Názor muže: Chvála nedokonalosti
Ten podivný sci-fisen o možném dokonalém vztahu mě pronásleduje dlouho. V malém krámku objevím krabici s dokonalou tváří na přebalu. Podvědomě sáhnu po luxusní blondýnce. Je pěkně drahá, ale prodavač tvrdí, že za dokonalost je nutno zaplatit. Doma si pečlivě přečtu návod. V koupelně vydrhnu vanu a napustím vodou o tělesné teplotě. Potom do ní nasypu obsah krabice a čekám. Když ráno otevřu dveře koupelny, spatřím svůj výtvor. Chemicky dokonalou ženu s tajemným úsměvem sedící na okraji vany. Je jen moje, nádherná a připravená k lásce. Říkám jí Eva. Nemluví, ale to mi vyhovuje. Umí uvařit jen párky, ani to mi nevadí. Už druhý den zjistím, že se v její přítomnosti necítím dobře. Její dokonalé křivky mi najednou nic neříkají. Třetí den smutně připustím, že se jí chci zbavit. Posílám ji pryč, vyhrožuji, ale Eva se jen usmívá a ani se nehne. Čtvrtý den zabalím její úžasné tělo do obnošeného kabátu a vezmu ji na procházku po Karlově mostě. V okamžiku náhlé duševní krize se ji pokusím svrhnout do Vltavy. I při tom se Eva směje. V dokonání vraždy mi zabrání skupinka japonských turistů a nakonec mě zatkne policie. U soudu se mě žalobkyně ptá, proč jsem to udělal. Nejsem schopen odpovědět. V tom okamžiku se většinou se zpoceným čelem probudím.
Ptám se sám sebe, jestli je vrozená touha člověka po dokonalosti tím správným motorem pro ideální vztah, nebo naopak ničivou substancí, která ty křehké a komplikované chemické vazby mezi mužem a ženou neodvratně naleptává. Přiznám se, že osobně jsem zastáncem jisté nutné nedokonalosti, ale protože se chci k tématu postavit poctivě, udělal jsem mezi kamarády malý průzkum. Vítek je skvělý fotograf, který často přichází do styku s ženami, které minimálně dokonale vyhlížejí.
Na otázku, jak si představuje dokonalou partnerku, zamručel: „Vlastně trochu jako chlapa, ale ženského pohlaví.“ Potom přidal vtip o muži, který ztroskotal na pustém ostrově s proslulou supermodelkou. Po pár dnech bezuzdného sexu ji trosečník požádá: „Nemohl bych ti dneska říkat Pepo?“ Když modelka s lehkými rozpaky přisvědčí, praští ji trosečník do zad a radostně vyhrkne: „Hele, Pepo, že neuvěříš, s kým jsem se zrovna vyspal?“
Tenhle vtip napovídá mnohé. Muži ve své podstatě nehledají ženu s dokonalými křivkami nebo v té nejkratší sukýnce, ale někoho, s kým si prostě rozumí. Prsa, zadečky a sukýnky jsou jen takové příjemné bonusy. Další anketa mezi mými lehce zvrhlými kamarády vydala zajímavý studijní materiál.
Opravdu dokonalá partnerka by prý měla: hrát ráda videohry, rozumět nejrůznějším sportům, neodmítat sci-fi a fantasy, to údajně snižuje touhu po sledování tupých romantických filmů, ale hlavně poslouchat pořádnou hudbu - tedy stejnou jako partner a svoji Katy Perry a Rihannu konzumovat jen v totálním utajení. Další benefity dokonalé ženy jsou: skvělá kuchařka, potápěčka, rybářka, motorkářka, bohatá dědička. Vzhled jako Scarlett Johansson/Megan Fox/Taťána Kuchařová - podle osobních preferencí kamarádů.
Bez výjimky všichni dotazovaní připustili, že za poskytování jistých sexuálních praktik jsou své partnerce schopni odpustit i to, že poslouchá Evu a Vaška. Nikdo neřešil takzvaný dokonalý vztah. Na přímou otázku muži odpověděli, že žádný takový neexistuje.
Albert Einstein prý řekl: „Ne dokonalost, ale nedokonalost charakterizuje vesmír“ a moji přátelé soudí, že to samé platí i o jakémkoli vztahu. Nutnost zárodku nedokonalosti připomíná i symbolika jin a jang a mnozí velcí umělci. I já chválím nedokonalost, i když nad sklopeným prkýnkem toalety nebo chrápáním partnerky občas skřípu zuby.
Zodpovědně prohlašuji: „Touha po přílišné dokonalosti nevyhnutelně vede k prázdnotě.“ Milé dámy, nesnažte se být za každou cenu dokonalé! Naopak buďte ve své přirozené nedokonalosti půvabné a sebevědomé a hlavně, pokuste se nám, od přírody nedokonalým mužům, porozumět.
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie
