Deprese, nebo jen špatná nálada?
Termín „depka“ je nadužívaný, stačí se na chvíli zaposlouchat do konverzace v tramvaji nebo v kavárně, a nějakou tu strašnou „depku“ má snad každý druhý. Tohle trápení v podobě krátkodobých výkyvů nálady má ale se skutečnou depresí pramálo společného. „Při depresi člověk dlouhodobě trpí skleslou náladou, nedokáže se radovat, přestává se zajímat o věci okolo, nebaví ho koníčky a hůře se koncentruje. Často také bývá unavený, depresi doprovází snížení energie a aktivity,“ říká psycholog a ředitel Regionálního institutu duševního zdraví v Plzni Leoš Horák.
„V pozadí se mnohdy skrývá nízká sebedůvěra a sebevědomí, a také pocity viny a bezcennosti. Časté jsou myšlenky na sebepoškození a sebevraždu,“ dodává psycholog. Ruku v ruce s depresí přicházejí i poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu a nezájem o sex.
USMĚVAVÁ SEBEVRAŽEDKYNĚ
Průběh nemoci se u různých lidí liší. „Nejčastější obraz depresivní epizody je ten s apatií a ztrátou motivace, vyskytují se ale i fáze s velkou úzkostí a neklidem. Ty označujeme jako naříkavé, agitované deprese. Bývají spojené s předrážděností, někdy s afektovanými, teatrálními projevy,“ vysvětluje Leoš Horák.
Nejnebezpečnější formou deprese je ta, které odborníci říkají „usmívající se“. Člověk, kterého postihne, nepůsobí depresivně, je pouze zvláštním způsobem klidný a odtažitý. „Taková deprese bohužel v mnoha případech končí úspěšnou sebevraždou,“ upozorňuje psycholog. Časté jsou také deprese doprovázené stížnostmi na zdravotní problémy a hypochondrií. U určitého procenta populace se objevují i zvlášť těžké deprese s psychotickými příznaky, které provázejí bludy, halucinace nebo strnulost. „Bludy obvykle obsahují myšlenky na hřích, hrozící chudobu nebo katastrofu, za kterou se nemocný cítí být odpovědný. Halucinace mívají charakter pomlouvačných nebo obviňujících hlasů. Objevují se čichové vjemy hnilobné špíny, pacienti si například stěžují, že cítí rozkládající se maso. Tyto epizody bývají někdy chybně diagnostikovány jako schizofrenie,“ říká psycholog.
JAKO TĚŽKÁ DEKA
„Bylo to, jako kdyby mě někdo přikryl neprodyšnou černou dekou, pod kterou jsem se dusila a nemohla vylézt,“ popisuje moje blízká kamarádka Simona, která se v minulosti s depresí léčila a stále dochází na pravidelné kontroly ke své terapeutce. „Nejhorší bylo, že jsem neviděla žádné východisko, záchytný bod, jak se ze zoufalství vymanit.“ Přitom navenek bylo v Simonině životě všechno v pořádku, studovala poslední ročník vysoké školy, měla fajn kluka…
„Moje zájmy jako by umřely. Na školu jsem kašlala, přestala jsem chodit cvičit a na sex jsem neměla ani pomyšlení. Připadala jsem si strašně zbytečná, nic mě netěšilo, celý den jsem bojovala s únavou a s pocity příšerné, nekončící prázdnoty. Nechápala jsem, proč bych měla chodit ke kadeřníkovi nebo si dělat nehty, když za měsíc musím k manikérce zase. Nerozuměla jsem kamarádkám, které si s nadšením vybíraly nové hadříky z katalogu a srovnávaly své opálení ze solária,“ říká Simona, pro kterou bylo nejtěžší zvládnout každé nové ráno.
„Když jsem se probudila, nejvíc ze všeho jsem si přála, ať je zase večer a můžu jít spát. Můj spánek sice nestál za nic, ale aspoň jsem nemusela čelit světu kolem sebe,“ vzpomíná Simona na nejhorší chvíle. „K psychiatrovi mě dostal až můj přítel. Měl koneckonců odborné znalosti k tomu, aby věděl, že můj problém je vážný – byl ve třeťáku na medicíně. A hlavně byl z mých dlouhotrvajících nálad zoufalý. Dneska už spolu sice nejsme, ale vděčím mu za to, že mě poslal k lékaři a pomohl mi tak dostat se z té největší tmy.“
NEŠŤASTNÁ POVAHA?
