Nacvičte si velkolepé entrée!

Když se na vás řítí auto, bezmyšlenkovitě uskočíte stranou. Přece jenom vám jde o život, což si mozek rychle vyhodnotí i bez dlouhé analýzy dalších možností. Stejnou evoluční logiku ovšem používáme i při setkání s cizím člověkem a ani v taktice se příliš nelišíme od našich předků z doby ledové. Bleskurychlé rozhodnutí, zda pro ně dotyčný cizinec představuje potenciální hrozbu, jim občas zachránilo život. A nám dnes s trochou nadsázky šetří čas.
„Po pěti vteřinách máme poměrně jasnou představu o tom, jak přitažlivý je náš protějšek. Pokud se však chceme dovědět, nakolik je tato osoba svědomitá či neurotická, potřebujeme alespoň minutu či dvě,“ vysvětluje profesorka psychologie Bostonské univerzity Randy Colvinová. Z provedených výzkumů navíc vyplývá, že obsah rozhovoru není nijak podstatný, o výsledném prvním dojmu totiž z 93 procent rozhoduje řeč našeho těla.
Inspiraci, jak zaujmout okolí, nabízí třeba i prostředí klasické hudby. Při zkoumání reakcí publika na vystoupení houslistů totiž vědci z hannoverské univerzity došli k závěrům, které je možné vztáhnout na entrée všeho druhu. Ať se chystáte na večírek, rande nebo pracovní jednání, hlavní pravidlo zní stejně – první vteřiny rozhodují.
V případě hudebníků to představuje moment, kdy vstoupí na pódium a moment předtím, než spustí první tón. První dojem z koncertu přitom jejich oblečení či atraktivita ovlivnily minimálně. Diváci brali v potaz kritéria docela jiná – zda umělci vkráčeli sebevědomě na jeviště, pokynuli publiku a rozhlédli se předtím, než k bradě přitiskli housle, či zda měli během hraní dostatečný rozestup nohou.
O něco závažnější je však zjištění, že prvotní reakce publika měla dopad i na celkové vnímání koncertu. Pokud diváky umělec zaujal hned po příchodu, žádali jej o přídavky. A jestli jste někdy na koncertu klasické hudby naopak usínali nudou, zamyslete se, zda příčinou nebyla neschopnost umělců přitáhnout vaši pozornost hned v prvních vteřinách. Teď už ale za houslistu dosaďte sebe a koncertní sál nahraďte kavárnou, kde váš čeká potenciální zákazník, případně nápadník. Jak uspět?
1. Předem si vyhodnoťte situaci
Rozmáchlá gesta herců na jevišti jim sice nasbírají body v divadle, po příchodu domů by ale stejnou teatrálnost nesla jejich rodina poněkud těžce. Vyhodnotit kontext, v jakém setkání probíhá, je prvním klíčem k úspěchu. Chystáte-li se na neformální setkání, kde vás druzí už znají, zapomeňte na hvězdné manýry. Možná si tak zajistíte pozornost okolí, se stejnou jistotou ale získáte i nálepku sebestředného narcisty. Důležité je také správně odhadnout emocionální náboj situace. Stejně jako si na pohřbu nedovolíte hlasitě smát, rozmyslíte si na schůzce s důležitým obchodním klientem obveselovat okolí historkami o svém kocourovi.
2. Omluva bez lítostivých gest
Poslední příchozí na sebe strhává nejvíc pozornosti. Starou pravdu nahlodává fakt, že systematické nedodržování termínů dává této pozornosti záporné znaménko. Nemusíme ale zacházet do extrémů. Občas se zpozdí každý. Jaký to v ostatních vzbudí dojem, ale závisí na vás. Vstoupit na scénu s úzkostným výrazem ve tváři, který už na dálku zračí hlubokou lítost, situaci obvykle nezachrání. Naopak vzbudíte dojem, že věci nemáte pod kontrolou. Zkuste se nadechnout, za zpoždění se omluvit a poté se vmísit do debaty, aniž byste na sebe poutali další pozornost.
3. Dejte najevo, že druhé vnímáte
Vcházíte-li někam, kde je takzvaně „narváno“, pravděpodobně se na vás ihned upřou zraky ostatních. Přejeďte očima dav a pohledy opětujte – symbolicky tak uznáte přítomnost ostatních a dáte najevo, že jste mezi nimi rádi.
4. Nebojte se přiznat nervozitu
Váš ledově klidný výraz, který jste si ještě předchozí večer cvičili v zrcadle, se v den D vypaří a při vstupu na scénu vámi zmítá šílená nervozita. Masku suveréna v takovém případě nevytahujte. Místo toho přiznejte barvu a jednou větou připusťte, že jste ze situace nervózní. Vynese vám to sympatie, sblížení s protějškem a navíc uznání, že vám na setkání záleží.
5. Na obávanou schůzku se nalaďte
Zkuste se na pozitivní notu přeladit dopředu, třeba už předchozí večer. Dejte si relaxační koupel, pusťte si příjemnou hudbu a na obávané setkání se začněte těšit jako na zkušenost, která vás obohatí.
6. Za škobrtnutí se nekamenujte
Vzpomínáte na scénu z filmu Láska nebeská, v němž britského premiéra v podání Hugha Granta vášnivě líbajícího svou asistentku v zákulisí divadla odhalí náhle zvednutá opona? Trapný moment, který však nakonec publikum odmění potleskem. Stačí malá úklona a úsměv. Podobná škobrtnutí zná každý. Na prvním rande se málem přerazíte o židli? Rozhodně z toho nedělejte téma ani se nesnažte předstírat, že se nic nestalo. Jednoduše to přijměte jako fakt. A potom se usmějte a znovu se soustřeďte na účel schůzky.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie.