Také trpíte strachem ze tmy?

Tma je nám tak nepříjemná, že až 40 procent dospělých vychází ven po setmění jen s tíživými pocity. A téměř polovina z nich se užírá obavou, že se v ní stane něco negativního. Ti, kteří jsou na tom se svým strachem ze tmy hůře, nemohou ani usnout bez lampičky, zavřených dveří nebo přítomnosti jiné osoby.
Na nějakou noční bojovou hru v rámci letního tábora byste je nepřemluvili. Nejzávažnější případy nepříjemných pocitů pak ústí až ve zvláštní formy fobie. Například nyktofobii, chorobný strach z noci, či achluofobii, chorobný strach z temnoty. A fobie dokáže významně narušit kvalitu života.
Zpátky vám ji vrátí víceméně jen vhodná terapie Nejčastěji to bývá tzv. KBT neboli kognitivně-behaviorální terapie. Ta řeší nejen, proč se bojíte, ale také vás učí si vlastně zvyknout, udělat ze tmy (nebo jiného spouštěče strachu a úzkosti) běžnou součást života. Je to vlastně něco jako otužování – zvykání si na tmu a eliminace tzv. vyhýbavého chování, jímž je například zmíněná neochota opustit dům po setmění, jít do sklepa nebo zhasnout lampičku při usínání. Terapie sice není jednoduchá, ale zbavit se čehokoli, co vás omezuje, stojí za to!
NEBE, PEKLO, TMA...
S tmou je to zvláštní. Vždyť tady byla vždycky – Země už miliony let rotuje po své stejné ose, den se pořád střídá s nocí. Dlouhá tisíciletí právě tento rytmus určoval dobu činnosti a nečinnosti lidí. A proč by se kdo bál jen proto, že slunce zajde, práce ustane a kolem nastane klid?
Pravdou na druhou stranu je, že lidská fantazie je bezbřehá, a tma v tomto směru snese všechno. Byly a jsou tu pohádky a povídačky, strašidla vynořující se v příbězích, vždycky až se setmí. A na strachu lidí ze tmy hodně zapracovala církev, která po celá tisíciletí lidem opakovala: zlo je tma. Tedy i tma může být zlo nebo je ukrývá.
„Tma byla skutečně různými náboženstvími prezentována jako symbol zla, nebezpečí, ohrožení, nevědomí. Světlo naopak jako symbol osvěty, vědění, moudrosti, duchovního vzestupu a dobra. Pythagoras ze Samu tvrdil, že „dobrý princip zplodil řád, muže a světlo, a princip zlý stvořil chaos, temnotu a ženy. Svatý Augustin tvrdil, že Zlo-tma je nedostatek Dobrasvětla. Systematickým působením náboženství byly takto zřejmě vytvořeny v široké veřejnosti intuitivní základy strachu ze tmy, která je přirozenou součástí a podmínkou harmonické existence celé přírody, tedy i každého člověka,“ vysvětluje psycholog PhDr. Andrew Alois Urbiš z Beskydského rehabilitačního centra Čeladná, jediného zdravotnického zařízení u nás, které tmu využívá v rámci oficiální terapie (tzv. terapie tmou), tedy při uzdravování!
NÁVRAT DO HARMONIE
Terapie tmou do značné míry vychází z toho, že dokud kolem nás byla přirozená tma a nežili jsme zahlcení civilizačním světlem, byli jsme po psychické i fyzické stránce více vyrovnaní. Během tmy, kterou dnes vytlačuje umělé světlo, jsme regenerovali, neměli jsme šanci se přepracovat. Více jsme vnímali sebe, své potíže, mluvili jsme o nich, protože s odchodem dne prakticky nebylo víc co dělat. Ale čím víc tmy ubývá, tím jako bychom byli více rozkolísaní, nemocní. A co s tím může udělat cílený pobyt v absolutní tmě?
Terapeut Urbiš k tomu říká: „Svým způsobem navozuje tma podobný stav, jako když jsme spočívali v matčině lůně, v klidu, tichu a bezpečí. Organismus přijímá mnohem méně informací, než je obvyklé. A protože je zvyklý průběžně určité penzum informací zpracovávat, ocitne se během krátké doby v deficitu. Mluvíme o senzorické deprivaci, kdy člověk trpí abstinencí vnějších signálů.“ Člověk pobývající ve tmě vlastně nemá jinou možnost než být sám se sebou, zpomalit, nechat plynout své myšlenky…
MIMO PROSTOR A ČAS
Terapie tmou tu tedy není pro to, aby vás zbavila strachu ze tmy. Dává vám něco, troufám si říct, cennějšího: možnost znovu se najít, něco si ujasnit, ale také vyřešit si své nemoci, psychické potíže, dát sbohem stresu, stát se odolnějším, silnějším, vyrovnanějším, jistějším. Je prevence i řešení.
„Tma je v podstatě jakási neinvazivní terapie, kde vše probíhá samo podle aktuálních potřeb daného organismu. Ale klient musí respektovat rady a doporučení terapeuta. To znamená především nechat probíhající procesy plynout, sledovat je a nevyvíjet žádnou osobní volní aktivitu,“ popisuje Andrew Urbiš, který sám ve tmě prožil spoustu dní, nejdéle dokonce padesát v kuse.
Dunkel terapie je vždycky o dnech, v Čeladné minimálně o sedmi, během nichž jste sami ve speciálně upraveném apartmánu. Terapeut i lékaři jsou na dosah. Do tmy vás uvedou, naučí vás orientovat se v místě, na kterém budete, a pak nechají o samotě.
... PRO DOBRÝ POCIT
Pobyt ve tmě je docela určitě zážitek. Nikde nikdo. Žádné světlo, ticho. Jenom vy. Odehrávat se toho ve vás může spousta. „Převážně jsou to procesy a zážitky, které organismus samovolně,vypustil‘ a řeší ve vymezené době pouze to, co je schopen sám zpracovat. Samozřejmě za účasti terapeuta, který klienta doprovází a pomáhá mu porozumět tomu, co probíhá. Velmi dbám na to, aby se nerozvinulo něco, co nelze ve vymezené době pobytu zpracovat. Prostě jsem odpovědný za to, aby klient po ukončení terapie tmou odcházel vyrovnaný a s dobrým pocitem,“ ujišťuje zkušený terapeut s tím, že intenzita prožitku i složitost problémů, jež můžete ve tmě v sobě odkrýt, se podle jeho zkušeností stupňuje s narůstající délkou pobytu. Někdy je pak potřeba i navazující terapie. Ale to je velmi individuální a není to pravidlem. Stejně tak individuální je i to, jak vypadá váš další život „ve světle“. Návrat do něj je pro změnu zážitek v tom nejlepším smyslu slova.
NOVÝ ČLOVĚK, NOVÝ SVĚT?
Vše je jasnější. Svět jako by měl víc barev a ty zase více odstínů. Zvuky jsou výraznější, vnímáte detaily, které jste opomíjeli. Tím, že jste ve tmě zpomalili, dostáváte jakoby novou možnost poznat svět i sebe. Pozitivní účinky terapie tmou potvrzuje i Andrew Urbiš: „Ve tmě dochází ke zlepšení zrakové ostrosti a sluchu, což je ověřeno důkladnou diagnostikou před pobytem a po jeho ukončení. Výrazný účinek má tma na kardiovaskulární systém, snižuje hypertenzi a významně zlepšuje dýchací obtíže. U řady klientů se snížil výskyt psoriázy a často vymizely úporné ekzémy. Rehabilitační lékaři, kteří absolvovali pobyt ve tmě, tvrdí, že dochází k rychlejšímu hojení pohybového aparátu, a některé dříve narozené dámy zase, že po pobytu ve tmě došlo k vymizení vrásek. Je toho ještě mnohem více, proto jsem všechny poznatky shrnul v knize Terapie tmou.“
Když si to pak dáte všechno dohromady… není škoda se té tmy bát? Jistě, není všemocná, jak říká psycholog Urbiš, například pokročilé fyziologické změny v organismu léčit nedokáže. Ani vás nespojí s duchy vašich blízkých. Přesto má ohromný potenciál.
Civilizační stopy
Víte, že na Zemi už prakticky nenajdete místa se skutečnou tmou? Podívat byste se za ní museli na Kanárské ostrovy, do neobydlených částí Afriky nebo třeba do Chile, na poušť Atakama. Přirozené tmy je tak málo, že vznikají dokonce „rezervace temné oblohy“. U nás v Čechách najdete jednu například v Jizerských horách a druhou v Beskydech, a patří k velkým vzácnostem. Tma ve městech vlastně už dávno tmou není.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie.