Pleťová séra: Elixír krásy
Prostá charakteristika říká, že sérum je směsí koncentrovaných látek, které v zájmu navýšení krásy přicházejí na obličej jako první, ihned po odlíčení. Jedná se tudíž o nejúčinnější část kosmetické péče, jdoucí do hloubky. Zpravidla je to přípravek na bázi vody s příměsí silikonu pro snazší roztírání. Nepatří pochopitelně k životně důležitým, na druhou stranu, pokud máte skutečný problém s pletí nebo zkrátka potřebujete viditelnější výsledky, sérum vše zařídí rychleji a s daleko větší razancí.
Nemusíte se však proto vzdávat svého oblíbeného krému, naopak! Oba přípravky prostě navrstvíte, a to ať už řešíte jednu zásadní potíž s pletí (na kterou můžete aplikovat sérum i krém téže značky), nebo je jich více. Obojí lze totiž různě kombinovat, a to tak, že nejožehavější téma přenecháte séru a další, neméně důležitou péči (hydrataci, ochranu před UV…) obstará již zmiňovaný krém či fluid. Podkladová vrstvička navíc dokáže jejich účinky šikovně znásobit. Jedinou nevýhodou je možné riziko podráždění u reaktivnějších typů pletí, ale pokud se ingredience šetrně seskládají, nemáte se čeho bát.
Tak například u stárnoucí pleti můžete sáhnout po séru s peptidy, jež pomáhají s produkcí kolagenu, a k tomu zvolte krém s antioxidanty pro zmírnění negativních vlivů zvnějšku. V každém případě se vždy předem poraďte s dermatologem, kosmetičkou, popřípadě s odbornou konzultantkou v prodejně, které přípravky, respektive aktivní látky kombinovat. Dá se to koneckonců vyřešit i tak, že během noci budete léčit ten nejpodstatnější problém (doba spánku je ideální pro regeneraci a nápravu škod) a přes den se pak zaměříte na méně ožehavé vady a více na ochranu.
Jaké vlastně jsou ty nejúčinnější, a tedy nejvyhledávanější složky? Zatímco na obnovu buněk se osvědčil retinol, kyselina mléčná, glykolová, alfa-hydroxykyselina zase zařídí efektivní odstranění odumřelých buněk neboli peeling. Proti zanícení hlubších pórů je skvělá kyselina salicylová či benzoyl a na zmírnění pigmentací například hydrochinon. Jak je vidět, séra se nezaměřují pouze na stárnutí pleti, ale i na řadu dalších komplikací. Stěžejní látka bývá ostatně často součástí názvu přípravku, tudíž už při prvním pohledu na etiketu snadno pochopíte, o jakou péči se jedná. Bohužel ne všechny ingredience musí kůže přijmout s radostí, a proto se vyplácí sérum otestovat na méně viditelném místě (např. na straně krku). Jinak se může objevit reakce v podobě zarudnutí či vysušení.
Samotné sérum se zpravidla jemně vklepává či vtírá do čisté a pleťovým tonikem ošetřené pokožky obličeje, aby se jako první co nejsnáze dostalo do postižených oblastí. Nejste-li si jistá množstvím, které byste měla na tvář nanést, a etiketa vás přesněji neinformuje, mělo by stačit množství korunové mince. Přesto pak přichází krém či fluid. Existují však typy pleti, které si vystačí pouze se sérem – zpravidla na noc a během horkých dní. Jsou to smíšené až mastnější pokožky nebo ty se sklonem k akné. Bohužel v přípravcích obvykle chybějí složky jako vazelína nebo bambucké máslo, jež uzamykají vlhkost, a tak si tvář stejně rychle řekne ještě o krém. U suché pleti se o této možnosti ani nemusí uvažovat, jelikož ta se bez hutnější konzistence krému prostě neobejde. Nikdy! Dokonce ani hydratační séra s kyselinou hyaluronovou nebo glycerinem, podporující vstřebávání molekul vody, sama o sobě většinou žíznivou pleť neuspokojí.
Správné sérum poznáte podle vzduchotěsného flakonku zabarveného dotmava, aby svůj obsah chránil před vzduchem a světlem, s pumpičkou nebo pipetou.
Tip: U aplikace pipetou se vyvarujte kontaktu s pokožkou, jinak si říkáte o zanesení bakterií dovnitř séra.
Také vězte, že aby obsažené a často velmi vzácné látky mohly snadno pronikat do hlubších vrstev kůže, halí se do speciálních technologií, což nejenom navyšuje cenu (i z toho důvodu jsou séra ze stejné linie dražší než krémy), ale zároveň může mít vliv na jeho trvanlivost. Primárně záleží na symbolu otevřeného kelímku na etiketě, ale i na způsobu skladování – na přímém světle nebo u topení mu výrazně zkracujete dobu existence. Obecně by otevřená lahvička měla fungovat alespoň rok. Pokud ovšem obsahuje látky náročné na uchovávání (retinol apod.), jeho výdrž může být kratší.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie.