Psychiatr Simoně diagnostikoval středně těžkou formu deprese, naordinoval jí léky a doporučil návštěvy psycholožky. Za pár měsíců se Simonin život vrátil do normálu. „Kdyby ale tehdy nebylo mého přítele, kdoví, jak dlouho bych s návštěvou odborníka otálela,“ myslí si Simona. „Sklíčenost jsem přisuzovala své nešťastné povaze, ne nemoci.“
Jak vlastně poznáme, že to, co nás trápí, není prostě jenom špatná nálada, ale duševní nemoc? „Pro diagnózu deprese je třeba, aby trvala nějakou část dne alespoň 14 dnů a byla spojena s takzvanými ranními pessimy, tedy tím, že úplně nejhůře se člověk cítí ráno,“ upozorňuje Leoš Horák.
ZBYTEČNÉ OBAVY
Lidé se často bojí vyhledat lékaře i kvůli neopodstatněnému strachu z léků. Moderní antidepresiva mají přitom minimum vedlejších účinků a nejsou návyková. „Na trhu jsou v současnosti tři generace antidepresiv a většinou jsou dnes léčbou první volby u středně těžkých a těžkých depresí,“ říká Leoš Horák. „Nicméně je vždy nutné upozornit nemocné, že léky samotné nic neřeší. Měli by co nejdříve začít i s nějakou psychologickou léčbou a s její pomocí změnit svůj životní styl. Léky jsou tedy často nutnou, ale ne vždy postačující podmínkou uzdravení,“ vysvětluje odborník.
U zvláště těžkých depresí je někdy zapotřebí elektrokonvulzivní terapie, tedy takzvané šoky. „Tato terapie má sice špatnou mediální pověst, ale umí zachraňovat životy,“ podotýká Leoš Horák.
Co vlastně sklon k depresím ovlivňuje? Geny, životní zkušenosti, povaha… Jak už to bývá, je to od všeho něco. „Vliv má dědičnost, výchova, životní styl i traumatické události. Ty však působí spíše jako podnět, přirozenou odpovědí na smrt blízké osoby, ztrátu domova, majetku nebo katastrofi cký zážitek je smutek a často i dlouhé truchlení, ale nikoli depresivní porucha,“ upozorňuje Leoš Horák.
Jak reagovat v případě, že někoho z vašich blízkých sužuje deprese? Pomáhají slova povzbuzení, jako bodré „Přece nebudeš v sobotu večer sedět doma, prostě kopni depku do zadku!“ nebo „Nechceš už nechat toho litování? Copak ti něco chybí?“ Nebo mohou spíš ublížit? „Záleží na tom, o jak těžkou depresi se jedná. U těch mírných může upřímná pozvánka na mejdan nebo do divadla působit léčivě. U těch hlubších ale nikoli. Tam výzvy, aby člověk depresi zvládl vlastní vůlí, působí spíše kontraproduktivně,“ říká psycholog.
Ze svého okolí nebo přinejmenším ze světa celebrit jistě znáte případy, kdy je s depresí spojena i závislost na alkoholu. Že jde o skutečně nebezpečnou kombinaci, potvrzuje i Leoš Horák: „Nadměrné pití či konzumace drog může být počátečním symptomem deprese, ale třeba i schizofrenie. Někdy se naopak nemoc objeví až v důsledku závislosti. Bludný kruh deprese a alkoholismu bývá smrtící.“
PRVNÍ POMOC
Moje babička si každý večer připravuje čaj z třezalky. Tvrdí, že jí pomáhá zahánět chmury. A něco na tom je. „Třezalka je účinnou látkou farmakologicky testovaného preparátu Jarsin, ten bývá první volbou u lehkých depresí,“ potvrzuje Leoš Horák. Pokud však na vás sklíčenost doráží s intenzitou, kterou nerozptýlí ani bylinky slazené medem, neváhejte a svěřte se do rukou odborníků. Ostatně léčba depresí patří mezi duševními nemocemi mezi ty nejúspěšnější.
OHROŽUJE VÁS DEPRESE?
Pokud na většinu následujících otázek odpovíte kladně, měla byste se svěřit odborníkovi, psychiatrovi či psychologovi.
* Jste poslední dva týdny neobvykle smutná nebo podrážděná?
* Nebaví vás věci, které jste dříve dělala ráda?
* Cítíte se bez energie a unavená?
* Nevěříte si, připadáte si méněcenná?
* Trápí vás výčitky, máte pocity viny?
* Přemýšlíte o tom, že byste ráda zemřela, nebo si dokonce vzala sama život?
* Nemůžete se soustředit a nedokážete se rychle rozhodnout?
* Trpíte nespavostí?
* Ztratila jste chuť k jídlu?
* Nemáte zájem o sex?
