Pět vět, kterými nás muži dokáží spolehlivě urazit

Měla bys začít cvičit, nějak jsi přibrala.

Asi (téměř určitě) si nevšiml, že už dva týdny v lednici převažují nízkotučné jogurty a tvarohové sýry, a že se místo masa ládujete celozrnným chlebem a zeleninou, zatímco ON má vydatnou teplou večeři. A v tom je ten háček: když má chlap papáníčko podle jeho gusta a nemusí šmejdit ve spíži, ani ho vaše asketická dieta netrkne. A že on pravidelně cvičí? Má na to čas a vy ne? Předložte mu také dietní večeři, neboť vařit nadvakrát je zbytečná ztráta času a ušetřenou hodinku věnujte třeba aerobiku.

To nedokážeš udržet v pořádku moje ponožky?

Nadlidský úkol pro všechny ženy, které nemají doma naprosto stoprocentního pořádkumila, který přesně ví, v které zásuvce ty ponožky vůbec má a pečlivě si je skládá sám. Většina mužů jaksi postrádá správný počet nohou, buď mají jednu nebo rovnou tři, takže logicky vždy jedna ponožka chybí nebo se jí nedostává.

Naučit psa, aby mňoukal také nelze, proto milé dámy nic nevysvětlujte, na partnera se pěkně usmějte a příště spárujte ponožky raději samy. Věta typu - „Ale miláčku, ta ponožka co ti chybí už je roztrhaná a já ti zapomněla doplnit nové. Slibuji, že hned zítra je koupím“ – obrátí situaci ve váš prospěch. Vždyť zapomenutí se odpouští snáze než nepořádek. Nebo je to u vás jinak?

Myslíš jako blondýna

Urážka, která je na ostří nože a dokáže pěkně počechrat hladinu klidného soužití je bez obalu namířena proti ženské logice. Jenže s tím se moc dělat nedá, neboť ženské a mužské myšlení je naprosto rozdílné, i když si už umíme samy spravit auto (s pomocí kamaráda automechanika), naladit digitální televizi ( s manuálem v ruce) nebo si vytvořit webové stránky (na internetu rychle a snadno). My ženy jdeme na každý problém trochu jinak, víc intuitivně, emotivně – a hlavně jsme zodpovědnější. Tak řekněte, co víc by ještě váš partner chtěl?

Prosím tě, jak to, že neumíš uvařit jako moje maminka?

Recepty od jeho maminky máte už dávno, už vám ukázala jak se TO vaří, tak co je na tom tak složitého? Ano, v žebříčku kulinářských dovedností je maminčin um nerovným partnerem většiny manželek, zvláště v případě neodolatelně vonící svíčkové, nadýchaných knedlíků nebo jiné laskominy. Ale ať se budete snažit sebevíc, jídlo jako od maminky to stejně nikdy nebude. Vysvětlení je snadné, i maminka je (nebo byla) žena a jak známo, i mateřská láska u mužů přechází přes žaludek. A řešení jak z toho ven? S maminkou vařte jeho oblíbené jídlo společně nebo se nechte pozvat k jeho mamince na oběd a pak doma muži předložte stejně neodolatelnou specialitu, kterou bezkonkurenčně umíte pro něho jen vy.

Auto ti nepůjčím!

Muži se rádi chlubí „svými“ auty a nelibě nesou, když je s jeho miláčkem zacházeno jinak než si on představuje. Škrábance na kapotě považuje za útok na jeho řidičskou dovednost, protože nikdo přece neví, že ten šrám na dveřích má na svědomí jiný nešika a nikoliv on sám. Stejně tak muži trpí, když motor řve ve vysokých otáčkách, ačkoli auto jede rychlostí hlemýždě. Ano, není jednoduché se naučit řídit, bezpečně couvat, přesně zaparkovat a bůhví co ještě, ale kolik žen to všechno perfektně zvládá? Většina. Pokud se cítíte za volantem opravdu nejistě, vyplatí se zaplatit si pár kondičních jízd a zkušenější řidičky vytřou partnerovi zrak osvědčením o absolvované škole smyku. Ono totiž auto, na které jste svým dílem přispěla opravdu není jen jeho a máte nárok jej používat. S nějakou nehodou nebo škrábnutím však musíte počítat a k případným malérům se postavit čelem. Lhaní to ne já, to samo, situaci vyostří třeba až do krajnosti, kdy vám klíčky od auta muž dát prostě odmítne. A divíte se mu?

Urážka je útok na lidskou důstojnost, ale pokud je podána vtipně a s nadhledem, může mezi partnery vyčistit vzduch a vyjasnit či zcela odstranit problém. Horší jsou cílené a opakované útoky, jimž se lze bránit jen do té doby než tomu druhému dojde trpělivost. Pak už může dojít až psychickému teroru, který hraničí s domácím násilím. Když je taková „hra“ součástí takzvaného italského partnerství a pak nastane sladké usmiřování, proč ne. Jen by útok na toho druhého měl být přece jen na určité úrovni, a zásadně nikdy ne před dětmi.

Poslední články autora

Léčitelé, nebo šarlatáni? Pomohou, nebo uškodí?

Co dělat, když to při sexu „drhne“?