Nechci slevu zadarmo
Blížící se Vánoce nám tedy opět budou chtít udělat znatelnou díru do rozpočtu. Umíte se bránit?
Přiznávám, že jsem nevěřila svým očím, když jsem letos jsem potkala vánoční kolekce hned vedle nápisů „Hurá zpátky do školy“. Podotýkám, že se nejednalo o laxnost obchodníků zapomenuvších sundat cedule – nápisy časově korespondovaly s dobou v kalendáři (byl začátek září).
Jdu jenom pro …
Ne nadarmo se říká, že nejčastěji používanou českou lží je „Jdeme (jen) na jedno.“ Poslední dobou mám pocit, že k této notoricky známé maskulinní frázi existuje její ženský ekvivalent: „Jdu jenom pro …“.
Nevím, jak vy, ale já se znám a moc dobře vím, že je celá řada obchodů, do kterých nemůžu chodit „jenom pro … “ – drogerie, supermarkety, specializované obchody s čaji a podobně. Pokud i vám v košíku přistane nejedna věc navíc, nezoufejte. Tento problém má opravdu jednoduché řešení: pošlete nakupovat některého jiného rodinného příslušníka a vybavte jej jen omezeným množstvím peněz.
Karta plná slev
Nedávno jsem dělala pořádek v peněžence. Moje „dokladovka“ zase poněkud nabubřela – vedle občanky a řidičáku si své místo na slunci vydobývá čím dál tím větší množství slevových karet. Výběr je opravdu velký: supermarket, dvě drogerie, specializovaná prodejna nábytku, mobilních telefonů či knih, dokonce i copycentrum se tu najde, pak dvě karty na slevu u dopravců a univerzálně platný ITIC.
Většinu karet jsem získala metodou „zaregistruj se a nakupuj“. Zdá se, že je to výhodné, nic nás to nestojí a budu-li pravidelný zákazník, můžu nakonec využít slevu na zboží, které bych si stejně koupila.
U většiny karet se mi daří odolávat a opravdu kupovat jen to, co potřebuji. Na co ovšem téměř vždy stoprocentně „skočím“ jsou osobní slevové poukázky – nakoupíte-li za …, dostanete od nás zdarma …. Co na tom, že danou věc právě teď nepotřebuji? Třeba se jednou bude hodit…
Problém je, že člověk nakupuje spousty věcí, které se sice (teoreticky možná, snad, třeba, doufejme) budou někdy hodit…. ale prakticky mu doma jen leží a zabírají zbytečně místo.
Jaká moudrá rada přijde zde? Napadá mě citát našeho matikáře, stařičkého velmi moudrého pána, který říkával: „Musíte rozlišovat věci podstatné, věci podružné a věci pro kočku.“ Věci podstatné jsou ty, které opravdu potřebujeme. Je jedno, jestli se jedná o věci naší každodenní potřeby, anebo zda nás čeká větší investice v podobě nákupu nového nábytku či kuchyňské linky. Věci podružné jsou ty, které sice až tak úplně nepotřebujeme, ale jejich nákupem uděláme radost sobě či druhému a víme, že majitel danou věc skutečně využije, ocení a upotřebí. I tyto věci mají v našem životě místo, dělají nám jej hezčí a krásnější.
Zato věcem pro kočku se vyhněte. Jsou to neužitečné zbytečnosti, které sice ani my ani nikdo jiný nepotřebuje, ale „přece to tam nenecháme, když je to tak levné“. Omyl – mějte svobodu si říct „Nemusím!“ a s klidem přejděte danou nabídku. Uvědomte si, že nejlevnější nákup je ten, který se neuskuteční.
Tipy a triky
- Nakupujte s tužkou v ruce. V klidu a pohodlí domova si naplánujte, co chcete kupovat a svůj plán dodržte (nebo se o to alespoň pokuste).
- Naučte se nakupovat přes internet. Mnohdy narazíte na výrazně zajímavější ceny.
- Nikdy nechoďte nakupovat potraviny hladoví. Koupíte spoustu věcí, které opravdu nepotřebujete
- Berte si s sebou omezené množství peněz. Co nemáte, neutratíte
- Nákupy vánočních dárků si pečlivě naplánujte předem. Zejména u větších investic si zjistěte, kde mají daný produkt levnější – samotná cedulka AKCE na daném výrobku ještě nezaručuje tu nejpříznivější cenu.
- Nezapomeňte, že vy jste zákazníci a jen a jen vy rozhodujete o tom, co chcete. Nikdo jiný!
Autor: Lucie Černohorská
27. října 2007
