Jak se přestat bát budoucnosti?

ZJISTĚTE PŮVOD STRACHU

Psychoterapeut Michal Mynář říká, že většina z nás se nebojí něčeho konkrétního. Žaludek se nám svírá jen tak preventivně. „Bojíme se vlastní zranitelnosti – bezbrannosti a slabosti tváří v tvář nečekanému. Strach pak na sebe bere podobu katastrofických představ, které nás mají obrnit vůči nebezpečí, ve skutečnosti nás ale obírají o přítomnost a s ní o možnost zažít krásné a naplňující prožitky jako radost a štěstí,“ vysvětluje. Co s tím? Několikrát se zhluboka nadechněte a připomeňte si, že teď jste docela v pohodě. A tato chvíle je vše, co teď je. Začněte jí věnovat pozornost a buďte soustředění na tento moment.

ŽIJTE TEĎ

Pozorujte, jak strach vzniká a kam vás v tu dobu vaše mysl zavádí, a tam ji následujte svou pozorností. Jakmile si všimnete, že místo na pití kávy, kterou máte před sebou, myslíte třeba na odpolední prezentaci v práci, řekněte si: „Fajn, připravil jsem se, jak nejlépe jsem mohl. Jak je mi teď, když sedím v kavárně a piju, co mi chutná?“ Zbavit se strachu z budoucnosti znamená naučit se vědomě převádět svou pozornost v maximální možné míře na přítomný okamžik. Co prožívám a cítím právě teď? Jaký krok můžu udělat teď? Žijte teď, ne dnes večer, ne zítra.

NAPUMPUJTE EMOČNÍ AIRBAG

„Životní síla není v tom, být obrněný, ale být otevřený navzdory hrozbám,“ říká Michal Mynář. Vybudovat otevřenost obnáší hodně odvahy hlavně v situacích, kdy máte na výběr mezi diskomfortem správné volby a pohodlím staré volby a rozhodnete se pro to obtížnější – zvolíte si život, a nikoli přežívání. „Když si nedovolíte být otevření a zranitelní, nezažijete radost, štěstí, naplnění ani lásku. Bez riskování a otevřenosti nemáme čím „natlakovat“ náš emoční airbag, který nám pomáhá unést bolest, strach a další obtížné pocity. Pomáhá nám nikoli zbavit se strachu, ale žít šťastně i se strachem,“ říká odborník.

UCHOPTE TRAGÉDIE POZITIVNĚ

Ano, svět je plný tragédií a nikde není napsáno, že se nepřihodí i vám. Jak ale tvrdí psycholog Daniel Gilbert, ve skutečnosti nás převálcuje méně, než si myslíme, když si ji představujeme. Příběhy lidí, kteří zkrachovali, přišli o všechno, onemocněli, a přesto dokázali na situaci najít i pozitivní stránku, nejsou mediální výmysly. Takoví lidé existují. Čím víc dokážete „nafouknout“ emoční airbag, tím je pravděpodobnější, že se v případě krize zařadíte mezi ně. Že možná tragédie pro vás nebude pádem na úplné dno, ale že na jejím prožití osobnostně vyrostete.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.