Když tatínek chybí
Rodiny bez otců jsou celosvětovým problémem a bohužel se stávají i trendem. Bylo zjištěno, že problematické chování dětí, jejich agresivita, vzpurnost, špatný prospěch ve škole či apatie, mohou být důsledkem toho, že v rodině chybí otec nebo mužský element.
Tatínkové, vaše děti mají na vás právo!
Děti potřebují být s tatínky denně, pozorovat je, ztotožňovat se s nimi, mít v nich vzor a oporu. Potřebují jejich konejšivou náruč i mužnou sílu, potřebují prožívat vztah s otcem ve všech jeho nuancích, potřebují sledovat tátova vítězství i případné prohry, potřebují společně hovořit o maličkostech i velkých věcech. Tatínkové by měli chápat svoji nezastupitelnou roli manžela a otce a zodpovědně a láskyplně ji plnit.
Dětem nestačí, když je jejich otec pozoruje jakoby z dálky a tu a tam je vezme na procházku, protože je zaneprázdněn péčí o hmotnou stránku rodiny. Děti víc než drahé dary potřebují, aby jim otec dával najevo svou lásku a aby jim věnoval svůj čas a zájem. To je pro ně důležité. Chtějí mít s otcem hlubší vztah, prostě s ním žít.
Obohacuje to všestranně jejich svět a dobří otcové potvrdí, že i ten jejich, dospělý. Pokud se podaří v dětství vybudovat osobní citový vztah důvěry a sdílení, který přirozeně přejde i do puberty, můžeme mluvit o vztahu na celý život. K uspokojení potřeb dítěte je nutné skutečné úsilí a oběť. Někdy je lepší obětovat kariéru ve prospěch svých dětí. Generálním ředitelem totiž může být kdokoliv, ale otcem svým dětem můžete být jedině vy. A stát se dobrým otcem skutečně není snadné.
Dětem velmi prospívá, když jsou na ně rodiče a tatínkové zvláště hrdí, když z nich mají radost. Je dobré chválit děti za sebemenší činy, věnovat jim svůj čas, pozornost a péči, ony se nám tímtéž odmění v době, kdy to sami budeme potřebovat. Předvádějme jim takové způsoby chování, které chceme, aby převzaly. Vštěpujme jim systém hodnot, který považujeme za nejlepší.
V životě nastávají situace, že dítě o tatínka přijde. V těchto těžkých dobách je dobré, když jeho roli co nejdříve převezme jiný muž v široké rodině nebo okolí – dědeček, strýc, jiný příbuzný, případně učitel, soused. Od něj může dítě přejímat vzory mužského chování, chlapci v něm najdou svůj identifikační vzor, naučí se od něj zvládat příští mužskou roli, dávat mu lásku a také ji přijímat v té chlapské rovině, kterou též potřebují. Dětem pomůže, že budou mít jistotu, že na všechno v rodině nejsou samy se svou matkou, že mají oporu, která dělá rozhodnutí v jejich dobro.
Autor: Marie Valasová
2.4. 2009
