Strach z telefonování | E15.cz

Strach z telefonování

Strach z telefonování
ZDROJ: Ženy - E15

Veronik Kavenská

Člověk dnešního typu by se klidně mohl nazývat „homo telefonicus“. Telefon je tak běžnou součástí jeho života, že najít někoho, kdo ho nevlastní, je jako narazit na relikt z pradávné minulosti. Ovšem ne všichni se s ním dokážou sžít bez problémů. Pro jednoho je nenahraditelným pomocníkem, pro jiného zase příčinou neovladatelné úzkosti.

Telefon nosíme u sebe na každém kroku, někteří s ním dokonce i spávají a obecně se předpokládá, že přes něj budeme k zastižení v kteroukoli denní i noční dobu. Kdokoli může kdykoli narušit naše soukromí a konverzovat s námi, ať už si zrovna
čistíme zuby, uléháme po nedělním obědě, nebo zkoušíme v kabince nové
šaty.

Většina z nás s takovými praktikami nemá problém. Je připravena po stisknutí tlačítka věnovat svou pozornost komukoli, kdo se právě nachází na druhém konci pomyslného drátu. Horší je to s těmi, které tato situace natolik ochromuje, že
se jí vyhýbají nebo ji snášejí jen za cenu silného psychického utrpení. S těmi, kteří trpí strachem z telefonování.

„Už dlouhou dobu pozoruji, že mám strach z volání. Neberu cizí čísla, a pokud nemusím, nevolám ani já. Mám s tím dost problémy, protože se mi lidi nemůžou dovolat. Už jsem přemýšlela, že zruším telefon nebo dám číslo jen těm nejbližším
pro případ nouze,“ svěřuje se na Zpovědnici.cz jedna žena. A není v tom rozhodně sama.

S podobnými zkušenostmi se na internetových diskusích svěřují desítky, ne-li stovky lidí různého věku a pohlaví. Jejich strach je v „lepších“ případech přivedl
k tomu, že volají, jen když už opravdu není zbytí, v těch horších je připravil o vztahy, na kterých jim záleželo. „Když mi bylo sedmnáct, rozešla jsem se kvůli fobii z telefonování s přítelem. Vždycky mi chtěl zavolat, a já mu to nezvedala. Nemohla
jsem. Když mi začal zvonit mobil a na displeji se objevilo jeho číslo, roztřásly se mi ruce a srdce mi bušilo tak, že jsem myslela, že každou chvíli zkolabuju. Věděla jsem, že kdybych to zvedla, nedostanu ze sebe stejně ani slovo, možná jen nějaký divný chraptivý zvuk. Takže jsem telefon držela v ruce, potila se, modlila se,
ať už to hlavně skončí a přestane zvonit, a nikdy ho nezvedla. Pak jsem se všelijak vymlouvala. Styděla jsem se říct mu, že se prostě bojím telefonovat, a on mě podezříval, že mu něco tajím a že někoho mám. Byla to taková muka, že jsem vztah po několika měsících musela skončit,“ svěřuje se dvacetiletá studentka
Soňa.

Třicetiletá učitelka Karolína zase kvůli strachu z telefonování ztratila několik kamarádů: „Měli pocit, že s nimi nechci být v kontaktu a že se jim vyhýbám,“ vysvětluje.

Sociální fobie

Strach z telefonování spadá do jednoho pytle společně s dalšími potížemi,
jako jsou například strach z vystupování na veřejnosti, strach z kontaktu s novými osobami nebo strach z jedení před druhými. Jedná se o psychickou poruchu zvanou
sociální fobie. „Lidé trpící sociální fobií cítí nervozitu, napětí nebo nepříjemné tělesné příznaky, jako je červenání, bušení srdce, pocení, bolesti břicha ve společnosti jiných
lidí. Nejčastěji mají strach z odmítnutí, kritiky nebo negativního hodnocení druhými,“ vysvětlují ve své publikaci MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Beata Pašková, MUDr. Hana Prašková a MUDr. Dagmar Seifertová, CSc. „Mnoho lidí, kteří trpí sociální
fobií, se často navíc obává, že se v dané sociální situaci zcela přestanou ovládat, že je jejich strach přemůže a že začnou panikařit nebo ještě něco horšího. Trpící vědí, že ve skutečnosti jsou jejich obavy přehnané, nicméně nepomáhá jim to v ovládání úzkosti, kterou při vystavení situaci prožívají.“

Pokud víte, že vás některé běžné sociální situace dovedou silně rozrušit, může pro vás být velmi užitečné osvojit si několik uklidňujících technik. Tady je stručný popis těch, které někteří z nás využívají nejčastěji. Důležité je zjistit, která nejvíce sedí právě vám, a nacvičit si ji v klidu, v době, kdy se na nácvik můžete plně soustředit a důkladně si techniku osvojit. Pokud její použití budete mít pořádně „zaryté pod kůží“,
nebude už problém sáhnout po ní ani v době duševní bouře.

Univerzální pomoc neexistuje

A co tedy se strachem z telefonovánín dělat? Udělovat všeobecné rady, jak z potíží ven, obvykle mnoho pomoci nepřinese. Při studiu internetových diskusí na téma strachu z telefonování jsem narazila na mnohé svépomocné taktiky, mnohdy kreativní, mnohdy odvážné a ve všech případech šité na míru tomu, kdo je realizoval.

Někdo se zbavil strachu z telefonování „hozením do vody“,například tím, že přijal místo v telemarketingu, jiný postupným „osmělováním“, kdy začal zvedat telefony nejbližším a postupně tento okruh osob rozšiřoval, další si pomáhali tak, že se raději příliš „nepřibližovali ke břehu“ – tito lidé převáděli hovory raději do komunikace e-mailové, googlovali telefonní čísla, která jim volala, s cílem zjistit, o koho se jedná,
nebo si nechávali nahrát vzkazy do schránky a potom požádali o zavolání zpět svoji asistentku.

U každého zkrátka pomáhá něco jiného a každý je připraven vypořádat se se svým problémem do jiné míry, podobně jako na všechna rozbitá kolena nemůžeme dát stejně velkou náplast, a některá navíc potřebují vyčistit dezinfekcí, vybrat uvízlé kamínky, nebo dokonce šití.

Navzdory výše uvedenému však najdeme několik doporučení, která mohou pomoci komukoli z nás a u kterých není velké riziko, že by napáchala více škody nežli užitku. Jedním z těchto doporučení je osvojit si nějakou relaxační techniku. Může jít o pravidelné relaxace, jako je například autogenní trénink, nebo o osvojení nějaké jednoduché techniky, která vám pomůže se v psychicky náročné situaci zklidnit a zmírnit úzkost a nervozitu. Dalším obecným doporučením je učení se sociálním
dovednostem. Někteří lidé se bojí telefonovat proto, že například nevědí, jak zahájit hovor, co říci v případě odmítnutí nebo jak hovor ukončit.

Nacvičte si tyto fráze již předem, můžete poprosit o pomoc někoho, komu důvěřujete, a nacvičit situace společně s ním. Nejtěžší jsou vždy začátky. Když budete vědět, co v úvodu říct, zvládnete tento „rozjezd“ hladce a zbytek už půjde hladce samospádem. Pomoci může i pár opěrných bodů sepsaných předem na lístečku. MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Beata Pašková, MUDr. Hana Prašková
a MUDr. Dagmar Seifertová, CSc., ve své knize také radí vystavovat se situacím, kterých se člověk obává. „Vystavení se sociálním situacím vyvolávajícím úzkost postupně učí, jak těmto situacím bez úzkosti čelit. Každé vystavení zpočátku samozřejmě vyvolá napětí. Po vystavení se podnětu, ze kterého má člověk obavy, stoupá úzkost prudce nad hranici, kterou cítíme velmi nepříjemně, až nesnesitelně. Pak se úzkost zastaví. Úzkost se drží přibližně na stejné úrovni po různě dlouhou dobu. U některých podnětů to trvá minuty, u jiných i dvě hodiny. Po určité době ale vždy dochází k poklesu úzkosti. Při dalších expozicích je nárůst úzkosti čím dál menší, napětí trvá kratší dobu a pokles je rychlejší. Vesměs po opakovaných expozicích úzkost mizí úplně. Jedinec se na danou situaci otužil,“ vysvětlují.

Jestliže je pro vás vystavení obávané situaci krokem natolik velkým, že jej nezvládnete, můžete se o to nejprve pokusit ve fantazii, tedy ve svých představách.
Nehrozí vám zde žádné nebezpečí a můžete si tak celou situaci opakovaně
v klidu přehrávat. Další možností je rozdělit velký krok na více kroků malých. V případě strachu z telefonování např. začít tím, že vezmete telefon do ruky nebo že si zapnete hlasité vyzvánění. Dalším krokem může být vytočit číslo na pevnou linku a potom telefon zavěsit. Poté například zvednout telefon a předat hovor kolegovi.

Dále zavolat na nějakou neosobní linku, např. na informace o vlakových spojích, a požádat o nějakou informaci a tak dále. Určitě při troše vůle a snahy dovedete najít způsob šitý na míru právě vám. Pokud hledáte inspiraci, pomoci mohou i svépomocné příručky pro pacienty se sociální fobií. Důležité je hlavně to nevzdávat a také vědět, že ve svém boji nejste sami – nějakou formou sociální fobie trpí až 10 % z nás.

Pokud nepomáhá vůbec nic, nebojte se oslovit odborníka. Dobrou zprávou
je, že sociální fobie je dobře léčitelná psychoterapií, takže opravdu není třeba
udělat si z ní celoživotní partnerku.

Autor: Veronik Kavenská
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!