Riziko nevydařených rodinných výletů

Čemu dát přednost: sóĺo výletům, nebo hromadným akcím?

Spousta rodin se vydává na všelijaké akce pořádáné k různým výročím a oslavám, nebo na sportovní dny. Jiné rodiny zas dávají přednost svým soukromým zájmům a šlapou si po horách, objíždí hrady a zámky, a pak jsou ještě rodinky sportovní, vyrážející třeba i s malými dětmi na kolech.

Než se rozhodnete, čemu dáte přednost, zvažte budete-li vážit dlouhou cestu autem do míst, která třeba neznáte, a kde se koná zajímavě vypadající hromadná akce. Možná pojedete vlakem, a odpadne vám starost s parkováním, ale zas budete celý den nosit všechna zavazadla při sobě (a hlavně na sobě).

S úplně maličkými dětmi není moc rozumné se vypravit do davů lidí, a snad žádného rozumného rodiče nenapadne vzít mimino na hudební festival v přírodě. Rámusu spousta, klid žádný, neužijete si vy, a dítko už vůbec nebude mít svůj režim a pohodlí. Místo zážitku vás bude čekat nervozní hledání místa, kde dítě přebalit, nakrmit a nechat prospat.

Výlet rodiny s dětmi by se měl plánovat podle potřeb nejmladšího účastníka. Možná milujete historii, zajímají vás osudy majitelů hradů a zámků, rádi se podíváte na zajímavé exponáty. Bude ale stejně nadšené předškolní dítko?

Otrávený a nerudný potomek dokáže navodit atmosféru „na zabití“, a máte-li ukňouraných dětí víc, neprocházíte výletem, ale očistcem. Několikahodinové túry jsou pro dítě zátěží, kterou rozhodně nezvládne v pohodě, a dokonce i puberťáci (jinak plní energie) se unaví mnohem dřív, než dospělý.

ZOO nebo muzeum

Výlet do ZOO potěší děti každého věku. Malí nemusí šlapat pěšky, po cestách je pohodlně provezete v kočárku, starší děti si odnesou spoustu zážitků třeba z krmení zvířat, pozorováním opic nebo třeba přihlížením výcviku lachtanů. Každá Zoo pamatuje na své nejmladší návštěvníky a má pro ně herní zákoutí nebo koutek se zvířaty, která děti mohou pohladit či nakrmit.

Návštěva klasického muzea zaujme spíše starší děti, i když jsou muzea různá, nejen ta se sbírkami kamenů a brouků. Muzeum vláčků jistě zaujme kluky každého věku, muzeum hraček nabídne něco jak holkám tak i klukům. Ani technické muzeum nebude starší děti nudit.

Skanzeny jsou výborným prostředkem, jak ukázat dětem způsob života našich předků. Ti nejmenší se spíš jen pokoukají z kočárku, ale už předškoláky leccos ve skanzenu zaujme. Pokud máte při obchůzce nejmenšího člena rodiny v nosítku na zádech, dejte mu možnost se tak po půldruhé hodině dostat ze sedačky do jiné polohy (chodící dítko se rádo proběhne).

Na kole s rozmyslem

Rodinný výlet na kole naplánujte tak, aby trasu zvládly i děti, jedoucí na vlastním kole. Dlouhé a strmé kopce vyšlápne s obtížemi i trénovaný cyklista, dítě takovou trasu těžko zvládne. A pobízet k výkonu křikem, takový způsob jednání na výlet vůbec nepatří.

Jízda na kole s nejmladšími dětmi se řídí předpisy – dítě musí být v sedačce připoutáno, nohy nesmí jen tak „blimbat“ , a dítě bez helmy na kolo vůbec nepatří. Bezpečnější jsou sedačky, kdy je dítě umístěno vzadu, kde sice nemá takový rozhled, ale je chráněno před hmyzem a větrem.

Zadní sedačky na kolo mají také vyšší opěradlo a stupátka opatřená řemínky pro uchycení dětských nohou. V takové sedačce si malý cestovatel často i zdřímne, a nemusíte se bát, že strčí nohy do drátů zadního kola.

Kryté vozíky za kolo jsou poslední roky k vidění častěji, a není divu. Dítě je chráněno před nepřízní počasí, do vozíku lze namontovat dětskou autosedačku a navíc se do prostoru vejdou dvě, takže pojud máte dvojčata, poberete je obě.

Vlakem – to je zážitek

Zkuste se zeptat některého z tříleťáků, zda už někdy jeli vlakem? Málokterý se může pochlubit, že zná jiný dopravní prostředek, než rodinné auto. Takže takový výlet motoráčkem do přírody se bude dětem určitě líbit.

Vyberte si klidnou trasu, v přecpaném vlaku si těžko budete moct povídat s dětmi o tom, co vidíte z okna vlaku. Cesta by neměla trvat dlouho, hodinka postačí, jinak se mladší děti začnou nudit a musíte vymýšlet zas jinou zábavu.

Neberte zbytečnosti

Na výlet není potřeba brát polovinu zásob ze spíže, postačí malá svačina (větším jedlíkům větší) z potravin které se nekazí. Měkké salámy a čokolády nechte nejen v teplých dnech raději doma – salám by mohl zezelenat, než svačinu někde rozbalíte a z čokolády bude lepkavá nechutnost, kterou ze staniolu ani nevybalíte.

Nezapomeňte na pití (ne přeslazené, bývá pak ještě větší žízeň), na čistící ubrousky dětem na ruce, přibalte nějaké ovoce nebo zeleninu podle chuti výletníků. I tady respektujte spíš oblíbené jídlo dětí, unavený malý výletník si dokáže postavit hlavu a nejíst.

Využijte možnosti zajít s dětmi na oběd. Není-li například na hromadných akcích možnost jiného teplého jídla, než párek v rohlíku (určitě ho i vaše děti mají rády) nebo opečený buřtík, netrapte se vhodností takového jídla. Výjimečně si lze dopřát i takovou „lahůdku“.

Dobré boty, základ spokojenosti

Vhodnou obuv obujte nejen dětem, ale také sobě. Není nic horšího, než boty, které dřou a tlačí, těžké a neprodyšné obutí vás unaví už během první hodiny putování. Do bot patří bavlněné ponožky, stejně tak by i prádlo nemělo být ze syntetických materiálů.

Myslete na pohodlí své, i dětí: oblečení takové, abyste si mohli odkládat nebo obléct navíc podle počasí svetr nebo lehkou bundu. Savé a prodyšné materiály zaručí spokojený pocit, pak stačí už jen přibalit do batůžku pláštěnky (kdyby náhodou pršelo) a můžete vyrazit.