Spánek jako klíč ke spokojenému vztahu?
Pokud se právě nacházíte ve fázi čerstvé zamilovanosti, nejspíš toužíte hlavně po tom, abyste si byli neustále blízko. Zbožňujete okamžiky těsně před usnutím, kdy ležíte v posteli, více či méně propletení, neřešíte, jestli máte jednu deku nebo dvě, dostatek prostoru ani zda se tak pohodlně vyspíte. Potřebujete jen cítit jeden druhého. Nicméně jednoho dne zamilovanost skončí, přijde každodenní realita a s ní se začne vtírat i otázka, jak vlastně budete vy dva trávit společné noci. Den ode dne bude totiž stále zřejmější, že skutečnost, jak se vyspíte, může mít nepřekonatelný vliv nejen na to, jak v následujících hodinách budete vnímat svého partnera, ale i na kvalitu celého vztahu.
Dorůžova vyspinkáno?
Jen si pro začátek zkuste uvědomit, jak jste na sebe vzájemně naladěni během všedních dní a víkendu. Obrovský rozdíl! Večer během týdne prostě musíte jít spát v určitou hodinu, ráno nesnášíte budík, který každému z vás navíc zvoní v jiný čas. O víkendu místo toho můžete lenošit, chodit do postele, kdy se vám zamane, dostáváte prostor chovat se daleko přirozeněji, i co se spánku týče. Kdybyste si každý mohl dovolit řídit se svými vlastními biologickými hodinami i jindy než jen ve volných dnech, bylo by to ideální.
Ale většinou je to tak, že vaše přirozené spánkové požadavky mají smůlu. Nemožnost nastavit si spánek tak, jak potřebujete, je dnes naneštěstí brána jako cosi, co je normální. Nejvíc trendy je přece spát dvě tři hodiny denně, zvládat mraky povinností a nedávno dokonce jedna reklama na pánský pleťový krém začala hlásat, že spánek se přeceňuje. Naopak – podceňuje. Spíme stále méně, stále hůře a divíme se, že nám to přestává fungovat nejen v soukromí!
Deficit a jeho následky
Jak ukazují průzkumy kvality spánku, na rozdíl od 70. let 20. století spíme o 1,5 hodiny méně! Sotva šest hodin, přičemž doporučovaný průměr se pohybuje kolem osmi hodin. Před vynálezem žárovky naši předci spávali dokonce i více než devět hodin denně, protože pro ně bylo přirozené akceptovat cykly dne. My dnes místo toho pořádáme spíše závody v tom, jak málo nám k odpočinku bude stačit. Ale co tím získáváme, když druhý den stejně prožijeme v únavovém oparu?
Je vědecky prokázáno, že pokud se jedinou noc vyspíme méně, než potřebujeme, budeme se celý následující den pohybovat asi v takovém rozpoložení, jako bychom měli v krvi 0,8 promile alkoholu! Ruku v ruce s tím pak jde také jistá ztráta inteligence. Jedna hodina spánkového deficitu vám snižuje IQ o jeden bod, každá další hodina vám pak ukradne body dva.
Takže pokud byste chodila spát každý všední den o dvě hodiny později, budete na konci týdne o 15 bodů IQ chudší. A to už z normálního člověka s IQ 100 dělá lehce mentálně retardovaného tvora s IQ 85! Kromě toho se omezí schopnost se soustředit, koordinovat pohyby, myslet kreativně, rychle a včas reagovat. Na frak dostane vaše empatie, možnost si pamatovat, co je třeba, nebo chuť pohybovat se mezi lidmi.
Soukromé peklo
Což o to, v práci to ještě nějak dáte. Jenže pak přijdete domů a nastane pravé peklo. Vinou nevyspání vám i nadále všechno poleze doslova na nervy – a nejvíc ten, který je vám nejblíž, tedy váš partner. Bude se moct přetrhnout, a stejně nic neoceníte. Sotva se k vám bude chtít přiblížit, odeženete ho jako obtížný hmyz a mozek při tom všem bude asi jako před explozí.
Nejraději byste před únavou, podrážděností a hromadícími se úzkostmi nebo pocity sebenenávisti (protože uvnitř víte, že se nechováte spravedlivě) někam utekla, ale není kam. Před sebou nikdy neutečete. A přestože vedle sebe můžete mít sebetolerantnějšího muže nebo vy sama můžete mít trpělivosti s nevyspalým chlapíkem na rozdávání, jednoho dne si uvědomíte, že váš vztah je najednou víc než o čemkoli jiném… o napětí.
V takových chvílích vám jenom sotva dojde, že za tím vůbec nemusí být povahové nedostatky toho druhého, případně vaše neschopnost fungovat společně. Za všemi těmi disharmoniemi může spíš docela dobře být fakt, že jste jeden, druhý nebo oba nevyspalí!
Pokles vztahové tolerance
Problémy, které do vztahu zanese únava z nevyspání, se časem budou stupňovat. Už samotná postupující délka vztahu přirozeně snižuje potřebu chválit druhého, oceňovat jeho kvality, oplácet jeho vstřícnost. Nedostatek spánku tyto procesy jenom zrychlí a přidá k nim také v mnoha případech narůstající odpor k fyzické blízkosti.
Proto také řada postarších manželů – sotva vyletí děti z hnízda – sahá po možnosti mít oddělené ložnice. A jejich vztah se rázem stabilizuje! Mimochodem, oddělené ložnice, to je také téma samo pro sebe. U nás v Čechách spíše odmítané, ale například v USA odděleně nocuje až pětina párů! I v Evropě to bylo dlouho normální. Byly dámské ložnice a pánské pokoje, ale průmyslová revoluce přivedla lidi do měst, ve kterých bylo třeba se uskromnit, manželé končívali v jedné místnosti… a žádná sláva to tedy nebyla.
Troufám si tvrdit, že ani v období zamilovanosti není normální mít každý večer chuť dělit se o prostor určený k odpočinku s tím druhým. Můžete milovat sebevíc, ale pokud se kvůli partnerově chrápání nevyspíte, láska bude rychle vystřídána neladem. Zvlášť teď, v době plné nedostatku soukromí, mi oddělené ložnice vůbec nepřijdou jako špatný nápad!
Každý sám, a přesto spolu
Mít totiž možnost odejít v případě potřeby (tedyne nutně denně!) do vlastního pokoje, mít možnost odpočinout si a vstoupit do nového dne v dobré kondici, to pak přece také znamená daleko větší touhu být s tím druhým. Budete tak také ušetřeni mnoha dohadů. Například kvůli tomu, že chcete jít spát v jinou dobu než partner, že jeden z vás chce větrat, druhý topit, že jeden si touží číst, druhý nikoli…
To jsou zbytečné důvody ke sporům. A to, že v den, kdy nejste ve své kůži, budete spát jinde, se z mnoha pohledů jeví nakonec spíš jako projev úcty a tolerance vůči partnerovi, který by jinak vaše nenaladění odnesl. Nemluvě o tom, že byste ho přece tím, že vedle něj nemůžete spát (protože máte třeba hlavu plnou starostí, které s ním ani nesouvisí), taky jen zbytečně budila. Pokud se totiž jeden z partnerů ve spánku pohne, je víc než 50% pravděpodobnost, že polohu ve spánku změní i druhý! Tak proč se vzájemně trápit tím, že se nevyspíte a připravíte si následující den ještě o něco náročnější?
Vědecké důkazy
Na téma kvality spánku a související kvality vztahu už byly provedeny dokonce také mnohé průzkumy. A ty fakt, že každodenní spolubytí v jedné ložnici, notabene v jedné posteli, neznamená vždy výhru, potvrzují.
Například v roce 2009 se ve spánkových laboratořích na britské University of Surrey ukázalo, že páry, jež spolu spí v jedné posteli, pokračují ve svých sporech. Rozebírají je právě před spaním, kdy by jedinou konverzací mělo být něco, co vás ukolébá, což hádka určitě nedokáže. Pokud se pohádáte, jen těžko usnete – a určitě ne kvalitně. A ráno na spor možná zase navážete.
Co se spánku týče, máme v sobě totiž podvědomě zapsanou značnou dávku sobectví, které nás vede k tomu, abychom si prostor pro kvalitní spánek podle potřeb vydobývali mnohdy až agresivně. Ale je to jen podprahová snaha v rámci pudu přežití! Protože naše tělo ví, že když si neodpočine, vystavuje se mnohému riziku…
Zajímavé výsledky přineslo i bádání Kalifornské univerzity v Berkley, které na 60 párech ve věkovém rozmezí 18–56let potvrdilo, že nevyspalí partneři cítí neochotu být v blízkosti toho druhého, dotýkat se jej, komunikovat, nevidí na něm nic pozitivního, a dokonce o něm ani nechtějí mluvit s nikým třetím!
Jak si kdo ustele…
Pokud právě v duchu rekapitulujete, kolik nedorozumění u vás doma asi vzniklo právě kvůli nedostatku nebo nekvalitě spánku, klidně v tom pokračujte. A hlavně se zkuste zbavit dogmatu, že partneři musí být pořád spolu, že manželská postel je povinná, že vy musíte obětovat svůj odpočinek na oltář odpočinku partnera a podobně. Jakkoli je normální dělat ve vztahu kompromisy, v případě nedostatku spánku je každý další kompromis hřebíčkem do rakve vašeho vztahu i fyzického zdraví.
A vůbec nejlepší bude, když to s partnerem hlavně nejdřív proberete. Třeba ho ničí totéž co vás a jen oba mylně nedostatek spánku přeměňujete v nespravedlivý a neopodstatněný vztek na toho druhého… Protože ono vážně platí, že když se vyspíte dorůžova, má ten příjemný, optimistický nátěr všechno kolem vás. Včetně intimního vztahu.
Jak se podepíše nedostatek spánku na vašem zdraví?
Sníží se imunita, což mimo jiné znamená také rostoucí riziko vzniku rakoviny. Zvedne se tlak a ruku v ruce s tímto faktem také vzroste riziko srdečně-cévních onemocnění. Vystavíte se riziku rozvoje některé z duševních nemocí (deprese,úzkosti…).
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie
