Enuréza pohledem psychologa

Podíl psychiky na vzniku nočního pomočování dětí

Často kladená otázka zní: „Do jaké míry jsou psychické problémy příčinou dětského pomočování?“. Psychické problémy jsou příčinou pouze sekundární enurézy, zatímco u primární (dítě se pomočuje od narození) jsou důsledkem základního onemocnění.

V podstatě každé dítě, které není psychicky postižené, má samo sklon i schopnost naučit se ovládat močení vůlí. A to i tehdy, když by bylo výchovně naprosto zanedbáno. Nelze však doporučit takovouto liberální výchovu bez nácviku. Zbytečně je oddalován nácvik čistoty, je to nehygienické a nekulturní.

Které situace mohou způsobit sekundární pomočování?

Stresorů a faktorů, které mohou být příčinou sekundární enurézy, je mnoho. V prvé řadě je to slabost centrálního nervového systému, který je křehčí, a tím i psychika lehčeji zasažitelná běžnými životními událostmi, jako jsou narození sourozence nebo stěhování rodiny. Citlivější děti mohou být zasaženy přílišnou náročností výchovy, hádkami či rozvodem rodičů. Pro dítě může být stresující také vstup do kolektivu v mateřské školce nebo nástup do první třídy.

Pomočováním trpí psychika a sebevědomí

Psychické důsledky nočního pomočování zasahují do celého vývoje osobnosti, patrné jsou zejména v sebepojetí a sebehodnocení dítěte.

Obecně platí, že čím déle porucha trvá, tím hlubší zásah do sebevědomí se ukazuje. Včasný začátek léčby je proto klíčový – umožní předejít psychickým traumatům dříve, než začne mít dítě problémy také v kolektivu. Zejména neléčené děti se straní kolektivu nebo jsou vrstevníky odmítány. Kvůli nočním příhodám si nevěří, stydí se, mají pocity viny, trapnosti a hanby.

Výzkumy

V posledních letech se odborníci zaměřují na výzkum sledování příčin a zejména dopadu nočního pomočování na psychiku dětí a mladistvých. Zajímají se o vztah sebeúcty před a po léčbě dětí trpících nočním pomočováním a únikem moči. Četné studie proběhly ve Švédsku, Německu, USA a dalších zemích. Jsou však obtížně srovnatelné pro různorodou metodologii
a nepříliš ujasněnou terminologii.

Britský psycholog Butler uvádí, že u starších dětí je pomočování doprovázeno pocity viny, hanby a ztráty sebeúcty. Děti s pomočováním řadí svůj problém na třetí místo nejzávažnějších situací, s nimiž se mohou setkat, hned po hádkách a rozvodu rodičů! Butler s kolegy zkoumal 55 dětí s nočním pomočováním v časově neomezeném sledování a zjistil, že bývají terčem posměchu. Tyto děti většinou nechtějí nebo neumí s někým o svém problému hovořit, straní se společnosti a pociťují rozpaky také před sourozenci. Jejich strach z případného odhalení je nutí k omluvám za neúčast na výletech vyžadujících noční pobyt (např. přespání u kamaráda). Celkový výsledek Butlerova výzkumu zdůraznil noční pomočování jako sociální odlišnost
a izolaci.

Wagner a Geffken uvádí, že 65 ze 100 pomočujících se dětí je nešťastných kvůli svému problému. Morisonová popisuje u dětí smutnou náladu, pocity bezmoci a studu, znechucení
a pocit neschopnosti situaci ovlivnit.

Studie odborníků z Notthinghamské univerzity provedená na 114 dětech trpících nočním pomočováním v roce 2002 ukázala, že vlivem nočních příhod nejvíce utrpěla psychika chlapců s primární enurézou a zvláště těch, kteří se pomočují často. Je zajímavé, že sebehodnocení chlapců je narušeno výrazněji než u dívek.

Jak enuretici vnímají a hodnotí sami sebe?

Ve vztahu ke své osobnosti si většina dětí s enurézou rozvíjí schéma sebe sama jako pomočující se osoby. Mohou si rozvinout trvalý pocit, že jsou odlišní od ostatních. Zejména to postihuje chlapce s vážným pomočováním, kteří žijí v těžších sociálních a ekonomických podmínkách.

Co se týká sebeúcty, výzkumy mají často protichůdné výsledky. Většina studií nenašla důkaz, že by děti s nočním pomočováním trpěly nižší sebeúctou než děti zdravé. Wagner zjistil, že děti s primární enurézou mají hodnoty sebeúcty v rámci normálu. Dále zjistil, že děti s pomočováním chápou samy sebe podobně jako své zdravé vrstevníky.

Léčba a útěcha prospívá

Většina výzkumů svědčí však o zlepšení dětského emočního a psychického stavu po léčbě, a to bez ohledu na její způsob a výsledek. Zdá se, že podstatným prvkem v léčebném procesu je zvýšená pozornost, kontakt a podpora nejbližších. Důležitější než druh a úspěšnost léčby či terapie je stálá útěcha a odborná pomoc jako taková.

Ve švédské studii, zkoumající sebeúctu dětí s pomočováním, byl zjištěn velmi silný pocit hanby a viny především u chlapců. Podle výsledku tohoto výzkumu je doporučován raný začátek léčby už u dětí ve věku 5 až 6 let.

Jak může psycholog pomoci enuretikům a jejich rodině?

Rodiče se mohou poradit s psychologem již dříve, než je nutná skutečná léčba. Psycholog může úzkostlivé rodiče uklidnit, probrat s nimi postup nácviku, pohovořit o výchově jako takové. Často již tato pomoc dokáže zlepšit trénink s ovládáním močového systému.

Rodiče dětí, které se pomočují ještě ve čtyřech letech, by se měli poradit s odborníkem. Do pěti let je vhodné začít s psychoterapií. Pětileté dítě je dobré nechat odborně vyšetřit lékařem. Doporučení k psychologickému vyšetření a terapii dodává dětský ošetřující lékař, tato péče je hrazena pojišťovnou.

Psychologická terapie a léčba enurézy

Psychologové v prvé řadě doporučují vždy dokonalé urologické či nefrologické vyšetření. Rozhodně se kloní k co nejčasnějšímu začátku terapie. Ideální je souhra medikamentózní léčby společně s psychoterapií. V tomto spojení se podaří včas ukončit zbytečného utrpení, které enuréza přináší. V naší praxi se zaměřujeme při léčbě enurézy primární i sekundární na:

1) relaxační techniky a hypnoterapii,
2) rodinou a systemickou terapii,
3) využití EEG biofeedbacku (je to specifická intervence v oblasti vztahu mysl – tělo). Biofeedback ovlivňuje aktivitu mozkových vln. Je používán k terapii širokého spektra stavů
a nemocí, mezi něž patří i enuréza.

Jak se chovat?

Chování rodičů hodně ovlivňuje psychickou pohodu enuretika. Rodinní příslušníci se mají chovat klidně, chválit za každý úspěch a podporovat vše pozitivní, co dítě dokáže. Rozhodně nekřičet, nevyčítat!

Důležité je vést dítě k pomoci při úklidu znečištěné postele a ocenit jeho spolupráci při dodržování pravidel. Pomoc rodiny spočívá také v kontrole důsledného dodržování pravidel pitného režimu. Váznoucí komunikace mezi rodičem a dítětem zhoršuje řešení problému. Rodiče by toto téma měli sami otevřít, povídat si s dítětem a dát mu najevo, že jej nenechají samotné.

Zkušenosti z ordinace

Naše ambulance není přímo zaměřena na problematiku enuretiků, takže počty pacientů s enurézou se různí. Nejčastěji se jedná o děti pětileté a mladší školáky. Řešíme také závažnější případy enurézy, které přetrvaly do pozdějšího věku. Ty se týkají dospívajících či dospělých, u kterých se stud prohloubil natolik, že ani s psychologem nehovoří o svém problému rádi. Klíčové je získat předem jejich důvěru a posílit jejich sebevědomí.

Fakt, že pomočování nemá souvislost s inteligencí, dokazuje zkušenost z mé ordinace. Mladí lidé ve věku 15, 17 a více let se pomočovali, ale všichni byli nadprůměrně inteligentní a tvořiví s případným vysokoškolským vzděláním.

Zažila jsem například dospělého muže, který se každý den pomočoval nebo krásnou mladou dívku, která se každé ráno probouzela v tratolišti moči. V obou případech se jejich rodina natolik styděla za jejich problém, že se na nikoho z odborníků neobrátili. Nakonec přijali až hypnózu jako naději. Samozřejmě bez medikamentózní terapie by se nám to tak lehce nepodařilo.

Autor: PhDr. Jarmila Turbová
           klinická psycholožka

Více informací o nočním pomočování najdete na www.nocvsuchu.cz.
Zdroj: Quent

Související články:
Dětská enuréza - pomočování u dětí je nutné léčit
Jak reagovat na skleslost u dětí
Co dělat, aby se vaše děti chovaly správně: Zdravé sebevědomí