Hody, hody doprovody,dejte vejce malovaný!
Vejce bylo již od pohanských dob symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka značila pocit bezpečí. Červená barva přitom hrála velmi významnou roli, neboť je to barva krve – tedy i života.
U nás se z lidových technik nejvíce zachovalo ovazování vajec gázou, kdy se nejprve k vajíčku přidají jarní květiny nebo lístky, pak se vejce obalí gázou, pevně ováže provázkem nebo nití a uvaří se v cibulovém vývaru. To jsou však zdobená uvařená vejce, která se skutečnými kraslicemi nemají nic společného.
Jiný kraj, jiná kraslice
Zvyk zdobení kraslic pochází teprve z druhé poloviny 19. století. Ke zdobení se používalo mnoho technik - vosková batika, zdobení ovazováním, reliéfní zdobení voskem, vyškrabování, zdobení slámou, dužinou nebo kováním. U některých kraslic se dokonce pozná, odkud pocházejí.
Chodské kraslice jsou zpravidla jednobarevné, zdobené batikováním, což je nanášení vosku na vejce špendlíkem. Na vajíčku vyjmutém z horké barvy se objeví typický slzičkový ornament. Stejnou technikou se zdobí kraslice na Moravě i Valašsku, ale bývají vícebarevné, mnohdy s figurálním motivem nebo geometrickým vzorem.
Kraslice z Roudnicka jsou polepované dužinou z jezerní sítiny a bývají jednobarevné nebo se prázdná plocha vylepuje sametem. Originální vyškrabované kraslice, takzvané „rejsky“ dostávali koledníci na Rožnovsku. Na tmavé, často černé kraslici je do barvy vyškrábán ostrou jehlou jemný ornament pocházející z převzatých ornamentů na lidových výšivkách na síťovině.
Se zelovými kraslicemi se setkáme jen velmi zřídka. Vejce se vložila do šťávy z kyselého zelí, v níž se barva nekrytá voskem rozpustila až na bílou skořápku. Neblahý osud potkal drátované a okované kraslice, které umí vyrobit již jen hrstka lidových tvůrců. Náročnost techniky souvisela s umem drátenického a kovářského řemesla, jejichž zruční tovaryši jsou už jen nenávratnou historií.
Barvy z přírody
Jak se barvila vejce v dobách, kdy neexistovaly hotové barvy? Žádaný odstín se získal namáčením porézní skořápky do výluhu z přírodních materiálů. Jak bude barva sytá či pastelová záleží, jak dlouho se nechá vajíčko v barvě ponořené.
žluto-oranžová - odvar z cibulových slupek
světle žlutá - lipový květ nebo kmín
citrónově žlutá - kopřivový kořen
žlutá - šafrán
červená - odvar ze slupek červené cibule a octa nebo červené. zelí
růžová - šťáva z červené řepy
červená až fialová - šťáva z borůvek
tmavě zelená - voda ze špenátu nebo mladého žita
hnědá- odvar z dubové kůry
modrá - odvar z olšové kůry, šišek
tmavě zelená až černá - odvar z olšové kůry nebo saze
rezavá až hnědá - čaj
Kraslice zdobené klášterní technikou
Pestré, jednobarevné či duhové kraslice dokáží tímto způsobem vytvořit i děti, které se do velikonoční výzdoby rádi zapojí. Potřebujete jen vařená či vyfouknutá vajíčka, lepidlo, štětec, zbytky přízí, bavlnek, sisalu nebo i vlny – a spoustu trpělivosti…
Potřete lepidlem jen část skořápky a spirálovitě omotávejte vajíčko barevným vláknem. Tak pokračujte dokud nebude vejce celé omotané. Pracovat začněte od špičky, a pokud navazujete na jednotlivá vlákna vždy konec i začátek dalšího důkladně přilepte. Zvláštní a velmi nenáročná technika zdobení vajíček se poprvé objevila v klášterech, kde mniši vlákna lepili na kraslice bílkem, ale jak je vidět, přežila až do doby atomového věku.
Autor: Irena Forejtová
Aktualizováno 15. dubna 2011
KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!
