Existuje trvale udržitelné štěstí?

Hollywood nám čas od času předkládá báječné příběhy o lidech, kteří opustili hektický, nákladný, nezdravý a stresující život ve městě a vyměnili ho za rozzářenou alternativu, plnou barev, chutí, vůní a upřímných lidských vztahů. Tak například v romantické komedii Dobrý ročník se Russell Crowe vzdá své práce bezskrupulózního finančníka v londýnské City a odstěhuje se na vinici v Provence, kterou zdědil po svém strýčkovi.

Julia Roberts ve filmu Jíst, meditovat, milovat zase za sebou nechává nešťastné manželství a život novinářky a vyráží na roční cestu kolem světa, v níž zkombinuje gurmánství, meditaci a nalezení pravé lásky. Ostatně ani českým filmařům tenhle model není cizí. Stačí vzpomenout na Tomáše Hanáka ve filmu Cesta z města.

U podobných příběhů sice můžeme snít s otevřenýma očima, problém je v tom, že pro většinu z nás je podobná změna zcela nereálná. Nezdědili jsme zámek s vinohrady na jihu Francie, nemáme prostředky na cestu kolem světa, nemůžeme a ani nechceme dlouhodobě opustit svou práci a své blízké. A i kdybychom takovou cestu do alternativního „ráje“ podnikli, na jejím konci by nás stejně čekal návrat do života, který se mezitím nijak nezměnil k lepšímu.

Přesto to neznamená, že musíme zůstat zajatci životního stylu, který nás ubíjí a vysává. Svůj život můžeme měnit zevnitř, způsobem, který je nejen uskutečnitelný, ale také trvale udržitelný. „Naše štěstí je neoddělitelně propojeno s jinými lidmi i s životním prostředím. Svou životní pohodu můžeme pěstovat, nebo naopak likvidovat prostřednictvím každodenních rozhodnutí a malých činů. Trvale udržitelné štěstí, to je zdravý a ohleduplný životní styl, který vede ke spokojenosti a radosti,“ říká Catherine O’Brien, autorka knihy Lessons in Sustainable Happiness.

ŽIVOT JAKO EKOSYSTÉM

Představme si svůj život jako ekosystém, tedy jak říká český zákon o životním prostředí, „funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací“. Může to být poklidná zvlněná krajina s listnatými lesy, poli a vesnicemi, divoké zalesněné hory nebo třeba jezero plné ryb. Podmínky trvale udržitelného rozvoje takového ekosystému jsou tři:

1. Obnovitelné zdroje by měly být čerpány maximálně rychlostí, kterou se stačí obnovovat.
2. Vyčerpatelné zdroje by měly být čerpány maximálně takovou rychlostí, kterou budou budovány jejich náhrady.
3. Intenzita znečišťování nesmí přesáhnout přirozenou schopnost životního prostředí toto znečištění vstřebávat.

Obnovitelnými zdroji v našem životě jsou například peníze a naše osobní energie. Vyčerpatelným zdrojem je především čas. Jako znečištění si můžeme představit stres, hádky, přejídání, kocoviny po večírcích a další negativní jevy, které si způsobujeme sami.

Pokud by se například člověk s průměrnými příjmy rozhodl, že jediné, co potřebuje ke štěstí, je nejnovější model porsche, je to podobné, jako by chtěl vykácet les a na jeho místě postavit uhelnou elektrárnu. Obětuje na to nejen naprostou většinu svých obnovitelných zdrojů, ale i jeho vyčerpatelné zdroje se výrazně ztenčí (vydělávání peněz na splacení leasingu bude muset věnovat čas, který mu nikdo nenahradí) a na dlouhou dobu dopředu musí počítat s povážlivým „znečištěním“ (neshody s partnerkou, která z porsche není nadšená, stres, že auto nabourá, atd.).

CO NÁM DOOPRAVDY PŘINÁŠÍ ŠTĚSTÍ?

Neznamená to, že se máme vzdát velkých a ambiciózních cílů. Vyplatí se ale pídit se po tom, co nás doopravdy dělá v každodenním životě šťastnými. Často to může být něco jiného, než si myslíme.

„Podle nedávného výzkumu sní většina dospělých Kanaďanů o tom, že si pořídí prázdninovou chatu, nejlépe u jezera,“ říká Elizabeth Dunn, psycholožka zabývající se štěstím. „S představou vysněné chaty si spojují ticho a klid, možnost rybaření a výhled na západ slunce. Tyhle obrazy lidem přirozeně přicházejí na mysl, když uvažují o pořízení prázdninového letoviska. Ale s vlastnictvím chaty u jezera souvisí i řada dalších věcí, které ovlivňují štěstí jejich majitelů: hejna komárů, ucpaný záchod s nemožností sehnat instalatéra, dlouhá cesta domů v neděli večer s ospalými dětmi v autě. V růžových představách potenciálních majitelů tyhle momenty samozřejmě nemají místo, ale pokud si chatu skutečně pořídí, jejich pocity to velmi výrazně ovlivní.“ Než tedy náš rodinný „ekosystém“ zatížíme například pořízením chalupy, vyplatí se uvažovat o tom, jestli raději nechceme třikrát čtyřikrát ročně vyrazit na víkend do penzionu nebo na ekofarmu, kde si můžeme užívat venkova bez závazků.

