Standardy českého sexuálního chování: První soulož kolem 18, pak promiskuita a nevěra
Období první zamilovanosti nebo prvního polibku se u mužů a žen v České republice podstatně neliší. V posledních deseti letech toto období mladí lidé prožívají kolem 15. roku věku. První láska bývá velmi intenzivní a emotivní, často ji také provázejí obavy. Strach z prvního polibku a první schůzky však velmi rychle přeroste v první zamilovanost, která bývá díky novým a dosud nepoznaným zážitkům tak silná, že si ji lidé pamatují celý život. Poznávání opačného pohlaví a první zamilovanost jsou přirozenou součástí dospívání a souvisí s hormonálními změnami.
Dívky k odlišnému vnímání opačného pohlaví docházejí většinou dříve než chlapci. Věkový rozdíl ve vývoji a v dospívání se však postupem času vyrovnává a věková hranice, kdy nevinné dětské lásky přerostou v opravdové sexuální vztahy, je u obou pohlaví stejná.
V průměru o dva roky později, tedy v 17 letech, začínají dívky i chlapci provozovat první nekoitální aktivity. V tomto věku se mladí lidé věnují především neckingu, což je mazlení a dotýkání se partnera od pasu nahoru. Petting, tedy mazlení a dotyky na všech částech těla, se v posledních letech oddálil a páry jej zahajují až kolem 18 let. V tomto věku muži i ženy také začínají navazovat první delší partnerské vztahy.
PRVNÍ SOULOŽ
Muži i ženy zahajují pohlavní život přibližně ve stejném věku. První soulož dnes mladí lidé prožívají v průměru kolem 18 let. Studie, které proběhly v České republice za posledních 20 let, však prokázaly, že přes 8 % dívek a až 12 % chlapců mělo první pohlavní styk již před 15. rokem života.
Na to by měli myslet zejména rodiče dívek, kteří mají v úmyslu chránit svou dceru proti rakovině děložního čípku. Vakcinace proti této nemoci totiž dosahuje nejvyšší účinnosti ještě před zahájením pohlavního života. Z toho důvodu je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění dívkám ve 13 letech. Rodiče mohou volit ze 2 očkovacích látek.
Zajímavostí je, že pomalu vzrůstá počet žen, které v sexu experimentují. Například o osobní zkušenosti s análním pohlavním stykem v dnešní době hovoří každá pátá žena.
JAK STŘÍDÁME PARTNERY
Češi obecně patří k promiskuitním národům, tedy za svůj život vystřídají až několik sexuálních partnerů. Lidé, kteří žijí v 25 letech v pevném partnerském svazku, nemusí mít stejného partnera například i ve 40 letech. Statistiky ukazují, že ženy mají za svůj život pohlavní styk v průměru s pěti a více muži.
Muži mají k promiskuitě obecně větší sklon než jejich polovičky, průměrně totiž vystřídají až 10 partnerek. Jen necelá polovina z nich pak udává méně než pět sexuálních partnerek. Naopak deset a více partnerů přiznává více než 20 % mužů a 14 % žen.
V dnešní době není v populaci neobvyklý ani sex s náhodnými partnery. Tuto zkušenost uvádí přibližně 66 % mužů. Přes 40 % z nich mělo pohlavní styk s více než čtyřmi náhodnými ženami. Sex s neznámým mužem přiznává téměř 40 % žen.
MIMOMANŽELSKÉ STYKY aneb jsme nevěrní?
V posledních patnácti letech došlo k mírnému poklesu mimomanželských sexuálních styků. Dnešní populace navíc považuje sex mimo manželství za morálně nepřijatelný. Paradoxem je, že i přesto se k němu staví relativně tolerantně. Zatímco v roce 1998 nevěru přiznala téměř polovina vdaných žen a dokonce dvě třetiny ženatých mužů, o deset let později se k ní přiznalo už jen 34 % žen a 55 % mužů.
Se střídáním partnerů úzce souvisí přenos pohlavních chorob. Lidé se domnívají, že pokud zůstanou ve vztahu věrni, jsou tak chráněni před možným onemocněním. To však předpokládá také partnerovu věrnost a dokonce znalost celé jeho sexuální historie.
Lidé nemusí po pohlavním styku s nakaženou osobou vždy onemocnět, mohou se však stát přenašečem nemoci a dále ji šířit. Před některými pohlavními chorobami neposkytuje 100% ochranu ani kondom. Například viry HPV, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku, se přenášejí i při nekoitálních praktikách. Kromě toho dnešní páry používají kondomy coby způsob ochrany stále méně.
JAKOU POUŽÍVÁME ANTIKONCEPCI
V posledních dvaceti letech výrazně klesá počet párů, které při sexu spoléhají na přerušovanou soulož. Tuto skutečnost lze přičítat osvětě v sexuální oblasti. Zatímco na počátku 90. let minulého století uvedlo přerušovaný styk jako jedinou antikoncepční techniku 40 % párů, v roce 2008 ho praktikovalo jen 15 % lidí.
Naproti tomu vzrůstá význam antikoncepčních pilulek a hormonální antikoncepce. Ještě v roce 1993 uváděla zkušenost s hormonální antikoncepcí pouhá pětina lidí. V dnešní době je u nás její používání již na dobré evropské úrovni (v roce 2008 byla nezbytností pro téměř polovinu párů).
Za posledních dvacet let se rovněž snížil počet párů, které při sexu používají prezervativ. Ženy si chtějí raději užít styk bez něj, což jim z hlediska ochrany před otěhotněním umožňuje i hormonální antikoncepce. Používání kondomu tak v České republice můžeme považovat za nedostatečné (v roce 2008 po kondomu sáhlo jen 14 % žen). Klesl také význam nitroděložního tělíska. Už jen 2 % párů dnes spoléhají na princip plodných a neplodných dnů.
POZOR NA NEMOCI
Vzhledem k relativně vysoké promiskuitě české populace a snižování významu kondomu při sexu vzrůstá riziko pohlavních chorob. Mezi obávané smrtelné pohlavní choroby se řadí AIDS – nemoc způsobená virem HIV a syfilis. K dalším neméně závažným nemocem patří kapavka a chlamydie.
