Je vhodné posílat děti ve škole na oběd?

 Jak má vypadat správná dětská výživa? Musí být pestrá, obsahovat všechny důležité látky, odpovídající množství energie a dostatek vhodných tekutin.

Většinu energetického příjmu by děti měly získat již v první polovině dne a pomyslným vrcholem by měl být oběd.Během dne má být strava rozložena do 4-6 denních dávek, přičemž hlavní jsou 3 větší jídla (snídaně, oběd a večeře)
a k nim je vhodné dodat přibližně 2 menší svačinky.

Proč školní oběd?

Oběd má pokrýt cca 30-35 % denního příjmu energie. Z praxe Poradenského centra Výživa dětí však vyplývá, že velká část školáků obědy úplně vynechává, nebo volí nevhodná jídla. Domů na oběd od maminky se většina školáků v poledne nedostane a občerstvení ve stánku nebo restauraci typu fast food většinou představám odborníků o zdravé výživě dětí příliš neodpovídá, stejně jako oběd u „starostlivé“ babičky, která ve snaze dopřát dítěti to nejlepší při pravidelné péči dítěti spíše naopak „škodí“. Co můžeme v takové situaci doporučit? Oběd ve školní jídelně.

Jak mohou ke skladbě obědů ve škole přispět rodiče?

Na Poradenské centrum Výživa dětí se obrací většinou ti rodiče, kteří nejsou úplně spokojeni s nabídkou jídel ve školní jídelně svých dětí a žádají o pomoc. Při detailnějším rozhovoru se však v drtivé většině dobereme k závěru, že mají rodiče zkreslenou představu o tom, co by jejich děti měly ve škole k obědu dostávat. Někteří totiž požadují, abychom ve školních jídelnách prosadili podávání u dětí oblíbených pokrmů – tedy více hranolků, sladkých jídel, pizz, knedlíků s omáčkami, nebo naopak čistě veganské či makrobiotické pokrmy. Těmto požadavkům však není možné z pochopitelných důvodů vyhovět – neodpovídají zásadám zdravé stravy dětí.

Problém neobliby některých pokrmů dětmi ve školní jídelně se však rodičů týká daleko více, než si možná sami uvědomují. Hlavní překážkou je totiž skutečnost, že děti mnoho pokrmů neznají z domova a odmítají je jíst. Rodina se buď celkově nestravuje zdravě, jejich jídelníček není nijak pestrý, nebo se rodiče podle zásad zdravé výživy stravují, ale ve snaze nečinit dítěti násilí mu dávají pouze jeho oblíbené pokrmy – často jenom sladkosti, bílé pečivo a hranolky. Dětem pak ve školní jídelně pochopitelně nechutná a z nových pokrmů a chutí mají strach. A tak rodiče, aniž by si to uvědomovali, hrají v souvislosti nejen se školním stravováním, ale správným stravovacím režimem vůbec, velmi významnou roli – naučit dítě jíst co nejširší škálu potravin a pokrmů již v útlém věku.

Pokud rodiče chtějí, aby se jejich děti stravovaly zdravě a podvědomě zdravá jídla vyhledávaly, měli by stejné zásady dodržovat sami. Důležité je umožnit dětem poznat co nejvíce chutí a hlavně se obrnit trpělivostí. Aby totiž děti přišly nové potravině na chuť, potřebují s ní přijít na rozdíl od dospělých podstatně více do kontaktu – a to i 10x.

Proto by momentální odmítání například jahod nemělo znamenat, že už je dítě nikdy nedostane. Při společných jídlech by se také měli vyvarovat negativních komentářů k podávanému pokrmu.

I tak totiž mohou v dítěti vypěstovat k některým jídlům odpor. Stejný efekt mají také obavy maminek o linii a zdraví. Poznámky typu „to má moc tuku“, „to má moc energie a cukru“, „tohle je úplně nezdravé“ ap. mohou též děti napodobovat a postupně po vzoru maminky (ale i tatínka) selektovat „nezdravé“ potraviny ze svého jídelníčku. Děti by se také neměly naučit princip „když to spapáš, dostaneš čokoládku, můžeš se dívat na televizi“ nebo naopak „nechceš polívčičku, dostaneš něco jiného“. Oba přístupy neučí děti ani správným stravovacím zvyklostem, ani vhodnému sociálnímu chování.

Protože se malé děti nejsnadněji učí napodobováním od svého okolí, je vhodné naopak poznamenat, jak moc Vám oběd chutná, negativních komentářů se zdržet, stejně jako zdravotních přednášek. Děti by se do jídla neměly ani nutit a pokud „dítě-jedlík“ zrovna mnoho nesní, také jej nenuťte násilím – možná právě v této chvíli tolik jídla opravdu nepotřebuje.

Jak je to se školním stravováním?

V průběhu posledního roku jsme se mohli setkávat v nejrůznějších médiích s řadou článků, které v drtivé většině školní stravování označovaly za zastaralé, nekvalitní či přímo zbytečné. Mezi nejčastějšími argumenty se pak objevovala tvrzení, že většina školních obědů je s UHO (rozumějte univerzální hnědá omáčka), případně UBO (univerzální bílá omáčka). Podle některých samozvaných odborníků také chybí školním obědům pestrost a celkově ničí dětem jejich stravovací návyky negativními zážitky ze školní jídelny. Mezi jedny z citovanějších patřila tvrzení, že se po školních obědech tloustne.

O žádném ze zmíněných tvrzení však nemůžeme říci, že by bylo platné a už vůbec jej nemůžeme vztáhnout na všechny školní jídelny. Z jídelních lístků, které jsme měli možnost v Poradenském centru Výživa dětí na základě požadavků samotných škol či praktických dětských lékařů hodnotit, vyplynulo, že většina jídelen vařila pestře, pokrmy se vhodně střídaly a doplňovaly a rozhodně žádný z jídelníčků nenasvědčoval tomu, že by po něm děti tloustly.

Mohli bychom říci, že platí spíše opak. Z průzkumu „Jak jedí české děti“, který Poradenské centrum Výživa dětí provádělo v roce 2007 na základních školách po celé České republice, totiž vyplynulo několik překvapivých závěrů. Uveďme ten, který se přímo týkal školního stravování: drtivá většina jídelníčků dotazovaných dětí vypadala podstatně hůře o víkendu než ve školním týdnu! Ač jsou děti o víkendu „pod dozorem“ rodičů, ráno si rády přispí, a tím vynechají snídani. Jíst dopolední svačinu už nemá příliš smysl, protože se blíží oběd a oběd v rodině byl často naprosto stejný jako večeře, případně jako oběd druhý den. Často odpoledne následovala návštěva příbuzných a s ní spojené mlsání. Ve vařených pokrmech od rodiny byla patrná též výrazně nižší pestrost než ve skladbě jídel ve školní jídelně.

Doporučení závěrem

Z výše uvedeného (a nejen z toho) můžeme usoudit, že ač mnozí školní stravování zatracují, činí tak spíše neprávem. Školní oběd totiž dětem poskytuje možnost kvalitně a zdravě se naobědvat, a tím se vyhnout většinou nedobrovolnému hladovění. Nabídka pokrmů ve školních jídelnách je pro školáky daleko vhodnější variantou než ledajaký párek či sekaná u stánku, které děti v rychlosti zhltnou.

Výhodu přináší i příznivé ceny školních obědů v porovnání s jinými možnostmi stravování. Kde jinde může dítě poobědvat vyváženou stravu za cenu v rozmezí 11,00-29,50 korun? Nesporná je i úspora času rodičů, který by jinak museli věnovat obstarávání oběda pro svého potomka (nehledě na skutečnost, že mnohdy je školní oběd svým složením vhodnější než oběd od maminky). V žádném případě není pravdou, že by děti po stravě ve školních jídelnách tloustly nebo onemocněly, a proto je pro ně velmi správnou volbou na školní oběd zajít.

Autor: Jitka Tomešová, DiS.
nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí, Praha