Názor muže: Jak přežít nevěru
Nevěra je sice nepříjemnou, avšak velice častou součástí života velké části z nás. Někdo je na straně podvádějícího, jiný na straně toho podvedeného. Že je lepší být v první kategorii než v té druhé, je samozřejmé. Nelze se ale řídit logikou některých lidí, kteří jsou sami nevěrní ze strachu, že by mohli naivně spadnout do skupiny podvedených.
Mužská nevěra
Není žádným tajemstvím, že pohled na nevěru, motivy k ní a její samotný průběh se do značné míry liší mez oběma pohlavími. Přestože to nelze plně generalizovat, muži se častěji dopouštějí nevěry, která je motivována převážně sexuálním pudem, vyhledávají krátkodobé známosti na rozptýlení, nebrání se sexu na jednu noc, zvládnou milenku rychle opustit a příliš nezaplétají do svého záletu city.
Velice často nechtějí zpřetrhat rodinné vazby či dobře fungující vztah s partnerkou a dojde-li na lámání chleba, dají přednost své regulérní ženě před milenkou. Přestože toto chování je také odrazem současné liberální společnosti, muž je do značné míry determinován svým biologickým nastavením, kdy jeho primárním zájmem je oplodnit co nejvíce žen. Tendence k nevěře jsou mu tak doslova zakódovány v genech.
Ženská nevěra
Oproti tomu je ženská nevěra většinou opakem té mužské. Ženy volí raději dlouhodobější vztahy, do nichž častokrát investují své city. Sex zpravidla nebývá tím primárním motivem k podvádění, přestože svou nemalou roli zde jistě hraje. Málo kdy tak dojde na nic neznamenající sex na jednu noc, spíše si ženy vytvoří paralelní vztah. Je-li žena nevěrná, nejde jen o vybouření hormonů, ale znamená to, že hledá něco, čeho se jí u jejího muže nedostává.
To může být pochopení, podpora či láska. Zatímco muž je schopen sexuální nevěry i ve vztahu, který mu jinak po všech stranách vyhovuje, je-li nevěrná žena, znamená to s velkou pravděpodobností její nespokojenost se současným stavem věcí. Pokud je tou nespokojeností „pouze“ sexuální frustrace, pak se takovýto druh nevěry může blížit tomu mužskému. V jiném případě je to mnohem vážnější a nevěra je prvním stupněm rozchodu.
Kdo jak nevěru snáší?
Jakkoli mají muži k vlastní nevěře přístup, že vlastně ani o moc nejde, že si jen odskočí, manželka se to nedozví, všichni budou dál šťastní, tak v pozici toho podvedeného berou nevěru mnohem hůř, vážněji a tragičtěji. Příčinu lze hledat jedna v biologické podstatě, druhak v té společenské. Z prvního hlediska má muž zakódováno, že musí předat své geny dále, zplodit potomka a jemu pak zabezpečit přežití a rozvoj.
Ženská nevěra zavání tím, že muž bude vychovávat dítě někoho jiného a svůj genofond dál nepošle. O to hůř v současné společnosti, kde se odhaduje, že každý desátý muž se stará o dítě, o němž neví, že mu nepatří. U mužů se navíc často mluví o tzv. majetnickém pudu. Považuje svou rodinu, příbytek i manželku za své teritorium, které mu ohrožuje nějaký vetřelec v podobě milence jeho ženy. K tomu je nutno připočíst také pocit studu a hanbu, jíž se vystavuje ze strany okolí. Ne náhodou patří mezi nejhorší urážky všude na světě označení muže za paroháče, cornuto (it.), cockold (angl.) atd.
Oproti tomu se ženy s nevěrou vypořádávají výrazně lépe. Majetnické sklony se zde nevyskytují, případné jiné dítě jejího muže neohrožuje existenci dítěte vlastního a naopak tím, že nevěru dokáže do určité míry skousnout, zajišťuje svému potomkovi lepší podmínky pro jeho další rozvoj. Ne, že by se ženy nevěrou netrápily, ale zpravidla dokážou lépe odpouštět. Minimálně onu nevěru sexuální, nikoli tu méně častou citovou.
Co oči nevidí, srdce nebolí
Nejlepším způsobem, jak přežít nevěru, je samozřejmě se o ní vůbec nedozvědět. Staré přísloví, že co oči nevidí, to srdce nebolí, zde platí beze zbytku. Nejjednodušší prevencí tak je nezkoumat partnerův telefon, nečíst mu maily a nevytvářet si časový harmonogram a geografický plán jeho pohybu a aktivit. Pokud se takové věci dopustíte, berete tím na sebe riziko zjištění něčeho velice nepříjemného.
Na druhé straně je někdy lepší vědět, než ze sebe nechat neustále dělat hlupáka. U někoho ale paranoia dostoupí do takové míry, že se stává chorobně žárlivým, přestože k tomu objektivně nemá žádný důvod. Někdy ale první semínko zaseje již jednou odhalená nevěra. Poté jsou někteří jedinci schopni partnera pozorovat ostřížím okem, předvádět žárlivé scény na veřejnosti či dokonce platit soukromé detektivy ke sledování potenciálního nevěrníka. Pokud je někdo v takovém stádiu, pak se s nevěrou vůbec nevyrovnal.
Alkohol a čokoláda
Nevěru buď překousnete, nebo nikoli. Třetí možnost neexistuje. Pokud to nezvládnete, jděte raději od toho. Nemá smysl udržovat vztah za cenu neustálého podezírání. To ovšem neznamená, že zvládnutí kritické situace musí proběhnout okamžitě a rázně. Naopak. Každý má právo na nějakou chvíli k rozmýšlení, posouzení, rozhodnutí a také zjištění příčiny. Není vhodné spěchat.
V takovém krizovém období spousta lidí sáhne po prostředku na zlepšení nálady či zapomenutí. U mužů to bývá nejčastěji alkohol. Jít se opít s kamarády po zjištění nevěry své ženy může dost ulevit. Také ženy nezřídka kdy sáhnou po láhvi, ale často je lékem na nervy populární čokoláda. Oba prostředky mohou dočasně dobře posloužit. Při dlouhodobém užívání ale hrozí větší problémy, než je samotná nevěra.
Utápění se v alkoholu nepoškozuje jen játra a mozek, ale udělá z člověka po delším čase trosku, která se bude svého návyku velice problematicky zbavovat. Co se cpaní čokoládou týče, poraženým bude vždy cukru lačná žena. Tloustnutí natruc partnerovi ho rozhodně neodradí od touhy po sexu se štíhlou a mladší ženou a přibírání po rozchodu ženě do náruče nového muže také jen tak nepřižene. Takže vždy všeho s mírou.
