Nechávám se citově vydírat
„Citové vydírání je agresivní manipulace převlečená do ušlechtilého hávu,“ říká psycholog Petr Šmolka. Zatímco obyčejný manipulátor rád své blízké zesměšňuje, a to zejména na veřejnosti, kde to může vypadat jako legrace, citový vyděrač manipuluje promyšleněji.
Nejprve předstírá zájem, jak moc druhým přeje úspěch a štěstí, aby následně postupně naboural jejich jistoty, dokud nedosáhne svého a nevzbudí v nich pocit viny, díky čemuž dotyčného nasměruje tam, kam potřebuje. Chování plné pochopení a podpory se lidem líbí. Proto je tak složité citového vyděrače odhalit („on to přece nemyslí zle“) a ještě obtížnější se mu bránit.
„Citové vydírání je jednou z forem naučeného chování. Cílem bývá snaha cosi získat, případně se něčemu vyhnout. U mnoha vyděračů nacházíme v anamnéze situace, kdy se jim takový přístup vyplatil. Třeba kdysi dávno, v útlém dětství,“ vysvětluje odborník. Citovým vyděračem může být kdokoli, na kom vám záleží: partner, kamarádka, ale i rodiče, kteří vás chtějí mít trvale pod kontrolou, prarodiče nebo dospívající děti. Obvykle to bývá někdo, kdo zná vaše slabiny, a proto dokáže odhadnout, co na vás bude nejlépe fungovat.
„Citové vydírání bývá často spojeno s devastací autentické komunikace. Namísto jednoznačné deklarace ,toto si přeji a v tomto ti odmítám vyhovět‘ se objevuje přivolávání katastrof nebo znásilňování mysli ve větách typu ,ty to tak přece nemyslíš‘ nebo ,je to i pro tvoje dobro‘. Citový vyděrač se snaží vytvořit dojem, že to s vámi skutečně myslí dobře. Navíc demonstruje vlastní zranitelnost, a proto pak máte problém mu nevyhovět,“ doplňuje Petr Šmolka.
Dokonalou hereckou etudu mohou dotvářet slzy, prosby na kolenou, záchvaty hysterie a dokonce i výhrůžky sebevraždou. Že vás někdo citově vydírá, poznáte tak, že najednou děláte věci, které vám jsou proti srsti, jen abyste mu vyhověli. Pokud se zaleknete výhrůžek a budete v tom pokračovat, nejspíš se vydírání začne objevovat častěji i v méně závažných situacích. „Dotaženo ad absurdum se můžete dočkat i hrozby, že pokud půjdete na sraz se spolužáky, tak… nebo pokud mu v neděli neupečete husu, tak… se stane něco hrozného,“ říká odborník.
A jak se vymanit ze spárů manipulátora? Důležité je uvědomit si, že není důvod se ho bát a ustupovat mu. Za vydíráním totiž většinou stojí vlastní nejistota a úzkost. Za jednu z možných forem obrany považuje Petr Šmolka tzv. nedefenzivní komunikaci, kdy vyděrače usměrňujete krátkými větami, třeba: „Tohle na mě nezkoušej. To na mě neplatí.“ Nebo: „Chceš odejít? Tak běž.“ Vyděrač pak většinou znejistí a hrozby neuskuteční. „V podtextu citového vydírání je spousta nevyřčených agresí. Pokud připustíte, že vyděrač není žádná oběť, ale naopak ,škodič‘, který se jen snaží vámi manipulovat, pak bude snazší odkázat jej do patřičných mezí. Nevím sice, kde se nacházejí, ale není tam hezky,“ dodává odborník.
Autor: Jana Benešovská (Moje Psychologie)
12. února 2011
