Co o nás prozradí řeč těla? Malý manuál neverbální komunikace
Hra s brýlemi nebo tužkou, sezení s nohou přes nohu nebo prosté podání ruky o nás prozradí jak se chováme k druhým, co jsme schopni nabídnout i to co nezvládáme. Odborníci tomu říkají neverbální komunikace.
Slovo komunikace má původ v latině. Je to výměna informací mezi dvěma a více lidmi o tom jak je vysíláme, ale zároveň i jak je přijímáme. Komunikace se projevuje slovy, gesty a tím, jakým způsobem zabíráme prostor.
Na první pohled
Pouze pět procent vašeho prvního dojmu tvoří obsah toho, co řekneme. A první dojem je to, co si o nás lidé zapamatují a také poslední, co zapomenou. Podle odborníků je největší část naší komunikace s okolím právě mimoslovní, neverbální. Reagujeme na postoje, výrazy tváře, pohledy, gesta, mimiku, tón hlasu..
Mezi projevy řeči těla patří fyzický postoj, řeč očí, výraz tváře, gestikulace, pohyby těla, úprava zevnějšku, tón hlasu, jeho modulace a intenzita, a také i využívání prostoru, ve kterém komunikujeme. I tělesný pach o našem partnerovi v komunikaci prozradí hodně. Minimálně to, jakou má osobní hygienu, stravovací návyky anebo třeba i to, zda předchozí večer něco oslavoval u sklenky vína.
Právě díky těmto projevům, i když nevědomým, dáváme svému okolí najevo, kdo jsme a jací jsme. Neverbální komunikaci se nemůžeme vyhnout, vnímáme ji totiž všemi smysly stejně jako okolí vnímá i nás.
Tenhle prostor je tvůj a tenhle můj
Prachobyčejná věta ze slavného filmu Hříšný tanec neplatí jen pro tanec, ale i v běžném životě. Do neverbální komunikace patří i dodržování prostoru, ve kterém komunikujeme. V zásadě prostor můžeme rozdělit na čtyři komunikační zóny.
Za intimní zónu je považována vzdálenost menší než půl metru, za osobní od padesáti do stodvaceti centimetrů, a za společenskou, s níž se setkáváme nejčastěji, je udržování vzdálenosti od druhého do tří metrů. Ostatní již patří do veřejné zóny.
Pokud narušíme intimní zónu člověka, se kterým nemáme velmi blízký vztah, okamžitě poznáme změnu v jeho chování - odkloní se od nás, překříží ruce na hrudi a pravděpodobně překříží i nohy. Uzavře se. Tím dává najevo, že s námi nechce bezprostředně komunikovat.
Proto je důležité respektovat zónu druhých, takzvanou komfortní, neboť jen tak se nám komunikace bude dařit.
Malý slovník neverbální komunikace
- Ruce sepnuté za hlavou - jednání skončilo
- Nasazení brýlí - zájem, začíná důležitá část rozhovoru
- Složení brýlí - nezájem, nesouhlas, odvrácení očního kontaktu
- Předklon, přiblížení se - zájem o téma, o nás, aktivní účast
- Odklon, vzdálení se - nezájem, může znamenat i téma, o kterém nechce druhá strana mluvit
- Oční kontakt - zájem
- Překřížené ruce, překřížené nohy - odmítnutí, ohrožení, nesouhlas
- Tření nosu - nesouhlas, může jít i o hledání výmluv
- Hraní se s perem a předměty, klepání prsty - nervozita, netrpělivost
- Čmárání po papíře, kreslení - nezájem o téma
- Zavření diáře, pera - dlouhý úvod, druhá strana se nudí
- Spojené prsty do stříšky - nadřazenost (tomu rozumím jen já)
- Nohy natažené k společníkovi - zájem, pozitivní postoj, zajímáš mě
- Posun židle od společníka - nemám zájem o to, co říkáš, potřebuji odstup
- Posun židle k společníkovi - zájem o navázání vztahu, účast
- Pohrávání si s vlasy – koketerie
- Houpání nohou (zouvání a nasouvané boty) - výzva, signál na flirt
Pokud zvládneme pravidla neverbální komunikace, získáme na svou stranu jednoho z nejsilnějších pomocníků. Jejich znalost nám umožní získávat informace o lidech na základě signálů, které vysílají oni k nám a tím jsme schopni dostat pod kontrolu i signály, které vysíláme my. Platí to v osobním životě, ale například i v okamžiku, kdy jdeme na důležitý pohovor či jednání. Tak co, nechcete to zkusit?
