Blanka Milfaitová: Marmeládová královna
Proč jsem se přihlásila do anglické soutěže World Marmalade Awards 2013? A jak mi ovlivnilo kariéru, že má citronová marmeláda získala ocenění?
Soutěž pro mě byla zkouškou. Přála jsem si od té obávané poroty resumé, co dělám špatně, kde se například zlepšit apod. Kdo by ale tušil, jak to dopadne? A po roce byla obhajoba v podstatě dvakrát úspěšnější. Znám jiné vítěze z minulých let a vím, že vždy záleží na mnoha okolnostech, jak svůj úspěch kdo umí uchopit a kam s ním chce dojít. Mně to změnilo kariéru, ano, hodně, ale také mi to umožnilo poznat, že kariéra není můj cíl a už ani cesta.
Co předcházelo tomu, než vyšla má kniha Příběh opravdové vášně?
Po třetině života v šedi, bez velkých starostí i lásky, zážitků i snů, bez očekávání i konkrétní budoucnosti jsem potřebovala začít prostě žít. Po svém! A hlavně žít jinde – někde, kde je méně lidské agresivity, napětí a neúcty, kde je čistý vzduch a nebe bez světelného zamoření, kde neuslyším ráno tramvaj nebo v noci opilce, ale zvuky tajuplné a stále ještě divoké přírody.
Odstěhovala jsem se na samotu Pohoří na Šumavě a po roce si řekla, že v mém životě existují i další sny určené k realizaci. Odjela jsem směr Gibraltar s lístkem na trajekt do Afriky v kapse. Na této marmeládové expedici začal vznikat cestopis receptů, který nedávno vyšel pod názvem Příběh opravdové vášně.
Co mě během ročního „vařícího“ putování, na které jsem se vydala v karavanu s rodinou, nejvíce zasáhlo?
Z Čech jsem si odvážela čerstvé zkušenosti s nekalou konkurencí, plagiátory, závistí a dalšími civilizačními chorobami, touhu poznat marmeládování ve všech zemích Evropy, včetně toho nejlepšího ovoce, a tříměsíčního prcka. Vrátila jsem se s úžasnou holčičkou, která mi byla a je super parťákem, a nebýt ostřejšího konfliktu s narkotrafikanty v severním Maroku, závodního kamionu v poušti, který mi rozbil přední sklo karavanu odlétajícími kameny, a Velké marmeládové loupeže (v Belfastu, kde mi karavan komplet vykradli), nevezla bych si zpět žádný špatný dojem. Jen mě trochu mrzí, že drobní živnostníci, producenti kvalitních potravin v malém, farmáři i sedláci, to mají ve většině zemí na Západě po všech stránkách lehčí než my tady u nás.
Co plánuju dále?
Od půlky prosince jsem opět na cestě. V plánu byla Mauritánie a pak dolů do Senegalu, ale další dvě posádky s karavany – expedice v těch končinách měla být početnější – to na poslední chvilku vzdaly. Doporučení Ministerstva zahraničí, zprávy ze světových médií ohledně eboly, aktivit islamistů a rostoucího nebezpečí pro cizince hovořily proti našim plánům. A tak mě čekají Eolské ostrovy, poté citronový festival ve Francii, opět „marmeládové“ mistrovství světa a od půli roku pak účast na světové výstavě Expo 2015. V létě a na podzim bude expedice pokračovat směr Kaspické moře a pak na Island.
CO MÁM RÁDA
- Svoji vítěznou citronovou marmeládu! Je čistá, divoká, ostrá, ryzí, voňavá.
- Mám ráda knihy. Jsou pro mě něco jako zázrak. Ale teď si užívám hlavně tu svou.
- Olivový olej, citrony, levanduli… Miluju původní suroviny, bez nich nedám ani ránu.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie.
