Místo narození: Domov
Podle neoficiálních údajů, které jsou k dispozici, rodí v České republice doma přibližně stovka žen ročně. Zatímco odborníci z řad lékařů jsou většinou zásadně proti tomuto trendu, zejména po dvou nešťastných událostech z roku 2009, kdy při jednom porodu doma dítě zemřelo a v druhém případě trpí mentálním postižením, budoucí matky, většinou po špatné zkušenosti z porodnice, zdůrazňují své právo na porod v pohodlí domova stále častěji.
Porod bez stresu
Hlavním argumentem zastánců porodů v domácím prostředí je psychická pohoda, která je bezesporu v případě rodičky nesmírně důležitá. „Obecně člověk vnímá nemocniční prostředí jako negativní. Je totiž symbolem zdravotních problémů a podvědomě v člověku vyvolává pocit úzkosti a napětí, a to bez ohledu na to, zda jste na chirurgii, nebo v porodnici. Naopak známé domácí prostředí přináší určitý komfort a soukromí, což navozuje pocit pohody a emoční vyrovnanost, redukuje stres a umožňuje více se soustředit na samotný proces porodu a zároveň si ho jako velmi silný životní zážitek také užít a vychutnat,“ říká psycholožka Tatiana Chaloupková.
Mezi určitá negativa porodu v nemocnici mnozí zařazují také různé nepřirozené zásahy do jeho procesu, jako je například umělé vyvolávání porodu, císařský řez, prostředky proti bolesti, ale i oddělení matky od novorozeného dítěte a další. Možnost rodit „kdy chci“, bez stresu, přirozeným způsobem, kdy to prostě přijde, s lidmi, které chci mít v daný moment při sobě, v poloze, která mi vyhovuje nejlépe, to je samozřejmě ideální stav, který dělá porod daleko snesitelnějším. „Možnost volby a přizpůsobení dané situace vlastním nárokům dává ženě pocit, že má vše pod kontrolou, zbavuje ji to stresu a pozitivně ovlivňuje její psychiku, což se může projevit třeba i změnou subjektivního pocitu vnímání bolesti. Z psychologického hlediska je tedy porod doma ideální alternativou. Jak je to ale po zdravotní stránce, to už je jiná otázka,“ uzavírá psycholožka.
Opravdu je to odborník?
Zdravotní rizika jsou však podle lékařů při domácím porodu příliš vysoká a stěží byste proto hledali odborníka, který by domácí porody přímo podporoval. Z profesního hlediska vlastně ani nemůže. Česká gynekologickoporodnická společnost označila plánovaný porod mimo zdravotnické zařízení za takzvaný postup „non lege artis“, tedy chybný a nedoporučovaný, protože je v rozporu se všemi současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Porod sice je přirozený biologický proces, který se v minulosti samozřejmě odehrával výlučně doma za asistence porodní báby ze sousedství, dnes je ale na prvním místě bezpečí matky a dítěte. Funkci porodní báby plní speciálně vyškolené porodní asistentky, ovšem v nemocnici a jako pomoc lékaře-porodníka.
Licence k výkonu dané profese bez odborného dohledu zahrnuje pouze poradenství či návštěvní službu, porody doma tyto sestry oficiálně povoleny nemají. V zahraničí je samozřejmě situace trochu jiná. Tam je role samostatné porodní asistentky součástí zdravotnického systému, má tedy oporu ve státě, v lékařích i v legislativě. Porody doma vykonávají asistentky legálně, většinou ve dvojici (za asistence duly či dětské sestry) a s kvalitním vybavením. A právě zde je podle odborníků kámen úrazu. Vybavenost asistentek u nás není na takové úrovni, aby bylo možné zvládnout případné komplikace. Navíc, s odvoláním na zahraničí je opomíjena jedna skutečnost: vždy je přítomna kompletně vybavená záchranná služba pro případ nouze.
(Ne)vhodná kandidátka
Zákon domácí porody nezakazuje. Budoucí matka má právo volby, měla by se však rozhodovat zodpovědně. Mnohé studie ukázaly, že v případě profesionálního domácího porodu vedeného zkušenou asistentkou bylo procento komplikací stejné jako v případě porodu prováděných v nemocnici. Navzdory tomu domácí porod není alternativou pro úplně každou ženu. Naopak, je jen málo rodiček, které mohou tento proces podstoupit.
