Podnikává žena versus muži a jejich nátura

Pokud se žena rozhodne podnikat a převezme tak možná funkci hlavy rodiny, nebývá to pro muže jednoduché, zpravidla mívají noční můry. Mají strach, že žena získá podobu potvory, která si jen lakuje nehty a vyřizuje telefonáty, podvádí ho, doma téměř nefunguje a již si nepamatuje dveře ložnice. Zatímco on pobíhá od sporáku k pračce a vysavači.

A těmito představami začínají výčitky, aby se ukázalo, kdo je stále pánem domu. Aniž by byl muž napaden, zvolí pro jistotu nejlepší obranu, a to útok. Kupříkladu se určitě najde nějaké nevyžehlené prádlo, neutřený prach nebo alespoň lichá ponožka…

Vše spěje k nemilému konci. Začíná to výčitkami a poučováním, žárlivostí a podezíravostí, končí nočními výslechy, agresivitou a samozřejmě také pro podnikající ženu rozvodem. Jak tedy postupovat, abychom si svého muže „nezabily“? Něco si o nich zopakujeme.

Milé ženy podnikatelky, pokud tedy začínáte podnikat, připravte se na to, že muž, ačkoliv se to nezdá, je bytost křehká, jen těžko se vyrovnává s úspěchem své ženy a rozhodně nehodlá hrát druhé housle. Čím slabší se cítí, tím větší dělá ramena, nerad přiznává, že se mýlí. Bývá mistrem ve vymýšlení výčitek, pokud se cítí v koutě, uchyluje se k protivnému poučování.

Vždy trvá na tom, že jen jeho pravda je zaručená pravda. Nosí v sobě archetyp muže-dobyvatele a ženy-ochránkyně tepla rodinného krbu. Nesmíme zapomínat, že náš drahý bývá někdy také tak trochu „natvrdlý“ a jakoukoliv změnu nese těžce. Ale musíme uznat, že v jádru je to dobrák od kosti, jenže propracovat se k tomu jádru je někdy pěkná dřina, což asi každá žena zná.

Jak si muže udržet a nepropadnout panice

Říká se, že pokud si žena muže chce udržet, aniž by ho začala nenávidět čí jím opovrhovat, prý stačí málo. Především na ně musíme pomalu, ne agresivně ani zbrkle, prostě na naše milé polovičky nespěchat. Manželovo brblání si vyslechněme, ale rozhodně ho nesmíme brát smrtelně vážně.

Čím více se muž cítí nejistý, čím se cítí ohroženější, tím více potřebuje mít pocit, jak je pro nás významný, jak bychom si bez něj neporadily, jak ho potřebujeme, jak je nám s ním dobře a ještě asi tři sta dvacet sedm podobných „jak“. A musíme doufat, že časem nás sladká odměna nemine a muž pochopí, že naše podnikání není v ničem špatné, že se tím nezhroutí jeho mužné já a že podnikání může domácnost i posílit a vztah prohloubit.

Tedy neklesejme na mysli, neztrácejme sebedůvěru, budujme si svou kariéru zároveň se svou rodinou a hlavně nezapomínejme naše muže občas pohladit. A třeba se při troše dlouhověkosti nějakého uznání a odměny dožijeme.