Jaký je ideál mužské krásy?

Při hledání mužské krásy musíme odložit krejčovský metr. Mužskou krásu nenajdete na přehlídkách, kde běžně soutěží dlouhonohé krasavice o nejrůznější tituly Miss. Stačí si vzpomenout třeba na tvář francouzského drsňáka Jeana Paula Belmonda nebo jeho českou verzi v podobě herce a moderátora Jana Krause. A jsme u toho. Mužská krása nemá plakátový charakter, ale v podstatě jde o skrytou erotickou či sexuální energii, která dokáže přitáhnout pozornost žen.

Především záleží na celkovém charismatu, které muž vyzařuje. V konkrétních případech je vše relativně jednoduché. Muž musí ženě vonět, musí ji přitahovat, prostě musí fungovat chemie. Mnohokrát je to předem naprogramované. To, co se nám líbí, máme již dopředu složitě zakódované ve svém mozku a není tajemstvím, že ženy velmi často přitahují obyčejní muži, kteří mají oproti ostatním jeden tajný trumf – jsou typově podobní jejich otcům. Jenže na druhou stranu existují i chlapi, kteří se líbí skoro všem. A právě o těch bude řeč.

Od Pitta k Achilleovi

Na začátku si musíme položit důležitou otázku. Pokud u žen platí rovnice ideálních rozměrů postavy 90-60-90, existuje něco podobného také u mužů? Odpověď se pokouší nabídnout modelingový průmysl. V současné době letí vysoký a štíhlý chlap. Žádná hora svalů v podobě terminátora Arnolda Schwarzeneggera, žádný biblický obr Goliáš, ale spíš David (ostatně právě Michelangelův David byl po staletí kánonem mužské krásy), štíhlý šlachovitý muž s výškou kolem 185 centimetrů a fotogenickým obličejem. Samozřejmostí jsou hezké zuby, zdravá pleť a jiskrné oči. Pátráte v paměti? Nemusíte. Stačí si představit Brada Pitta v podobě řeckého reka Achillea.

Také módní návrháři vám vysypou čísla z rukávu. Na mužských molech vládne velikost číslo 50, to znamená míry 100 (hrudník) – 76 (pas) – 82 (boky). Stejně jako v případě modelek jsou preferovány spíše chlapecké figury. Zatímco ideální míry lze ještě spočítat, krásu obličeje v číslech a grafech vyjádříte jen stěží. I když se o to celá řada vědců pokoušela. Americký antropolog Donald Symons dokonce před časem přišel s převratnou myšlenkou, že krása lidské tváře spočívá v její naprosté průměrnosti. Tedy ani velké, ani malé, ani tlusté, ani tenké. Ať už máme na mysli rty, oči, nos, obočí…

Ke stejnému závěru došli vědci na univerzitě v Řeznu. Ve svém projektu vyzvali skupinu žen, aby vybrala ideální tvář mužské krásy mezi portréty reálných lidí a počítačově upravenými portréty, které vznikly kombinací různých rysů. Překvapivě se více líbily vhodně nakombinované průměry. Průměrná tvář má totiž nejlepší proporce, a tím se blíží obrazu tváře dokonalé, která se ovšem v normálním životě vyskytuje jen velmi zřídka.

Kdy má muž moc

Ale pojďme se vrátit k našemu Achilleovi a Pittovi. Ideál mužské krásy má svůj původ v době antiky a po staletí pro něj platí víceméně stejná pravidla (na rozdíl od žen, kde se střídaly poměrně extrémní ideály, od barokní boubelatosti až po brutální vyzáblost slavné Twigy, která odstartovala éru anorektických modelek). Nicméně samotná fyzická krása včetně souměrnosti a výše uvedených měr nehraje v pohledu žen na muže až tak zásadní roli. A právě v tom se obě pohlaví značně liší.

Zatímco muž je založením více vizuální a jeho vnímání ženské krásy do velké míry stojí a padá s její podobou, ženy vnímají muže daleko komplexněji a od samého začátku si všímají nejen jeho krásy, ale také mužových vlastností a hodnot. Psychologové tvrdí, že na ženu působí především znaky mužova zdraví a síly, tedy jedním slovem energie, to znamená budoucí schopnost plodnosti.

Pro ženy není primárně přitažlivý krásný muž, ale krásný je ten, kdo je silný, mocný, energický, bohatý. Tedy také všichni šéfové, ředitelé, ministři, prostě muži, co už to někam dotáhli. A zrovna tak muži s vnějšími atributy moci – tedy muži v uniformách (ať už jsou to šerifové, policisté, vojáci či hasiči). Takže ani moc nezáleží na tom, jestli má chlapík křivé zuby, velký nos (některé ženy zvlášť přitahuje) či holou hlavu, ale musí z něj sršet energie a vyzařovat šarm.

I to má ovšem své nepřekročitelné hranice, které nám ukázala Kim Cattrall jako Samantha v seriálu Sex ve městě, když si po mnoha sexuálních eskapádách našla bohatého a vlivného muže v nejlepších letech (odhadem kolem 65), který ji zval na drahé večeře a kupoval jí luxusní dárky. Když nakonec skončili v posteli a Samantha uviděla jeho tělo s povislou zadnicí, utekla z ložnice a se vztahem byl konec.

Příchod metrosexuálů

Přestože intelektuálové vždycky tvrdili, že krásou muže je jeho inteligence, zatímco inteligencí ženy je její krása, v současné době se pozvolna vracíme k antickým ideálům a čím dál více velebíme také samotnou fyzickou mužskou krásu. Důkazy nemusíme hledat příliš složitě – posilovny a různá fitness centra praskají ve švech a obchodníci již několik let hlásí obrovské nárůsty prodeje mužské kosmetiky. Za tím vším se skrývá jediné slovo: metrosexuál.

Vše nastartoval model Mark Wahlberg, který v reklamní kampani na počátku devadesátých let předváděl své perfektně vyholené svalnaté tělo a nagelované vlasy. Přestože někteří sportovci (především kulturisté či cyklisté) se holili již dlouho předtím, mezi normální populací se holení mužského těla rozšířilo až začátkem třetího tisíciletí. Nejvíce mužů se holí v podpaží, další si vyholují hrudník, genitálie či nohy (nejdále jsou v tomto směru Spojené státy). A ženám se to, jak je vidět, líbí. Muži již běžně navštěvují kosmetické salony, nechávají si dělat speciální účesy a zabývají se módním oblečením i doplňky. Na trhu se objevily celé řady mužských kosmetických přípravků: Krémy na pleť, krémy proti vráskám, gely na vlasy či mužské masky.

Muži také houfně zamířili i do ordinací plastických chirurgů (třeba v USA se mužské návštěvy na plastické chirurgii zvýšily za posledních deset let na trojnásobek až čtyřnásobek). Většina mužů požaduje zákroky, po nichž bude jejich tvář vypadat přirozeně a nebude vykazovat stopy stárnutí. A co všechno si muži nechávají opravovat? Vedle nejčastějšího zákroku v podobě vyhlazení vrásek si muži nechávají transplantovat vlasy či operovat oční víčka. Tento zákrok ostatně před časem podstoupil i prezident Václav Klaus.

Tajná moc chirurgů

Jenže, a to se vracíme zase na začátek, ani nejlepší plastická operace či profesionální kosmetická péče nedodají mužské kráse to, co je její vnitřní podstatou. Tedy charisma, bez něhož se neobejde žádný politik (většinou se volby nevyhrávají kvůli programu, ale díky charismatu svých lídrů – jak to nedávno předvedl Barack Obama), úspěšný zpěvák či herec. A pozor, výrazným charismatem disponují také chirurgové. Toho si přece nelze nevšimnout. Možná za tím stojí jejich boj o život na hraně smrti, možná jejich fyzická síla, ale ze všech lékařů jsou právě chirurgové nejvýraznější. Tento motiv často využívají i filmaři a role chirurgů v televizních seriálech z nemocničního prostředí dostávají ti nejatraktivnější herci.

To je příklad Josefa Abrháma, jehož role doktora Blažeje v Nemocnici na kraji města patří k nejsilnějším postavám českých seriálů vůbec. A stejné charisma vyzařuje z George Clooneyho v americkém seriálu Pohotovost. To samé ovšem platí i o skutečných pánech skalpelu.

Jeden z největších chirurgů historie, Jihoafričan Christian Barnard, který v roce 1967 provedl první transplantaci srdce na světě, představoval skutečný sexuální symbol své doby. Ostatně byl třikrát ženatý, přičemž podruhé si ve svých 49 letech bral devatenáctiletou Barbaru a potřetí se dokonce v 63 letech oženil s dvaadvacetiletou modelkou. A navíc měl tucty milenek, mezi které patřila také italská filmová kráska Lollobrigida. A přitom rozhodně nebyl žádný krasavec.