Ze života -Zhubni, jinak odcházím! | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Ze života -Zhubni, jinak odcházím!

Ze života  -Zhubni, jinak odcházím!
ZDROJ: Ženy - E15

Redakce

Dělej se sebou něco, vypadáš strašně! Jestli nezhubneš a nebudeš vypadat líp, mezi námi je definitivní konec!

Takové věty slýchala Jitka poslední dobou pořád. Nebyla sice tlustá, ale je pravda, že měla větší pozadí. Dříve jí sice připadalo, že je v normálu, ale teprve poté, co jí její přítel řekl, že má kobylí zadek, už jí tak normální nepřipadal. Milovala ho a chtěla se mu líbit, proto se trápila. A trápila se čím dál víc, protože to později už nebyl jen zadek, ale příteli se přestávala líbit barva jejích vlasů, její práce mu připadala neperspektivní, přátelé nudní. Když si koupila něco nového, řekl jí, že nemá vůbec vkus, jídlo, které připravila, nemělo chuť.
Když mělo dojít k milování, styděla se před ním vysléknout, věděla, že se stane terčem kritiky. Ta byla zpočátku jemná, ale pak už říkal natvrdo: „Vypadáš hrozně, zhubni. Dělej něco s tím zadkem. Chci štíhlou holku, jestli taková nebudeš, najdu si jinou.“
Někdo, když se trápí hubne. Ona ale patří k té druhé skupině. Držela diety, hubla, ale pak zase přibrala zpátky. Přítel se na ulici otáčel za jinýma a říkal jí: „Vidíš, takhle bys měla vypadat.“
Večer nemohla usnout, protože si v hlavě vypočítávala kalorie, které přes den snědla a přemýšlela o tom, že jí opustí a ona zůstane sama, protože jí nikdo nebude chtít.
Sebevědomí jí kleslo na nulu, žila jenom tím, čím by mohla udělat příteli radost. Sice si uvědomovala, jak jí ničí, ale přesvědčovala sama sebe, že to dělá jen proto, že mu na ní záleží.
Když jí zavolala dávná kamarádka z dětství a zvala ji na svou svatbu, první, co jí napadlo bylo to, že tam bude spousta jídla a že by mohla přibrat. A taky myslela na to, že nemá nic na sebe, respektive, že ve všem vypadá strašně a hlavně na to, že bude celý víkend bez svého přítele, protože ten odmítl jet (zase další nudná kamarádka, řekl). Dlouho se rozmýšlela, než se nakonec posadila do vlaku a odjela. Dnes už ví, jak dobře udělala, ten víkend jí pomohl konečně otevřít oči.

Na nádraží na ni čekal nádherně zamilovaný pár, dva lidé, kteří se opravdu milovali tak, jak to má být. Snad poprvé si připustila, že to, jak se chová její partner k ní, není v pořádku. Tady na vlastní oči viděla, jak hezká může láska být a o co přichází tím, že se trápí ve vztahu, kdy její partner pouze hledá chyby na ní a na všem, co dělá. Po opravdu dlouhé době z ní spadla veškerá tíha, bavila se, tančila a připadla si ne jako ošklivá chudinka, ale jako někdo úplně jiný.

Návratu domů se bála, věděla, že její vztah je špatný a pokud chce být šťastná, bude muset ho ukončit, nevěděla ale, jestli bude mít dost síly. Napsala dopis, proč se s ním rozchází a přítel teď volá a volá a chce ji zpátky. Jitka zatím statečně odolává, ví, že je to od něj jen taktika, že pokud se vrátí, chvíli to bude klapat, ale jakmile ji přítel přitáhne zpět k sobě, bude ji trápit dál a dál. Nemůže si pomoct, stále na něj myslí a trápí se….ale je to den ode dne lepší. Už neváhá přijmout pozvání na kávu od kolegyň z práce, když se podívá do zrcadla, už nevidí jen šedou myš, ale docela hezkou holku a když se za ní ohlédne na ulici nějaký muž, skoro už začíná věřit, že to může být i tím, že se mu prostě líbí.

Autor: Redakce
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!