Vybíráme jméno: Jak se může jmenovat?

Dnes si prozradíme, která jména jsou nejčastější, která jména naopak dítěti (alespoň v našem státě) dát nesmíte a jak snášejí nositelé méně častého jména svou odlišnost ~náct let po narození.

Statistika nuda je, má však cenné údaje

Chcete-li vybírat jména, možná stojí za to probrat se stránkami Českého statistického úřadu. Při bližším pročtení zjistíte, že náš národ není ve výběru jmen až tak kreativní. Více než čtvrtinu obyvatelstva tvoří osoby s 11 nejčastějšími křestními jmény. Je to téměř fotbalová jedenáctka, neb mezi mužské osazenstvo se probojovaly pouze 2 ženská jména (Marie a Jana). Takže, nejmenuje se váš přítel, manžel, tatínek, dědeček či tchán náhodou Jan, Jaroslav, Jiří, Josef, Martin, Miroslav, Pavel, Petr či Tomáš?

Do širšího výběru jmen, jejichž nositelé mají v republice více než 100 000 jmenovců se probojovalo celkem 26 jmen. Kromě výše uvedených se v této vybrané společnosti nachází též Alena, Anna, Eva, František, Hana, Karel, Kateřina, Lenka, Lucie, Michal, Milan, Petra, Václav, Věra a Zdeněk a tito lidé tvoří více než 40 % (přesně 43,5%) obyvatelstva České republiky.

Kdo vybírá jméno?

Tato otázka vypadá na první pohled hloupě – to je přece jasné, že rodiče dítěte. Odpověď není až tak jednoduchá. Kromě všech babiček, tetiček, strýčků, kolegyň z kanceláře a chlapů na pivě, jejichž názory sice můžete brát v potaz, ale taky nemusíte, vám do výběru jména mluví taktéž náš právní řád.
 
Vyhláška č. 301/2000 Sb., o matrikách, §18, praví:
“Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nebo domáckých nelze připustit. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské a naopak, aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věcí, dnů apod.), anebo jméno, které má žijící sourozenec.“

**

Co z toho plyne pro nás, obyčejné smrtelníky?

V praxi se používá seznam povolených jmen, do něhož nahlíží matrikářka. Tento seznam prochází pochopitelně jistým vývojem, například v osmdesátých letech byste tam nalezli jména jako Brigáda, Barikáda, Aurora, Kombajn či Ninel, což je pozpátku Lenin.

V současné době je povoleno 4885 úředně schválených křestních jmen, což není zas tak málo a snad se vám podaří si vybrat. Pomocí vám může být kniha PhDr. Miloslavy Knappové „Jak se bude jmenovat?“, která u nás vyšla již počtvrté a na více než 600 stranách se věnuje nejen seznamu všech „schválených“ jmen, ale také jejich významu, pravopisu, výskytu a oblibě. Najdete-li své vysněné jméno zde, pak jste „za vodou“.

Pokud si však zde nevyberete, není třeba zoufat. Stále ještě existuje možnost nechat si vypracovat znalecký posudek, na jehož základě vám matrika jméno schválí. Připravte se ovšem na tuhý boj – v praxi je uplatňována zásada, že lze zvolit jen jméno doložené, existující, a tedy že není přípustné vymyslet nové jméno. Chcete-li své dítě pojmenovat po vzoru Cimrmanů „Tančila jako blázen až do bílého rána“ či „Skákal přes oheň až si propálil mokasíny“, budete mít pravděpodobně smůlu.

Autor: Lucie Černohorská
20. října 2009