Půjčky v rodině často komplikují život

Finanční výpomoc v rámci rodiny patří mezi nejčastější způsoby, jak získat v těžké situaci peníze. Tímto způsobem můžeme předejít osobnímu bankrotu, zachránit podnikání nebo se naopak pustit do aktivit, na které sami nemáme prostředky. Kdy bychom si ovšem na rodinné půjčky měli zaději dávat pozor?

Kdy rodině půjčit a kdy se raději držet zpátky?

Jen za rok 2012 bylo ohlášeno 16 956 osobních bankrotů, neboli oddlužení, a to formou plněním splátkového kalendáře, což představuje téměř padesátiprocentní nárůst oproti roku 2011.

Při rozhodování o tom, zda příbuzným půjčíme, bychom vždy měli brát na zřetel účel půjčky. Finance k nákupu auta či k pořízení bydlení bývají rozumně využité, ovšem v případě finanční injekce na věci spotřební povahy, jako je dovolená či úhrada nájmu, bychom si měli dát velký pozor. Má-li totiž žadatel problém s těmito základními věcmi může zakrátko dlužit i vám.

„Při přemýšlení o poskytnutí půjčky často stačí selský rozum a jednoduchá matematika. Z čeho bude dotyčný půjčku splácet? Má nějaké zajištění pro případ, že by se dostal do zdravotních problémů? Jaké budou dopady jeho případných problémů na můj život?“ radí Mgr. Radka Šulcová ze společnosti ProcesInvest.

Dobré slovo mnohdy nestačí

„Velmi obvyklé bohužel je, že se půjčky odehrávají pomocí ústní dohody. Ta je sice častou formou právního úkonu – rohlíky u pekaře si také kupujete bez písemné smlouvy –, ale u soudu se pak těžko prokazuje,“ říká Mgr. Radka Šulcová ze společnosti ProcesInvest.

Rady týkající se půjčování v rámci rodiny se nikterak nemění ani s možným vstupem nového občanského zákoníku v platnost. I v případě těchto půjček tedy právníci doporučují alespoň zachycení obsahu smlouvy písemně. Pokud se však jedná o větší částku, je vhodné využít i další zajišťovací instrumenty, například notářský zápis se svolením k vykonatelnosti či zástavní právo. „Čím je objem půjčených peněz větší, tím obezřetnější bychom měli být. Současně s objemem financí se totiž zvyšují i tzv. transakční náklady, tedy náklady nutné na případnou poradu s právníkem, zajištění zástavy a podobně,“ vysvětluje Šulcová. Od této filozofie se odvíjí také advokátní tarify. Jsou vlastně kompromisem mezi myšlenkou, že odměna by měla odrážet velikost sporu, a názorem, že z hlediska náročnosti je spor o jednu korunu často zdlouhavější než o milion korun. Odměna tedy se vzrůstajícím předmětem sporů sice vzrůstá, ovšem nikoli lineárně.

S novými službami lze vyřešit i zdánlivě neřešitelné situace

Nesplácené půjčky v rámci rodiny s sebou často nesou velmi smutné příběhy, které končí i osobními tragédiemi. I v České republice však již v současnosti existují možnosti, jak se svých práv domoci a kromě dobrých vztahů nepřijít ještě o své celoživotní úspory.

Paní Eva je vdova a ze svých celoživotních úspor poskytla svému synovi milion a půl korun na rekonstrukci rodinného domu. Její odměnou mělo být právo na doživotní bydlení. Toto právo se však postupně změnou poměrů v rodině stalo sporným, a celá smlouva navíc nebyla optimálně ošetřena písemnými podklady. „Paní Eva se na nás obrátila v neřešitelné situaci, kdy se vlastně ze dne na den stala bezdomovkyní,“ vysvětluje Mgr. Šulcová ze společnosti ProcesInvest, která se zabývá externím financováním soudních sporů. Paní Eva kvůli půjčce navíc neměla již žádné peníze, které by mohla investovat do soudního sporu se svým synem. Možnost externího financování sporu naštěstí všechny vstupní náklady, jako honoráře advokáta a soudní poplatky, pokrývá.

Klient navíc nenese na svých bedrech riziko případného neúspěchu a za tuto službu platí procentuální podíl z vysouzené částky pouze tehdy, pokud u soudu uspěje a dočká se i reálného plnění od protistrany. „U soudu se nám naštěstí podařilo poskytnutí půjčky prokázat alespoň pomocí písemných podkladů a faktur. Spor rodinné situaci bohužel nepomohl, ale paní Eva má zase střechu nad hlavou,“ uzavírá smutný případ Mgr. Šulcová.