Panenství a jeho cena
Odjakživa se muži domnívají, že hlavním indikátorem ženina panenství je existence panenské blány. Tato tenká membrána, která uzavírá vchod do pochvy, většinou bývá protržena až při prvním sexuálním styku. Její přítomnost je proto často považována za fyzický důkaz panenství.
Některé ženy ji však mít nemusejí, a to přesto, že ještě neměly pohlavní styk. Může chybět od narození nebo se může protrhnout při cvičení, masturbaci atd. Ve společnostech, kde má nedotčená blána značný kulturní význam, to může znamenat ohrožení života. U australského kmene Yungar má nepřítomnost blány před svatbou za následek mučení, nebo dokonce zabití nevěsty.
Pasáže poukazující na cenu panenství lze najít i v Bibli: „Když někdo svede pannu, která nebyla zasnoubena, a vyspí se s ní, vezme si ji za ženu a dá za ni plné věno. Jestliže by se její otec rozhodně zdráhal mu ji dát, zaplatí svůdce obnos ve výši věna panen.“ (Exodus 22,15 a 22,16) Panenská blána však může zůstat neporušená, i když pohlavní styk už proběhl. Jedna ze studií dokonce dokládá pružnost panenské blány v pubertě, kdy nedošlo k jejímu porušení i přes udávaný aktivní pohlavní život sledovaných dívek. Jsou i případy žen, které otěhotněly, aniž by se jejich panenská blána porušila. Sama jsem se s případem tzv. těhotné panny setkala poměrně nedávno.
Mladá žena trpící vaginismem otěhotněla bez protržení panenské blány. Při nekoitálních aktivitách s manželem došlo k průniku spermatu do pochvy a následovalo těhotenství. Zajímavé je, že při pravidelných gynekologických prohlídkách k ní gynekologové po celou dobu těhotenství přistupovali jako k panně – využívali metody a nástroje, které panenskou blánu neporušily. Pokud by dotyčná žena dítě porodila císařským řezem, může zůstat pannou i po porodu. Panenství bylo v historii často považováno za ctnost představující čistotu a fyzickou sebekázeň.
V mnoha kulturách je spjato s osobní, nebo dokonce i s rodinnou ctí. Tradičně se v některých kulturách, zejména křesťanských či islámských, považuje dobrovolná ztráta panenství před vstupem do manželství za velkou hanbu. Ještě v 19. století ženy hledaly možnosti, jak oklamat svého vyvoleného. Doporučovaly se dokonce i pijavice do pochvy před první nocí, které by zajistily krvavý výtok a přesvědčily tak muže a eventuálně i jeho rodinu o panenské čistotě. Některé ženy dodnes hledají možnosti řešení této delikátní situace. I čeští estetičtí chirurgové a gynekologové se setkávají s požadavky na obnovu panenské blány pomocí malého chirurgického zákroku.
Jedna z mých klientek se nedávno zamilovala do muže ze Saúdské Arábie, jeho rodina by ji však bez tradiční svatby nepřijala. Krátce před cestou tam a plánovanou svatbou proto úspěšně podstoupila tento zákrok. V mnoha zemích – mimo jiné například v Turecku – je však obnova panenské blány pro pacienta i lékaře dost riskantní. Tamější zákony ji přísně postihují. Snad právě proto se cena operace v USA a v Evropě šplhá až k 80 000 Kč.
Obecně se i v západní kultuře alespoň symbolicky dodržuje historická tradice. Za symbol čistoty je totiž považován závoj nevěsty. Současná mládež už předmanželské panenství nepovažuje za ctnost a v určitém věku pro některé může být dokonce spojováno s neatraktivností a prudérností. Přesto však podle výzkumů sexuálního chování přicházejí v Čechách dívky o panenství v průměru ve svých 18 letech.
Autor: PhDr. Laura Janáčková, CSc. (Moje Psychologie)