Psychologové se shodují, že většina z nás špatně odhaduje, co nás v budoucnu udělá šťastnými. Význam některých ojedinělých událostí velmi přeceňujeme (například zda vyhraje náš oblíbený fotbalový tým nebo politik, pro kterého hlasujeme ve volbách), detaily, na které narážíme denně, naopak nedoceňujeme. Podle mnoha výzkumů například většina lidí sní o bydlení ve velkém domě za městem. Představují si návštěvy přátel nebo velké rodinné večeře, které se ale reálně uskuteční třeba jen jednou za rok. A neuvědomují si, že každodenní dlouhé dojíždění do práce je jedním z nejvýraznějších faktorů snižujících životní spokojenost.

Jedním ze způsobů, jak zjistit, jaké jsou skutečné zdroje radosti v našem životě, je speciální deník, kam si zaznamenáváme, co nás během dne potěšilo. Může to být sklenička vína po práci s kolegy, e-mail od kamarádky nebo to, že jsme si přes internet zarezervovali lístky do divadla. Ostatně už jen to, že tyto momenty začneme registrovat a věnovat jim vědomou pozornost, je samo o sobě zdrojem štěstí. „Věnovat pár okamžiků tomu, že si uvědomíme radost a vděčnost za to, co právě prožíváme, je úžasnou protiváhou neustálému tlaku reklamy, která nás přesvědčuje, že nemáme dost věcí, nejsme dost bohatí a krásní a tak dále,“ říká Catherine O’Brien.

STRATEGIE MALÝCH ZMĚN

Je tak možné, že zjistíme, že všechno, co potřebujeme ke štěstí, máme ve svém životě už teď. Nemusíme překopat celý svůj „ekosystém“.

Podle jedné z průkopnic pozitivní psychologie Sonii Lyubomirski ovlivňují životní okolnosti – zda máme partnera nebo prestižní práci – naše štěstí jenom z deseti procent. Důležitější jsou naše každodenní aktivity, které můžeme ovlivnit hned: jak jíme, zda v přiměřené míře sportujeme, chodíme do přírody nebo jestli se vídáme s přáteli. Změna může být jen v tom, že tomu, co nás těší, dáme větší prostor nebo aspoň více pozornosti. Z ekologického pohledu to můžeme přirovnat k malé větrné elektrárně nebo solárním panelům na střechách domů, jež nahradí obří jadernou elektrárnu, která by naši „krajinu“ navždy změnila.

Důležitým aspektem trvale udržitelného štěstí je také pěstování vztahů se všemi lidmi, kteří nás obklopují. Dokonce i s těmi, které si nevybíráme, ať už jde o sousedy, recepční v práci nebo prodavače v obchodě. Pár vět, které s nimi prohodíme, má na naše štěstí pozitivní vliv, přestože je nikdy nebudeme počítat mezi své přátele. Jde o efekt zpětné vazby; ukazujeme světu lepší verzi svého já, tím i sami ze sebe máme dobrý pocit a cítíme se šťastnější. Jevit se sám sobě jako dobrý člověk je jednou z podmínek trvale udržitelného štěstí.

„Klíčem ke šťastnější budoucnosti je dívat se na život z širší perspektivy, která bere v potaz okolní svět, v němž žijeme. Dokonce i z úplně sobeckého úhlu pohledu se musíme zajímat o nepřímé následky našich rozhodnutí,“ říká Catherine O’Brien. „A zatímco ekologie se soustředí na dopad našich aktivit na životní prostředí, pozitivní psychologie se zabývá tím, co způsobujeme lidem kolem sebe. Trvalá udržitelnost našich vztahů je totiž pro naše štěstí naprosto klíčová.“

Šťastnější už dnes – i zítra

Snadno realizovatelné změny, které můžete do svého života vnést hned teď.

• Dvoutýdenní dovolenou na exotickém ostrově, kam poletíte letadlem a která vyčerpá váš rodinný rozpočet na dlouhou dobu, můžete zkusit nahradit týdenní dovolenou v Česku a několika prodlouženými víkendy během roku. Tak se stále budete mít na co těšit.
• Sníte o „bydlení v zeleni“ a toužíte si pořídit dům se zahradou za městem? Vezměte v úvahu, že přestěhování za město vás možná odsoudí ke každodennímu únavnému dojíždění do zaměstnání. Existují i jiné varianty, jak mít každodenní kontakt s přírodou, například běhání v parku.
• Namísto velkého večírku jednou za čas, po němž se musíte dva dny vzpamatovávat, si třeba obden dopřejte skleničku s vína cestou z práce.
• Těžko dosažitelné cíle, jako „zhubnout 10 kg,“ nahraďte menšími a realističtějšími: Zdravěji se stravovat, v rámci možností sportovat a případné snížení váhy brát jako příjemný bonus.
• Jste-li single, neupínejte se jen na nalezení partnera nebo partnerky. Pěstujte vztahy se všemi lidmi ve svém okolí: sousedy, kolegy atd.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.