem podáváme po lžičkách studenou vodu. U starších dětí vyčistíme ústní dutiny.
Úpal, úžeh. Ošetříme dítěti pokožku na celém těle studenými obklady ze silného černého čaje nebo ji potíráme jogurtem pro ochlazení a snížení teploty. Podáváme dostatečné množství tekutin v nápojích a později v lehkých pokrmech -studené ovocné polévky, zeleninové saláty, ovocné krémy a jogurty.
Prořezávání zubů -kolem věku 6-7 měsíců (někdy už od 3. měsíce). Začíná zvýšené slinění, dítě je podrážděné, má potíže se spaním, jídlem i pláčem, strká si prsty i cokoli jiného do úst -a to je problém. Může dojít k infekci poraněním nebo škrábnutím. Dásně masírujeme prstem, dáváme jen bezpečné hračky na kousání. Podáváme chladivá jídla -bezmléčné jogurty -speciálně upravené kojenecké sójové mléko a pudinky, ovocné želé, plátek ovařené mrkve, kousek jablíčka, oloupanou okurku (pokud už je má dítě zavedeny ve stravě).
Recepty, když dítě stoná:
Zeleninový vývar
Mrkev, petržel, brokolici a brambory v celku uvaříme do měkka se špetičkou soli. Přecedíme a podáváme teplé se starším rohlíkem, zavařenou krupicí nebo vařenou rýží.
Kroupový čaj -odvar
Vyprané kroupy nebo krupky uvaříme do měkka nejlépe v Papinově hrnci. Přecedíme a odvar podáváme teplý nebo vlažný.
Rýžový krém
Vypranou kulatou rýži uvaříme do měkka ve vodě a rozmixujeme i s odvarem. Můžeme zředit kysaným výrobkem, ochutit pomerančovou šťávou a ozdobíme strouhanými oříšky pro větší děti -mají-li chuť. Krém je sytý, nedáváme ho mnoho.
Ovocné želé
Rozvaříme angrešt nebo černý rybíz, přecedíme a lehce přisladíme. Přidáme namočenou želatinu podle návodu a necháme v misce nebo tvořítku vystydnout. Podáváme při teplotě a horečce.
Dušené těstoviny s jablky
Těstoviny rýžové uvaříme v dostatku vody a scedíme. Zvlášť podusíme v trošce vody loupaná jablka a banán. Přisypeme těstoviny, promícháme a pod poklicí necháme v troubě prohřát. Podáváme jako lehké jídlo při dietě odlehčovací.
Dušená mrkev s rýží a vločkami
Mrkev nastrouháme nahrubo, zalijeme vařící vodou, vsypeme vypranou kulatou rýži a ovesné vločky. Vše vaříme do měkka a rozmixujeme. Podáváme při průjmovém onemocnění.
Bramborová kaše s jablky
Brambory oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Zalijeme je vařící vodou (asi 1 cm nad brambory), mírně přisolíme a po chvíli přidáme kousky loupaného jablka. Dovaříme společně, scedíme a za tepla rozmačkáme nebo rozmixujeme podle věku dítěte. Podáváme vlažnou, jen kolik dítě přijme. Raději za chvíli nabídneme další dávku.
Šťáva z krájené cibule
Cibuli nakrájíme jemně, prosypeme hroznovým cukrem, po 12 hodinách přecedíme a po lžíci podáváme 5x denně při nachlazení, zejména při kašli.
Zeleninové džusy
Čerstvou mrkev a brambor nastrouháme, nakrájíme petrželovou nať a vše vymačkáme. Šťávu ředíme horkou vodou 1 : 1 a podáváme po lžičkách.
Zdroj: Zdravá výživa malých dětí, autorky Olga Illková,, Lucie Nečasová, Zdeňka Vašíčková,uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, www.portal.cz
