Dieta a stres. Proč naše hubnutí stávkuje, když se dlouho trápíme?
Ke stresu dochází v každé situaci, která v nás vyvolá nutnost přizpůsobení se změně. Mluví se o něm především v negativním slova smyslu. Jeho přemíra je dnes považována za spoluviníka nejčastěji se vyskytujících onemocnění – infarktu, vysokého krevního tlaku, žaludečních potíží, bolestí hlavy, zad a dokonce i rakoviny. Určité psychické zatížení ale můžeme někdy vnímat i pozitivně. Stres prožíváme i ve chvíli, kdy nás v práci povýší, a to v nás vyvolá silný pocit radosti. Další stresy, jako je třeba svatba, mohou vyvolávat hlavně únavu, ačkoli samy o sobě nejsou ničím negativním.
Mezi velice vyčerpávající pak patří stresy v podobě výpovědi ze zaměstnání nebo smrti někoho blízkého. To všechno jsou však většinou jednorázové situace. V dnešní době se však potýkáme s jiným problémem – stresu musíme čelit každodenně, ať už v podobě starostí v práci, zpožděného vlaku, křičícího dítěte, neustále zvonícího telefonu, nebo pozdního příchodu na schůzku. Místo krátkodobé stresové reakce nastává dlouhodobý tlak, který pokud trvá, může mít opravdu silný vliv na naše zdraví. Tělo totiž neustále zůstává ve „vyburcovaném“ stavu, v jednom kuse jím protéká adrenalin a hormony se nedokážou vrátit do normálního stavu.
BOJUJ, NEBO UTEČ
Hormonální chaos při dlouhodobém stresu může zvýšit riziko problémů s krevním cukrem, vyčerpaností, vysokým krevním tlakem a také přibýváním na váze. Jak je to možné?
První reakcí organismu na stres je totiž vyslání signálu do nadledvin, aby začaly produkovat adrenalin a kortizol. Naše tělo tak začne pracovat na tom, aby se s náhlou kritickou situací lépe vypořádalo. Přednostní dávky paliva dostávají svaly, srdce a mozek.
Srdeční tep se zrychlí, do svalů proudí zvýšené množství kyslíku a glukózy a také rychleji dýcháte a potíte se, aby se snížila tělesná teplota. Jedná se o obrannou reakci těla, která mu slouží k záchraně – podle situace volí buď útěk, nebo boj. Problémem dnešní doby je, že tuto stresovou reakci v našem těle spouštějí podněty, které nás ale na životě neohrožují, a navíc nás ovlivňují každodenně. Při dlouhodobě zvýšené hladině kortizolu a dalších stresových hormonů mohou být narušeny některé tělesné procesy. Výsledkem je tzv. chronický stres, který má negativní dopad na naše zdraví.
Je-li tělo vystaveno neustálému stresu, zvýšená hladina kortizolu podněcuje ukládání tuku a zásobních látek, což může mít za následek nadváhu a další negativní jevy.
UKOČÍRUJTE SVÉ CHUTĚ
Vysoká hladina kortizolu v nás navíc podněcuje chuť k jídlu a většina z nás dostane chuť na kousek něčeho sladkého nebo tučného. Bohužel často nezůstaneme u jednoho kousku, a než si uvědomíme, co děláme, leží před námi prázdný obal od čokolády nebo pytlíku chipsů.
Pokud vás ve stresu přepadne pocit, že musíte rychle něco sníst, dejte si malou svačinku. Může to být třeba kousek ovoce a jogurt nebo menší hrst oříšků jakožto zdroj potřebných bílkovin. To vám pomůže předejít tomu, sáhnout po tučných a sladkých jídlech, která obsahují velké množství prázdných kalorií, a ve stresu touto energií tělo přednostně „krmí“ viscerální tukovou tkáň v oblasti břicha.
A nejenže je břišní pneumatika esteticky nežádoucí, ale nadváha v oblasti pasu je přímo spojena s onemocněními oběhové soustavy, chorobami srdce a cukrovkou.
Jak je možné čelit stresu?
1. HÝBEJTE SE
Při cvičení dochází k vylučování endorfinů, které navozují příjemné pocity, a tím nás chrání před negativními účinky stresu. Obzvláště prospěšný je pohyb na čerstvém vzduchu. Odborníci uvádějí, že už 30 minut pohybu denně může významně pomoci při boji proti psychickému zatížení.
2. JEZTE ZDRAVĚ
Vyvážená strava je klíčová pro udržení zdraví a pomáhá stres redukovat.
3. VYVARUJTE SE KOFEINU A ALKOHOLU
Konzumace příliš velkého množství kávy a dalších kofeinových nápojů může mít stejné účinky jako dlouhodobý stres. Kombinace alkoholu a stresu je téměř nebezpečná. Navíc je alkohol zdrojem zbytečných kalorií.
4. POŘÁDNĚ SPĚTE
Nedostatek spánku zvyšuje hladinu kortizolu. Studie poukázaly na to, že skupina osob, která spala méně než pět hodin, měla v krvi o 15 % více grelinu (hormonu hladu) a o 15 % méně leptinu (hormonu sytosti) než porovnávaná skupina, která spala 8 hodin. Výsledkem nedostatečného spánku je tak větší hlad.
5. SMĚJTE SE
Radujte se z životních prožitků tak, jak přicházejí. Radujte se i z maličkostí, usmívejte se, věřte si, snažte se vytvořit klidný a harmonický domov. Najděte smysl ve své práci, scházejte se s přáteli. To všechno jsou účinné prostředky proti stresu.
Článek vyšel v časopise Dieta.
