Singlers, část 1. – Sexuální vyhoření

Termín „single“ nebo taky „singler“ pochází z angličtiny a označuje člověka, který žije momentálně nebo dlouhodobě bez stálého partnera. Odpůrci zavádění anglikanismů do českého jazyka mi jistě odpustí, že přestože jsem si vědom českých ekvivalentů ( např. nikoho nemá, je sám / sama, je svobodný / svobodná, s nikým nechodí, atp. ), budu se i propříště držet termínu „singler“ a to ryze z praktických důvodů – je to kratší.

V tomto a několika následujících článcích a zamyšleních se tedy seznámíme s intimním životem takových lidí a s aspekty, které přináší. A aby bylo možné toto téma vytěžit a využít do jeho maximální šíře, je pro vás – čtenáři a čtenářky – nyní nově otevřena možnost zapojit se do přípravy nových témat rubriky intimnosti. Stačí, když napíšete svůj návrh či postřeh a odešlete jej na adresu schrankanavrbe@gmail.com.

A aby nebyli ošizeni ani ti, kteří fungující a pevný partnerský svazek mají, je pro ně schránka otevřena rovněž a stejnou měrou. Tedy se budu těšit na vaše náměty a nyní již k dnešnímu tématu..

Syndrom vyhoření klasického (angl. burnout…) jistě není třeba nijak obšírněji představovat. Dnešní pracující člověk se s ním setkává často u sebe anebo svých kolegů. Je to noční můra manažerů a časté téma různých motivačních programů a teambuildingových aktivit – kterak se syndromu vyhoření vyhnout.

Dříve se říkalo prostě, že dotyčný „nemá šťávu“. Dnes – v době kdy na prakticky všechny úkazy každodenního života máme nějaký trefný anglický termín a otevřenou internetovou diskusi – už je to problém separovaný, popsaný, zdokumentovaný a řešitelný. Alespoň pokud se jedná o pracovní rovinu a výkony v zaměstnání. A ačkoli se nabízí možnost, zda i sexuální vyhoření není to samé – jen v jiné pracovní oblasti – není tomu tak.

Vyhoření, neboli zjednodušeně – ztráta motivace, snížení výkonu, nedostatek invence, a problémy které z toho vznikají – vás může postihnout i v jiných oblastech života. A my se dnes podíváme na to, jak to vypadá, když vás takové vyhoření postihne v ložnici.

Singler, neboli člověk který nenachází pravidelné sexuální uspokojení v náruči stálého milujícího partnera, je nezřídka nucen pravidelně, nebo příležitostně, hledat takové uspokojení u partnerů nahodilých. Seznámí se v baru, na schůzce s přáteli, vzpomene si na někoho ze své minulosti, na koho ( naštěstí! ) nesmazal číslo, a po úspěšných úvodních formalitách s dotyčným / s dotyčnou přejde do fáze „komunikace na fyzické úrovni“.

Takové či podobné schéma se opakuje, a pokud z některého takového podniku nevznikne singlerovi nový vztah, pokračuje v individuální periodě s nahodilými známostmi nadále. A tím si potenciálně zákládá na problém.



Sexuální styk dvou lidí totiž není – a nikdy nebyl – záležitost pouze tělesná. Singler, který si tímto způsobem „supluje“ přísun uspokojení, získává dlouhodobě pouze uspokojení fyzické.

Duševní stránka věci ( přestože nemluvíme hned o lásce.. ) zůstává zatlačena do pozadí a pomalu vytváří v singlerově nitru emoční vakuum. A přestože síla pohlavní touhy neklesá, a zážitky s příležitostnými sexuálními partnery jsou i nadále skvělé, začíná v jedinci narůstat pocit neuspokojení, rozčarování, smutku.
 
První příznak bývá ten, když se snigler přistihne, jak v náruči partnera dumá, jestli v práci vypnul při odchodu počítač. Pokusí se vyměnit partnera, prodloužit periodu takových kontaktů, a za nějaký čas si uvědomí, že rozmrzele sedí před televizí, zatímco se v jeho telefonu tísní nepřečtené SMS plné touhy.

Proč tomu tak je?

Říká se, že: „..po sexu bývájí zvířata smutná.“ Aby také ne. Pokud chce lidský jedinec udržovat svůj sexuální život v rovnováze, měl by naplňovat rovnoměrně obě jeho roviny – tedy fyzickou i duševní. Ani jedna sama o sobě, nepřináší dlouhodobě klid a uspokojení.



Tedy budete-li udržovat ryze sexuální poměr s někým, kdo je vám bezprostředně po styku v myšlenkách vzdálen na dohled Hubbleova teleskopu, bude to pro vás mít přínos stejně nevalný, jako když budete udržovat kontakt s někým, kdo vám bude jen donekonečna popisovat a líčit „cobykdyby“.

Co s tím?

Častou chybou singlerovou bývá v takové chvíli výměna milence za nového, „zajímavějšího“, který bude pravděpodobně chvíli vzbuzovat větší porci vášně, ale ve výsledku se za čas ukáže, že bez emocí „to“ prostě není ono, a lhostejno zda je dotyčný Evžen, nebo Juan – Růženka, nebo Adriana.
 
A ačkoli se z předchozích odstavců může zdát, že jediné řešení je v náruči stálého partnera a sex bez lásky nemá cenu, je i to pravda jen z určitého úhlu pohledu. Pokud jste se již dostali do fáze sexuálního vyhoření a nyní někde trucujete zatímco vaším obývákem burácí nejlepší pasáže z „Deníku Bridget Jonesové“, nemá smysl vám radit ať zahodíte zmrzlinu (nebo pivo) a vyrazíte do ulic hledat stálého partnera.



Stejně tak i sex bez lásky může být kvalitní, přínosný a dobrý. Ale pro vás je v tuto chvíli nejvhodnější terapií zpomalení, když už ne přímo pauza. Váš emoční deficit vám nyní bude pravděpodobně podrážet nohy do té doby, dokud se vám nepodaří jej doplnit z alternativních zdrojů. A přestože se možná bude chvílemi ozývat slabý hlas pohlavní touhy, nebude mít zdaleka takovou sílu, aby vás přinutil udělat další zbrklost. Není kam spěchat.

Užijte si ten čas pro sebe a vůbec se nestyďte pořádně si odpočinout. Následně – až se vám podaří znovu „dobít“ vaše emoční baterie, zmizí potřeba dobíjet je v náruči sexuálního partnera a vy se tak můžete oddat čistému požitku z uspokojení fyzického. Ale nyní již – po překonané zkušenosti – v rozumné míře!

Autor: Pavel Vrba
25. února 2009