Jak jste na tom se spodním prádlem?

U pultu se spodním prádlem stály dvě paní a probíraly se podprsenkami a kalhotkami, když si ta jedna z nich vzdychla:
-“ Já bych tak potřebovala nějaké nové prádlo, ale jdu zrovna kupovat manželovi pyžamo, tak nevím, jestli mi na něj zbude.“

Tím ale spustila lavinu, která se následně rozpoutala, a které se zúčastnily snad všechny přítomné dámy, včetně prodavaček:

- „Paní, já na tom byla stejně jako vy, ale už jsem toho měla po krk. Jednoho dne jsem musela jít na prohlídku k lékaři, tak hledám slušné prádlo, když se tam budu svlékat, ale hledám marně. To, co kdysi bývalo černé, je šedé, seprané a to bílé už není bílé, ale zažloutlé. A to ani nemluvím o tom, že bylo několikrát zašívané. Ale pořád jsem si říkala, že se to ještě musí vynosit, protože je jiných tolik potřebných věcí, co se musí koupit. Když jsem to říkala manželovi, tak ten na to, ať se koukám vzpamatovat, že prádlo není pod oblečením vidět, a že se stejně svlékám jenom před ním a jemu je jedno, co mám na sobě, a ať raději koupím něco k jídlu. Když jsem pak stála u doktora a ten mi řekl, ať se ohnu, aby se mi mohl podívat na záda a mě přitom praskly kalhotky, měla jsem toho akorát tak dost. Manžel týden jedl rohlíky, ale já si koupila sedm nových kalhotek a podprsenek, na každý den jedny a řeknu vám, že i když to prádlo není vidět, já z toho mám stejně dobrý pocit.“

- „Paní, to máte pravdu. Já jsem měla už tak otrhané prádlo, že jsem se je styděla věšet na balkón, aby je neviděli sousedi. Tak jsem se jednoho dne naštvala, vzala jsem všechny kalhotky a hodila je do popelnice. Dneska je konec měsíce, tak jsem tady, abych si koupila nové, protože jsem si řekla, že kdyby na chleba nebylo, každý měsíc si jedny koupím.“

- „Ale paní, dneska je všechno tak drahé, někdo si to dovolit nemůže.“
- „Ale my tady máme slevu! Hezké kalhotky a hlavně levné. To vás nezruinuje.“
- „Kde???“
- „Já už mám toho šetření taky dost, člověk se pořád dívá, kde by uškudlil, dětem chce finančně vypomoct a na sebe nemyslí.“
 - „Máte nějaké na mě?“
- „Ty bílé bych si vzala dvoje.“
- „Jak často vám chodí nové zboží?“
- „Paní, tyhle si můžete s klidem pověsit na balkóně do první řady.“

Myslím si, že sleva se obchodu opravdu vyplatila, protože skoro všechny kalhotky byly za chvíli pryč. Asi si všechny uvědomily, že si zaslouží čas od času investovat do sebe, a že pocit, kdy máte na sobě hezké prádlo, za které se nemusíte stydět, je k nezaplacení.