Mám neustále pocity viny

Cítíme se vinni, přestože vůbec vinni nejsme. To vede k tomu, že máme potíže pozitivně komunikovat. Někteří lidé se v takových situacích stáhnou zpět. Omezí komunikaci se svým okolím pouze na to nejnutnější. Důsledkem je, že budou mít komunikační problémy s lidmi, kteří v nich budou vzbuzovat pocity viny.

Aby tedy zabránili novým pocitům viny, raději nic neriskují a uzavřou se do sebe i vůči ostatním lidem. Někteří lidé reagují podrážděně a agresivně, pokud v nich někdo vzbudí pocity viny. Toto jejich chování se nesoustředí pouze na toho, kdo pocity viny vyvolal, ale i na všechny ostatní. A někteří vezmou rezignovaně veškerou vinu na sebe a ničemu se nebrání.

Jedno je ale jisté: Někomu se povedlo, že jsme ztratili část své sebejistoty. Otřásá úspěšně základy našeho života: naším pocitem vlastní hodnoty. To může mít pro náš život fatální následky. Existují různé důvody, proč v nás někdo zkouší vyvolat pocity viny:

- Snaží se nás přimět k tomu, abychom udělali to, co chce, tím, že v nás vyvolá pocity viny. Jedná se o určitou formu kontroly.
- Chce nás potrestat, protože jsme neudělali něco, co po nás chtěl.

V žádném případě však není namístě, abychom se cítili vinni a špatně. Chtěl bych vám vyprávět jeden příběh: Astrid je 37 let a je nezadaná. Bydlí v domě své matky a po více než třech letech má konečně vztah s velmi milým mužem. Chtěla by s ním strávit hezký prodloužený víkend. Právě když chce opustit dům, přijde matka a laskavým, ale plačtivým hlasem jí říká: „Nedělej si o mě žádné starosti, když jedeš se svým přítelem na pár dní pryč. Opravdu ti přeji, abyste strávili příjemný víkend. Koneckonců to motání hlavy a závratě, které teď opakovaně mám, nic neznamenají. U starých lidí se to prostě stává. Takže si nedělej starosti, že bych
mohla spadnout ze schodů. až budeš pryč. I se zlomenou nohou se zvládnu doplazit k telefonu a zavolat doktora nebo pohotovost. Takže jdi a hezky si t užij.“

Připadá vám to známé? Toto nebo něco podobného si musí vyslechnout statisíce lidí vždy, když chtějí konečně udělat něco pro sebe. S průpovídkami tohoto typu si dotyčná osoba pořádně uleví od své nevraživosti. „Oběť“, v tomto případě dcera, je odzbrojená a zaražená. Dotyčné osoby (matka) by to samozřejmě nepřiznaly ani samy sobě ani nikomu jinému. Ano, v případě, že by postižení jenom naznačili, že se jim tento postoj zdá nepřátelský, by je tyto osoby okamžitě označily za blázny.

Lidé, kteří tuto strategii používají,jsou většinou skutečně geniální v načasování a v nalezení těch správných slov. Většinou také ještě mají jednu výhodu navíc -mají dlouholeté zkušenosti a svoji oběť výborně znají. Matka Astrid se ji snaží přimět k tomu. aby se vzdala svého prodlouženého víkendu. Staví se proti oběma mladým lidem, chce jim zkazit jejich odjezd. chce v nich vyvolat pocity viny a zatížit je starostmi. Pokud by to Astrid matce řekla přímo do očí, ta by zcela jistě odpověděla: „Ty ses zbláznila, já že se snažím ti zkazit hezký víkend? Právě já, tvá matka, která žije pouze pro tebe?“
Samozřejmě, matka nejedná vědomě. Používá sice pocitů viny jako zbraně, ale za žádných okolností nechce nést následky. A navíc by jí myšlenka na nepřátelský postoj k dceři zkazila její image perfektní matky.

Výrok: „Tvá matka, která žije jen pro tebe“ je extrémně agresivní tvrzení. Neznamená to nic jiného než: „Já ti obětuji svůj život a ty mi za to dlužíš svůj. Mysli na to, že nejsi zodpovědná pouze za svůj život, ale stejně tak se musíš starat o můj.“

Co musíte udělat:
Ujasněte si prosím, že to není vaše chování, které ve vás vzbuzuje pocity viny. Je to chování vašeho okolí, které se snaží ve vás vzbudit pocity viny! Je důležité, abyste si to uvědomili, a to právě v okamžiku, kdy to na vás bude opět někdo zkoušet.
Řekněte si pro sebe: „Teď se opět snaží ve mně vzbudit pocity viny.“ Pokud se cítíte obzvláště silní, řekněte dotyčné osobě -je jedno, o koho se jedná -že si svůj víkend užijete!

Neříkejte: „Pokud by se něco stalo nebo se ti nedařilo dobře, můžeš mi přece zavolat na mobil.“ Nebo: „Víš přece, kde mě najdeš.“ Myslete vždy na to, že se vámi právě někdo snaží manipulovat a nedovolte mu to! Uvědomte si, že můžete reagovat zcela podle toho, jak chcete. Můžete reagovat mírně nebo můžete svoji reakci na pokus toho druhého přehnat. Důležité je, abyste měli jasno v tom, že to, jak jednáte, je vaše dobře promyšlené rozhodnutí. Vaše chování neurčuje ten druhý, ale jste to vy, kdo určuje, jak budete reagovat!

Pokud chcete, aby se váš život ubíral jiným směrem, nemějte kvůli tomu pocity viny! Žijte si svůj život! Snažte se považovat vinu za něco, čím skutečně je. Vinni se máte cítit pouze tehdy, pokud je to skutečně vaše vina. Promyslete si, jak byste mohli reagovat, abyste změnili chování ostatních. Pokud se vám konečně podařilo, že se necítíte vinni vůči všem lidem, pokud jste vzali budoucnost do svých rukou a pokud jste konečně udělali něco pro člověka, kterého máte nejraději (měli byste mít): pro sebe sama. uvidíte, že nemít žádné pocity viny je jedinečný, nezvyklý, ale nádherný pocit.

Zdroj: Už nechcete žít sami?, Peter F. Kinauer, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, www.portal.cz