Dlouhým nehtům odzvonilo

. „V poslední době jsou trendy kratší, ale upravené nehty,“ říká Kamila Šimková, manažerka studií The Nail Shop v Obchodním centru Nový Smíchov a ve Slovanském domě a školitelka značky OPI. „Tvar je spíše rovný nebo lehce zaoblený.“

Přední kosmetické značky nabízejí v letních kolekcích opravdu širokou škálu barev. Jedná se především o výrazné odstíny růžové, fialkové, ale například i zelené nebo modré. Pro rockerky jsou nachystané netradiční neonové a metalické barvy, šedá, černá, stříbrná a zlatá. „Hitem letošního léta jsou pudrové laky s tekutým pískem. Mají drsnější povrch a na nehtu velmi dobře drží.“

Na scéně však stále zůstává klasika v podobě červených odstínů či naopak v neutrálních světlých tónech. Týká se to i tzv. francouzské manikúry, která má sice období své největší slávy za sebou, ale poměrně značná část žen na ni stále nedá dopustit. Působí totiž čistě, něžně a nechá vyniknout především dokonale pěstěným rukám.

Miniatury na nehtech

Ženám, které touží po výrazných a neobvykle zdobených nehtech, bude vyhovovat metoda nail artu, která na nehtech vytváří neobvyklé dekorace pomocí nejrůznějších ozdob a malířských technik. „Zajímavé zdobení, které zvládne každý, vzniká pomocí magnetických laků a takzvaných modelovacích UV gelů,“ vysvětluje průkopnice nail art disciplíny v České republice Patricia Herrera. „Obsahují kovové pigmenty, které se podle vzoru magnetu seřadí do určitého vzoru, což vytváří zajímavé efekty. Existují také termolaky i UV gely, které mění barvu podle teploty na nehtech. Na lůžku má klientka jinou barvu než na špičce. Na tento základ lze použít ještě další prvky a vytvořit tak originální zdobení nehtů. Oprášily se například barevné kuličky a pod názvem ,kaviár‘ se opět vrátily do nail artu.“

Stylů nail artu je nespočet stejně jako nail art salonů. Někteří nehtoví designéři používají hotové prvky v kombinaci s barvami, jiní malují pomocí štětců a nejrůznějších barev na nehty obrázky a vytvářejí tak originální miniatury, což už bývá považováno za skutečné umění.

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie