Zdál se mi sen... | E15.cz

Zdál se mi sen...

Martina Pavlová (Moje Psychologie)

Někteří lidé pevně věří tomu, že noční vize jsou spolehlivou předzvěstí budoucnosti. Jiní, racionálnější, jsou přesvědčeni o tom, že se jedná jen o přirozenou činnost mozku. Kdo z nich má pravdu a jsou vůbec sny pro člověka nějak užitečné?

Zdálo se mi, že se vznáším nad velkým městem. Věděla jsem, že je to New York, i když jsem tam nikdy nebyla. Pomalu, zcela profesionálně jsem dosedla na střechu jednoho z mrakodrapů, kde mě čekalo překvapení: moje kolegyně z práce, která mi nesla talíř voňavých koblih.

Znamená to, že potřebuji víc osobní svobody a že moje nepříjemná spolupracovnice je ve skutečnosti dobrá duše? Nebo se mi to zdálo jen proto, že s dotyčnou osobou sedíme v jedné kanceláři, New York jsem včera zahlédla ve městě někde na billboardu a každý den procházím kolem pekárny, odkud vane úžasná sladká vůně?

Noční menu

Snění je přirozenou součástí spánku a noc co noc jej zažívá každý z nás. Přestože někdo tvrdí, že se mu v noci nic nezdá, pravdou je, že si své sny jen nevybavuje, což se stává zejména v případě výrazné fyzické únavy. Donedávna se mělo za to, že člověk má za noc pouze jeden sen, ve skutečnosti je jich hned několik a objevují se především ve spánkové fázi zvané REM. Většina lidí tak při 8hodinovém klidném spánku v pěti cyklech sní téměř každých 90 minut spánku, což je 5 snů za noc!

Autor: Ženy - E15



Samozřejmě, ne všechny si po probuzení pamatujeme, a také si na ně ani po delší době nevzpomeneme, protože se do naší dlouhodobé paměti automaticky neukládají. Co se délky snů týče, mohou být různé. Některé probíhají jen mžitkově, jiné trvají i několik minut, nikdy však ne celou noc, i když po probuzení můžeme mít takový pocit. Různý bývá také charakter jednotlivých snů. I když se ještě donedávna věřilo, že sníme jen černobíle, ve skutečnosti až 60 % spáčů mívá sny barevné, přičemž nejpestřejší bývají u dětí. S tím souvisí i fakt, že většina snů má vizuální, obrazovou formu. Může za to vyšší aktivita vizuální části mozkové kůry.

Zápisky z laboratoře

Odborníci na sny přišli během svých výzkumů i na další zajímavosti. Třeba že každodenní činnosti, jako je čtení, psaní nebo práce na počítači, se ve snech objevují jen zřídka. Mnohem častěji se nám zdá o aktivních činnostech, jako je sport nebo rozhovor s lidmi. Co konkrétně se ve snu objeví, přitom údajně záleží na tom, co je pro daného člověka důležité z emočního nebo osobního hlediska. Obsah snů se podle studií mění také s věkem. Překvapivé je, že podle výzkumů až 64 % snů obsahuje zlost, smutek a strach a jen 18 % snů je šťastných a veselých!

Rozdíl ve snění je také mezi jednotlivými pohlavími. Nové poznatky ukazují, že ženy většinou sní o emočních záležitostech nebo nějaké blízké osobě, muži o násilí, sportovních aktivitách, přírodě či autech. Celkově si ženy pamatují své sny podrobněji než muži. Proč tomu tak je, se zatím neví. A jak dopadl výzkum Freudovy teorie, že lidské sny mají především erotický charakter? Podle odborníků je to pouze záležitost biologických pochodů v těle. Sny mají lechtivý charakter jen tehdy, nahromadí-li se v těle po ránu více pohlavních hormonů než v noci.

Sny a psychologie

Z pohledu psychologů přinášejí sny rovněž mnoho zajímavých poznatků. Třeba jen zmíněná barevnost snů, která může podle odborníků poskytnout důležité informace o psychickém stavu i zdraví spícího. Například hodně barevné sny bývají většinou dobré a pozitivní, ty zlé pak mívají šedou nebo našedlou barvu. Podle výzkumů mají sny rovněž nezanedbatelný vliv na naši náladu během dne. Obzvlášť silné jsou špatné sny, které ovlivňují více než 40 % lidí. Ti pak začínají den s výrazně špatnou až depresivní náladou, která často přetrvává i do další noci.

S tím často souvisí rovněž nedostatek sebedůvěry, nerozhodnost nebo negativní pohled na svět. Na druhou stranu „dobré“ scény ze snů podle studií zvyšují lidskou kreativitu, a to jak v zaměstnání, tak doma. Zlepšují naši výkonnost i schopnost řešit problémy. Ve snech se prokazatelně odráží také momentální emoční stav člověka a jeho psychický stav. Pokud je naše duševní rozpoložení v rovnováze, jsou i scény snů harmonické. Noční můry ale velmi často poukazují na vystresovanou mysl a psychicky náročné období.

Proč vlastně sníme?

Protože vědci nemají ve významu snů stále ještě jasno, odpověď na tuto otázku záleží jen na tom, koho se zeptáte. Neurologové a odborníci na spánek by vám řekli, že sny jsou jen přirozeným biochemickým procesem mozku, který zpracovává informace a zážitky z předešlého dne. Díky tomu pak dochází k psychické regeneraci. Zastánci alternativních teorií, podobně jako známý psycholog Sigmund Freud, tvrdí, že sny jsou řečí podvědomí, které k nám promlouvá prostřednictvím symbolů, a mají hlubší význam pro naši duši i pro řešení určité životní situace. Někde uprostřed se pohybují názory psychologů. „Snění je jakousi inventurou naší mysli, která si prostřednictvím různých obrazů třídí myšlenky, zážitky i emoce. Některé informace tak ukládá do podvědomí a ty, které považuje za nepodstatné, zase likviduje do zapomnění,“ říká klinická psycholožka Tatiana Chaloupková. Ať je tomu tak či onak, nabízí se ještě jedna otázka: Lze tento fenomén našeho mozku nějak dál využít? Podle psycholožky ano i ne.

Sny jako terapie

I když pragmatičtí neurologové pohlížejí na využití snů v psychologické léčbě velmi střízlivě, zároveň přiznávají, že spousta pochodů v mozku zůstává i nadále velkou neznámou a stále nejsou ozřejmeny ani procesy v našem podvědomí. Z toho kromě alternativních terapií a výkladů snů, které jsou podle vědecké obce velmi diskutabilní, vychází také tradiční psychologie. Podle některých odborníků mohou mít totiž snové obrazy podobný význam jako prožitky z reálného života, protože korespondují s děním kolem nás.

„Určování diagnózy jen na základě snů daného pacienta je samozřejmě nereálné. Někdy však mohou být nápomocné, zejména v případě snů, které se pravidelně opakují. Ty obvykle poukazují na nevyřešený psychický problém nebo životní krizi. Jaké konkrétně, pak určuje už spíše analýza reálného života než toho snového,“ říká Chaloupková. Někteří psychologové aplikují sny například při skupinové terapii, tzv. psychodramatizaci, která vychází ze základních principů komunikace a představivosti s využitím snů jednoho či více zúčastněných. Daný příběh ze snu se skupina snaží znovu přehrát a s pomocí odborníka analyzovat jednotlivé scény a osoby.

Podobně funguje, když se jednotliví zúčastnění snaží přeříkat daný sen ze svého vlastního pohledu nebo se ho snaží podle vlastního uvážení dokončit. To dává snu jinou, více pragmatickou podstatu, která může vést k řádnému řešení daného problému a zároveň posiluje kreativitu a představivost zúčastněných.

Pište si!

Pokud aktuálně řešíte nějaký psychický problém, může pomoci pravidelné zapisování snů. Snažte se zaznamenat co nejvíce detailů, dané pocity, ale i barvy nebo zvuky. Víc než jednotlivý sen je podle odborníků směrodatný záznam z několika nocí. S rozborem snu v souvislosti s vaší vlastní situací vám pak může pomoct psycholog, který se touto problematikou zabývá. Pokud se vám ale během snu zdá, podobně jako mně, že létáte, vězte, že to podle neurologů nemá s osobní svobodou nic společného. Stojí za tím, stejně jako v případě volného pádu nebo neschopnosti utíkat, když je to nejvíc nutné, pouze uvolnění svalů těla a přirozená aktivace kontrolního centra pro rovnováhu a prostor v mozku.

Autor: Martina Pavlová (Moje Psychologie)

Autor: Martina Pavlová (Moje Psychologie)

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!