Láska na 140 znaků aneb šťouchl mě na Facebooku...
Internet například umožňuje zůstat v kontaktu s rodinou, která se vám odstěhuje na druhý konec světa. Pokud si však k narozeninám posíláte peníze bankovním převodem, měli byste se zamyslet.
S rozšířením internetu a rostoucí oblibou sociálních sítí, jako je Facebook, se začalo hodně diskutovat o možnostech, které počítače přinášejí. Projekt Zlaté chvíle se zamýšlí nad tím, jaký má internet vliv na reálné vztahy.
Otázka jestli převažují pozitiva nad negativy, je složitá, proto psychologové, se kterými se projekt spojil, varují hlavně před extrémy.
Velkým přínosem internetu je bezesporu to, jak nám určité věci usnadňuje. Ať již jde o seznamování nebo komunikaci v rámci vztahu jako takového. Doba je hektická, lidé pracují často dlouho do večera a na hledání partnera tak již nezbývá mnoho času. Dávno již tedy neplatí, že by se po internetu seznamovala jen pochybná individua. Není na tom nic špatného, proč tedy nezkusit hledat štěstí „online“.
„Vždycky se mi líbil film Láska přes internet, ale když jsem ho viděla poprvé před více než deseti lety, nenapadlo mě, že se tak seznámím i já,“ vzpomíná Gabriela z Litoměřic a vysvětluje svůj příběh, „inzerát jsme si dali na internet s kamarádkou vlastně z hecu, protože jsme obě byly již přes rok bez partnera. Mně to vyšlo, kamarádce ne. Smějeme se tomu ale do dnes.“
Internet umožňuje také rychlou komunikaci třeba až na druhý konec světa. Pokud cestujete a chcete zůstat v kontaktu s lidmi, které potkáváte, nebo se někdo z vašich blízkých odstěhoval do zahraničí, není nic jednoduššího, než si vyměňovat e-maily, zavolat si přes skype, sdílet fotografie nebo videa. Prožívat tak zlaté chvíle můžeme s našimi nejbližšími, jako kdyby byli vedle nás. Díky internetu může vydržet i vztah na dálku.
„S přítelem jsme se poznali, když jsem byla na stáži v Brazílii. Pak jsem se ale musela na nějakou dobu vrátit do Prahy. Voláme si každý den nebo si vyměňujeme e-maily. Neumím si představit, že bych měla čekat třeba i měsíc, než by pošta doručila psaný dopis,“ říká Míša z Pardubic, která svoji lásku vídá jen několikrát do roka.
Fanoušci sociálních sítí si pochvalují, jak je to skvělé, že přesně ví, co jejich „kamarádi“ dělají. Mají pocit, že jsou si díky internetu bližší. Na druhou stranu otázkou zůstává, jestli skutečně potřebujeme vědět, co kdo měl dnes k snídani, nebo nechat kolegy z práce prohlížet si naše fotografie z divokých večírků. Nehledě na to, že lidé, kteří na sebe na internetu prozradí vše, si pak při osobním setkání možná ani nemají už vlastně co říct.
„Založila jsem si profil na Facebooku, protože si často přes něj plánujeme s kamarády osobní setkání. Když mi ale jednoho dne můj počítač oznámil, že mě jeden z mých známých ,šťouchnul‘, nevěděla jsem, co si myslet. Je to snad nějaký nový projev náklonnosti?“ udivuje se nad zapálením některých svých přátel Jarmila z Karviné.
Je nutné rozlišovat, kdy nám internet šetří čas, který pak můžeme strávit se svými nejbližšími, a situacemi, kdy virtuální vztahy začínají nahrazovat ty reálné. E-maily jsou možná rychlejší, elektronická přání nic nestojí a v záři monitoru může každý vypadat i o poznání „lépe“. Nic to však nemění na tom, že ručně psané dopisy budou vždy romantičtější, osobní návštěva víc potěší a online přetvářka se dříve či později stejně provalí.
„Mám klienty, kteří jdou tak daleko, že si předávají dárky bankovním převodem. To si myslím, že k pohodě v rodině vůbec nepřispívá,“ upozorňuje na extrémní případy psycholog Petr Šmolka.
Pozor bychom si měli dát také v případě našich dětí. Na rozdíl od nás naši potomci na internetu vyrůstají. Je pro ně přirozené používat mobilní telefony, „surfovat“ po internetu, „poustovat na zeď“ či „lajkovat“. To může ale ovlivnit jejich schopnost se slovně vyjadřovat. Pokud tedy čile komunikují na diskuzích a chatech, ale při společné večeří z nich máte problém dostat celou větu, zpozorněte. Ve výsledku je totiž velký rozdíl, jestli se s někým skamarádíte kliknutím tlačítka, nebo ho reálně oslovíte a pozvete třeba na kávu.
Víme, co naše děti ve skutečnosti na internetu dělají? Nehrozí jim v tomto virtuálním světě nějaké nebezpečí? Přečtete si článek Víme, co dělají naše děti na internetu?.
„Musím přiznat, že když jsem si jednoho dne uvědomila, že děti ve třídě si již neposílají tajná psaníčka, ale SMSky, trochu mi zamrazilo,“ říká Lenka z Chebu, která je učitelkou na základní škole a dodává, „snažím se jim proto mnohem více zadávat týmové úkoly a mluvený projev.“
Ať se nám to již líbí, nebo ne, trend je takový, že naše konverzace se zjednodušují a zkracují. Na druhou stranu láska si se 140 znaky vystačí, pravděpodobně i s méně. Koneckonců se říká, že opravdová láska nemluví, ale jedná. Je pak již na každém, jestli upřednostní facebookové „šťouchnutí“ nebo skutečné objetí.
Více naleznete na stránkách projektu Zlaté chvíle - www.facebook.com/MojeZlate.
