Lucie (28): Miluji ho, ale vadí mi, co po mně chce v posteli

V posteli nám to ze začátku skvěle klapalo. Postupně jsme se sladili a vyhovovali si, i když Tomáš by to mohl dělat pětkrát za den, zatímco já odjakživa měla radši kvalitu než kvantitu. Po nějaké době jsme našli kompromis pro oba a první dva roky opravdu nebylo nač si stěžovat. Pak se navíc Tomáš nastěhoval ke mně a všechno vypadalo idylicky.

Sexu však po čase trochu ubylo. Opadla prvotní zamilovanost, viděli jsme se denně, žili „civilní“ život. Mně to tak vyhovovalo, ale Tomáš mi připadal lehce nespokojený. Čas od času se i podíval na nějaké porno - máme společný počítač a on se s tím nijak netajil, takže jsem občas narazila na leccos. Brala jsem to však věcně, který chlap to nedělá?

Navrhl, že bychom měli víc experimentovat

Pak přišel Tomáš s tím, že chápe, že sex asi nebudeme mít celý život třikrát za den a jednou asi ani třikrát za týden, ale že by bylo fajn, kdybychom si ho zpestřovali a neuvízli v nějakém pohodlí a stereotypu. Podivila jsem se, protože mně náš sexuální život připadal naprosto v pořádku, rozhodně to nebyla jedna poloha a jasně daný „postup“ při každé akci. Přítel pokrčil rameny, že se mu to líbí, ale uvítal by, kdybychom víc experimentovali. Nic jsem nenamítala a byla zvědavá, co tím myslí.

No a tak to začalo. Nejdřív to byly obligátní věci typu převleky, hry na někoho jiného, neobvyklé kulisy i pozice. Nevadilo mi to, ale ani to z mého pohledu sex nijak nevylepšilo. To, že jsem na sobě měla kozačky a zdravotnickou uniformu (kterou Tomáš sehnal bůhvíkde), mě rozhodně nějak víc nevzrušovalo. Ale když jsem viděla, že jemu se to líbí a dělá mu to radost, nebránila jsem se.

Jenže v posledních měsících se přitvrdilo. Je to jako s drogami - postupně potřebujete víc a víc, abyste dosáhli stejného uspokojení. Takže to, co ještě před nějakým časem stačilo, je najednou málo. A od kozaček s jehlovými podpatky je jen krůček třeba k biči.

Když Tomáš poprvé v posteli vybalil pouta, odmítla jsem. Přemlouval mě, tak jsem ho nakonec přesvědčila, že stačí obyčejný šátek, pouta mi prostě vadila. Ale nakonec došlo i na ně. O pár týdnů později už donesl nějaké propriety z kůže a jezdecký bičík. Přemlouval mě, ať to aspoň zkusíme, že se jím můžeme jen hladit. Je pravda, že to bylo docela příjemné. A tak jsem podala prst a zase udělala další ústupek.

Vadí mi ten neustálý nátlak a potřeba novinek

V podstatě nic z toho, co po mně chtěl, mi dosud tolik nevadilo. Spíš jsem byla trochu otrávená neustálým nátlakem a přívalem impulsů, které podle mě nebyly potřeba. Ale říkala jsem si, že jsem třeba jen zbytečně usedlá a že bych tomu měla dát šanci. Jenže teď Tomáš začal mluvit o věcech, které už jsou pro mě moc. Tou ještě nejmenší je anální sex. Vím, že je to dnes vlastně běžná praktika, nicméně já o ni prostě nestojím. Když viděl, že na tohle neslyším, navrhl, že bych ho mohla zkusit počůrat! Razantně jsem odmítla, ale nechce se tím dát pokoj. Kdykoli se milujeme, zkouší mě přemluvit, že mi to nic neudělá, ale jeho to bude hrozně rajcovat.

Samozřejmě že mi to nic neudělá, ale proč? Miluju ho, jenže všechno má podle mě své meze. Když jsem mu to zkoušela vysvětlit, opáčil, že on zas ustupuje v jiných věcech, že je to o kompromisu. Zatím se kvůli tomu nijak nehádáme, je to spíš taková hra, kdo nakonec ustoupí a kdo bude mít navrch. Mimo postel si pořád skvěle rozumíme, do běžného života nám tyhle věci nezasahují. Přesto už jsem se přistihla, že se na sex netěším tolik jako dřív. Tomáš sice dbá na to, abych v posteli rozhodně nestrádala, ale když je pak kolem toho tolik věcí, co potřebuje on, spíš mě to vyčerpává.

Lucie, 28 let