Pomáháme ze sobectví, nebo z lásky? | e15.cz

Pomáháme ze sobectví, nebo z lásky?

Eva Pallotto (Juicy)

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Dárcovství je tradiční doménou žen – podle statistik jsou dárci ze 70 % právě ženy. Mnohé z nás tak nějak automaticky přispějí do kasičky hlučně natřásané studentíkem před supermarketem nebo pošlou dárcovskou SMS.  

Jiné zase v touze zachraňovat svět odlétají stavět školy do pralesa.Proč to ale vlastně děláme? Z čistě nesobeckých pohnutek, nebo si tak jen kupujeme dobrý pocit?

Gaius Cilnius Maecenas byl přítelem a rádcem římského císaře Augusta. Proslul jako znalec a obdivovatel umění, které štědře podporoval. Od té doby je jeho jméno synonymem dárcovství. Mecenášství pomáhá potřebným a povznáší ducha. Ovšem, co si budeme namlouvat – mnohdy si jeho prostřednictvím kupujeme odpustky. Víme, že se máme dobře a že jsme se o to často zasloužili stejně málo jako ti, kteří se tak dobře nemají. Třeba jen proto, že se narodili na „špatném“ konci světa. Život zkrátka není vždycky fér a dobrovolnictví a dárcovství jsou jednou z možností, jak tuto nespravedlnost napravovat.


Autor: Ženy - E15


Proč to děláme?


Mnozí filozofové se pokoušeli přijít na to, kde se v nás potřeba pomáhat druhým vlastně bere. Vždyť ono je to tak nesamozřejmé – použít prostředky, které třeba budeme v budoucnu potřebovat sami pro sebe anebo svoje děti, a věnovat je úplně cizím lidem. Z čistě evolučního hlediska je v tom háček a mnozí odborníci se snaží náš altruismus vysvětlit skrytým egoismem. Děláme to jako pojistku, aby, pokud bychom se sami ocitli v nouzi, ostatní pomohli nám? Možná.

Někteří psychologové zase tvrdí, že dárcovství je kupováním si dobrého pocitu. A za pravdu jim dává i britský myslitel Herbert Spencer, podle něj totiž nic jako čistý altruismus neexistuje. Evoluční biolog Richard Dawkins zase za vším vidí působení „sobeckého genu“, jediného opravdového motoru evoluce. Podle této teorie je nezištné chování buď jen zdánlivé, anebo je dáno příbuzností jedinců (byť velmi vzdálenou), kteří tímto způsobem podporují reprodukci svých společných genů.
 S takovým vysvětlením by jistě nesouhlasili ti, kdo pomáhají zcela anonymně.

Podnikatel Jiří, který za posledních deset let na dobročinné účely věnoval již několik set tisíc korun, tvrdí: „Ano, dělám to pro svůj dobrý pocit. Ale cítím, že je to i moje povinnost. Daří se mi, a tak chci, aby z toho měl prospěch také někdo další. Beru to jako samozřejmost.“ Tomáš Jindříšek, duchovní otec projektu Daruj správně, zase říká: „Lidé mají přirozenou touhu dělat dobro.“

Ať jsou naše pohnutky pomáhat druhým jakékoli, zcela jistě existují způsoby dobré a lepší. Ale občas se naše „páchání“ dobra může zvrtnout úplně…

Dobrá vůle nestačí

Má smysl sbalit kufry a své novoroční předsevzetí změnit svět realizovat v praxi? Třeba vydat se do Antarktidy zachraňovat lední medvědy? Po pravdě řečeno – ne. Jestli nemáte nějakou specifickou kvalifikaci a dostatečné jazykové vybavení, budete překvapena, kolik charitativních projektů vás odmítne. Neberte si to osobně. I dobrovolnictví se postupem času sofistikuje, a aby projekty měly význam, je potřeba, aby se jim věnovali především odborníci.