„Rizikovou skupinou jsou ženy, které mají chronické problémy již před otěhotněním nebo mají potíže během těhotenství. Nevhodné kandidátky jsou také ženy, které již mají za sebou císařský řez, rodí předčasně nebo přenášejí déle než 2 týdny,“ upozorňuje lékařka Alexandra Jörgová, specialistka v oboru gynekolog-porodník. Každá žena, která uvažuje o porodu doma, by tedy rozhodně měla být ve výborné psychické i fyzické kondici.
Jsou tady ale i další podmínky, jako nutnost absolvovat porodní kurz, nastudovat si techniky zvládání bolesti, připravit se na kojení a vědět vše o tom, jak porod probíhá a co po něm následuje. A stejně tak, co dělat v případě, když je potřeba využít pomoc nemocnice. Není proto výjimkou, že když se nastávající maminka dozví, co všechno se po ní při domácím porodu chce, často raději zvolí „pohodlnější“ alternativu v podobě nemocnice. Ta je stoprocentně bezpečnější, nejen když žena čeká dvojčata nebo když je dítě v obrácené poloze, ale i v případě na první pohled nepodstatných zdravotních potíží, jako je vysoký krevní tlak, těhotenská cukrovka, anemie, ale i vývojové vady srdce, ledvin, pohybového aparátu, neurologické potíže, či dokonce některá oční onemocnění. Porod doma není ideální ani v případě prvorodiček.
Komfort versus zdraví
Počet porodů doma přesahující 5 % najdeme pouze ve Spojených státech a v Nizozemsku. Nutno ale podotknout,
že i když se dnes v této evropské zemi rozhodne rodit doma téměř 30 % rodiček, ještě před 10 lety to bylo více než 35 %. Počet porodů doma má tedy spíše klesající tendenci. Jedním faktorem jsou zlepšující se podmínky v nemocnicích, druhým pak rizika, která s sebou domácí porod bezesporu přináší. Faktem je, že více než 12 % porodů započatých doma končí ve zmíněném Nizozemsku v nemocnici. A ne vždy šťastně. „Většina žen, které se rozhodnou pro porod doma, si nejspíše z neznalosti a nezkušenosti možné potíže v průběhu porodu vůbec nepřipouští. Případné komplikace ale nelze nikdy předvídat. I když jde nejdříve vše hladce a bez problémů, situace se najednou může zcela otočit a mít nedozírné zdravotní dopady jak pro matku, tak dítě,“ říká Alexandra Jörgová.
Její kolegyně v oboru, gynekoložka Anita Rozvadovská doplňuje: „I zcela fyziologický porod může být během dvou minut zcela patologický a doma ztrácíte drahocenný čas už tím, že komplikaci odhalíte pozdě, pozdě voláte záchranku a pozdě přijíždíte do porodnice.“ Různé potíže mohou samozřejmě nastat při kterémkoli porodu i v nemocnici, ale dosah rychlé odborné péče může předejít závažným následkům. „V případě skutečných problémů často nebývá pro odvoz do nemocnice ani čas. Některé potíže, jako výhřez pupeční šňůry nebo poporodní krvácení se mohou objevit zcela znenadání a mohou tak mít tragické následky, kterým by se ve specializovaném prostředí dalo zabránit. A toho by si žena, která chce rodit doma, měla být rozhodně vědoma,“ upozorňuje Jörgová.
Právo volby
I ti největší zastánci domácích porodů souhlasí s tím, že nejdůležitější je bezpečí a zdraví dítěte a matky. Problémem je podle nich ale jak vybavenost a atmosféra některých nemocnic, tak přístup lékařů a sester, kteří často dělají z porodu nepříjemný zážitek a „nutí tak ženy k jiným alternativám“.
„Ze zkušenosti vím, že u mnoha žen hraje velkou roli neznalost prostředí porodnice a z toho plynoucí obava z možného negativního chování personálu umocněná o barvitě líčené zážitky již zkušenějších rodiček. Nastávající matka má ale právo zvolit si, kde chce rodit. A nemusí to být hned vlastní domácnost, ale jen jiná porodnice,“ podotýká gynekoložka Alexandra Rozvadovská.
Porod sám o sobě, ať se odehrává kdekoli, vždy ponese určité riziko. Pokud ale sečteme všechna pro a proti, lepší než boj za možnost rodit doma se tak zdá spíše boj za lepší podmínky v některých českých porodnicích. Aby se tam žena cítila nejen bezpečně, ale i příjemně.
Autor: Martina Pavlová (Moje Psychologie)