 Pokud jste ale třeba zdravotní sestra a umíte dobře anglicky, uplatnění najdete. Tak jako porodní asistentka Lucie Brázdová, která si vydělala nějaké peníze na stáži v Saúdské Arábii a pak se vydala s humanitární organizací ADRA pomáhat do Keni. Cestu si musela sama zaplatit, měsíční pobyt ji vyšel zhruba na 30 tisíc korun. Pracovala v místní porodnici. „Odjet do Afriky byl můj dávný sen. Chtěla jsem na vlastní oči vidět, jak probíhají porody tam. Ale určitě v tom byla i touha zažít dobrodružství,“ přiznává. Podle Lucie existuje mnoho organizací, které mají obrovský význam, jako například projekty organizace ADRA a Lékařů bez hranic. Jsou ale i takové, jež fungují spíše jako cestovní kanceláře pro romantické dobrodruhy, kteří možná mají dobrou vůli, ale to samo o sobě nestačí. Daleko větší uplatnění totiž najdete při dobrovolnické práci u nás. Většina nadací a charit pomoc uvítá – a peníze, které ušetříte za cestu, můžete věnovat přímo na jejich činnost.

Peníze do kasičky?

Osloví-li vás na ulici podezřelé individuum, třese kasičkou z lepenky a nevybíravě požaduje: „Dejte, paní, peníze na děti,“ pak asi není něco v pořádku. I renomované nadace a charity pořádají sbírky v ulicích, ale rozeznat podvodníka od legitimního pracovníka by nemělo být až tak těžké. Ze zákona totiž musí být každá sbírka povolena a výběrčí musí mít u sebe patřičný doklad. Povolení ke konání veřejné sbírky vydává příslušný krajský úřad, v Praze je to Magistrát hl. města. A tam si také můžete povolení ověřit. Samozřejmostí je i to, že „kasička“ by měla být zapečetěna.

 Podvodné sbírky jsou velkým trnem v oku také těm, kdo je pořádají poctivě. Kromě prosté zlodějiny totiž podrývají důvěru dárců k pouličním sbírkám obecně. „Má-li splnit tento způsob sbírky svůj účel a opravdu podpořit dobrou věc, je velmi důležité, aby se o sbírce dozvěděla veřejnost co nejvíce a byla o ní předem informována i prostřednictvím médií. To vše zvyšuje její důvěryhodnost,“ dodává Miroslava Jirůtková z Českého červeného kříže.

DMS – česká specialita


Již před šesti lety začaly fungovat dárcovské SMS zprávy, společný nápad Fóra dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí. Tento projekt je velmi úspěšný, osvědčuje se zejména při mimořádných událostech, jako třeba při povodních – ve velmi krátké době se tak mohou shromáždit značné finanční prostředky na akutní pomoc. Češi, kteří „textovky“ milují a v jejich používání vedou světové statistiky, si velmi oblíbili i DMS. Jejich prostřednictvím jsme na nejrůznější projekty věnovali již více než 250 milionů korun. Na www.darcovskasms.cz můžete navíc v reálném čase sledovat jednotlivé transakce a pohyb na účtu a pohlídat si tak, jestli vaše peníze skutečně jdou tam, kam mají.

Koho podpořit?


Pokoušeli jsme se zjistit, které oblasti jsou přehlížené a zasloužily by si více naší pozornosti. Všichni, kdo se dárcovstvím dlouhodobě zabývají, jsou ovšem v jakýchkoli radách zdrženliví. Miroslava Jirůtková říká: „Je těžké radit, kam směřovat svou pomoc, která může mít mnoho podob, od podpory finanční, materiální až po nabídku stát se dobrovolníkem Českého červeného kříže. Pokud se někdo rozhodne pomoci při živelních katastrofách v zahraničí, většinou přispěje finančně, půjde-li o povodně na území naší republiky, možností je daleko více.“ Tomáš Jindříšek uvádí: „Určitě bych se zaměřil na oblast, která je vám blízká. A zkuste se rozhlédnout ve svém nejbližším okolí. Často máme tendenci dojímat se nad dramatickými katastrofami kdesi v Pacifiku, ale toho, že i v našem regionu je spousta těch, kteří potřebují pomoc, si nevšímáme. Lokální projekty nemají takový mediální náboj, a je tak pro ně složitější získat si pozornost dárců.“

Z témat, která jsou médii přehlížena, doporučuje přemýšlet třeba o podpoře handicapovaných sportovců: „Mnoho lidí si řekne: Na co novou tělocvičnu pro vozíčkáře basketbalisty? Vždyť jsou lidé, kteří pomoc potřebují víc, protože jim jde o život. To je sice pravda, ale tady se nejedná jen o těch pár palubek a koš na míč. Jde o to, vrátit handicapovaným chuť do života a dát jim možnost žít naplno i s postižením. A to je důležité velmi.“ 

Dávejte s rozmyslem


 Ten správný projekt nebo nadaci vám může pomoci najít server darujspravne.cz. Kromě užitečných informací o dárcovství slouží tento neziskový portál i jako rozcestník pro potenciální mecenáše. Jeho autory a partnery jsou lidé, kteří se dárcovstvím zabývají dlouhodobě a chtěli vytvořit prostor, který by nejen jim jejich činnost zjednodušil a zpřehlednil. Portál funguje pod záštitou Fóra dárců a má několik funkcí. V první řadě slouží jako adresář ověřených neziskových a charitativních organizací rozdělených podle jejich zaměření. Všechny nadace a charity, které zde najdete, jsou prověřené, mají řádná povolení k veřejným sbírkám, minimálně dvouletou transparentní historii a pravidelně zveřejňují své výroční zprávy a pohyb financí.

 Webová stránka zároveň slouží i jako jednoduchý nástroj, kterým můžete přímo darovat, například prostřednictvím vaší kreditní karty nebo účtu PaySec (přičemž peníze jdou nadaci či charitě přímo na její účet, portál není prostředníkem). Na vzniku tohoto unikátního platebního prostředí se podílely i významné české banky – slouží nadacím, které nemají prostředky na vlastní IT odborníky. Mohou si nástroj na on-line platby přímo zabudovat do svých stránek nebo využívat služeb portálu. Hlavní výhodou pro charity a nadace je to, že z přijatých plateb neodvádějí žádné poplatky, a pro dárce to znamená jistotu, že všechny odeslané prostředky poslouží svému účelu.

Pocit sounáležitosti


V období Vánoc se pořádají nejrůznější podnikové sbírky na charitu. Pokud máte tu možnost, iniciujte ji mezi svými kolegy. Nemusíte jen vybírat peníze, můžete být i kreativní – co se třeba jako firma kolektivně zavázat, že určitý počet hodin odpracujete jako dobrovolníci pro nějaký projekt? Nebo uspořádat povánoční bazar zcela zbytečných dárků a jeho výtěžek věnovat na dobrou věc?

Firemní dárcovství zažívá v České republice boom. Některé podniky motivují své zaměstnance a mnohdy i zákazníky, aby podpořili projekt, na který firma přispívá ze svého zisku. Taková koordinovaná podpora je jistě chvályhodná a přispívá k pocitu sounáležitosti určitě více než team-buildingová pitka na výjezdním zasedání ve Lhotě. Nebo minimálně podobně.

Důvěřuj, ale prověřuj


Většina oslovených mecenášů i odborníků se shoduje, že nejlepší je vybrat si konkrétní charitativní program a tomu se věnovat dlouhodobě. Má to několik výhod – jednak vidíte svůj projekt růst, což vám jistě přinese větší radost než vágní povědomí o tom, že možná někde někomu vaše peníze snad pomohly. Většina nadací dárce průběžně informuje o své činnosti, vydává výroční zprávy, pořádá setkání dobrovolníků a podobně, a vy si tak můžete ověřit, zda s dary nakládá podle vašich představ.

Dlouhodobá pomoc má svůj význam i ze systémových důvodů. Většina nadací je totiž závislá i na podpoře nejrůznějších grantů a dotací. Ty se jim ale připisují nepravidelně a nadace nikdy nemají jistotu, že je znovu získají. Mohou-li se ale spolehnout na pravidelné příspěvky svých věrných dárců, mohou připravovat dlouhodobé projekty s výraznějším dopadem.

Pro pravidelnou podporu můžete zřídit nejen trvalý příkaz ze svého účtu, ale můžete vyzkoušet i novinku, kterou jsou roční DMS. Ze svého mobilu zašlete na číslo 87 777 (které je stejné pro všechny DMS u všech neziskovek i operátorů) textovou zprávu ve tvaru „DMS ROK HESLO“, kde heslo je kód vybrané nadace. Z vašeho kreditu se pak pravidelně každý měsíc odečte 30 korun, z nichž 27 jde vybranému projektu. Roční DMS lze samozřejmě kdykoli zrušit.

Žádný dar není malý


Žádný dar není bezvýznamný. Ať přispějete jednou DMS, či milionem, správně cílená podpora vždy přispěje ke změně a je pro příjemce velmi důležitá. V součtu jsou totiž právě drobné dary zásadní hybnou silou většiny velkých plánů.


Autor: Eva Pallotto (Juicy)

Autor: Eva Pallotto (Juicy)

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video